Britské listy míří do kategorie bulváru
Fascinovaný diletant v roli vyšetřovatele
Toto je reakce na tento článek Štěpána Kotrby.
Štěpán Kotrba svým příspěvkem "Mikrocensus 92. Statistika a mezinárodní obchod se strategickými informacemi" opět dokázal, že Britské listy mílovými kroky míří do kategorie bulváru. Mezinárodní výzkumný projekt "Sociální stratifikace ve východní Evropě po roce 1989" kterým se Kotrba se zápalem hodným začínajícího detektiva ve svém článku zabývá, se stal terčem velmi ostrých útoků již v době, kdy probíhal. Tenkrát se do něj s vervou podobnou článku Štěpána Kotrby pustil Český deník, který na základě "zaručeně ověřených informací" tvrdil, že projekt financovaly komunistické centrály v zahraničí a že jeho cílem bylo připravit databázi pro levicový puč v České republice.
Jako důkaz sloužilo, že výzkum byl spolufinancován "kalifornskou univerzitou", na které, podle důvěrných a ověřených informací listu, působil Ivan Sviták. Listu tenkrát uniklo, že Ivan Sviták působil na bezvýznamné univerzitě v malém kalifornském městě, zatímco na projektu "Sociální stratifikace ve východní Evropě po roce 1989", do kterého se teď obul i Kotrba, spolupracovala jedna z nejvýznamnějších amerických univerzit "University of California at Los Angeles" (UCLA).
Kdo by se ale takovým detailem trápil, že? Koho zajímá takový detail, že na tento projekt získalo prostřednictvím UCLA celkem pět východoevropských zemí grant od jedné z největších a nejvýznamnějších amerických nadací podporujících výzkumné projekty, jmenovitě "National Science Foundation" (NSF).
Koho by ale takové bezvýznamné detaily zajímaly, když jde o to napsat šťavnatou story o prodávání údajů o českých občanech špionážním centrálám v USA, které je na oplátku poskytují štábům připravujícím komunistický puč? Zajímavé je i to, že dnes se spolu s Bristkými listy o tento projekt na základě podezření podobného kalibru zajímají ještě Haló noviny! Nelze než Britským listům k této alianci pogratulovat. Ne nadarmo se v politologii říká, že krajní pravice a krajní levice se nakonec vždy setkají a to nejen v metodách, které používají.
Nemám chuť se nesmyslnými a na první pohled trapnými spekulacemi Štěpána Kotrby o "mezinárodním obchodu se strategickými informacemi" detailně zabývat. Nestojí za to. Soudný čtenář si jistě udělá názor sám. Musím však uvést na pravou míru údajně moje vlastní vyjádření, kterými se Štěpán Kotrba ve svém článku ohání. Lituji, že jsem mu vůbec nějaký rozhovor poskytl a navíc po deváté hodině večer, kdy si slušný novinář nedovolí zavolat. Napsal stejně co chtěl.
Nevím, co může být "fascinujícího" na 100 stránkách dokumentace týkající se uvedeného projektu. Dotazníky? Popis metodiky přísně náhodného výběru 8.000 respondentů z Mikrocensu 1992. Dohody o spolupráci pěti východoevropských zemí na tomto společném projektu? Připouštím že fascinující to může být jen pro někoho, kdo nikdy v životě neviděl projekt a instrumenty takto rozsáhlého výzkumu sociální struktury a mobility. Jsem rád, že Štěpán Kotrba je fascinován. Vždy jsem tvrdil, že sociologie je fascinující obor. Možná se nakonec ze špatného novináře stane dobrým sociologem.
Je pravda, že v roce 1993 provedl ČSÚ statistické šetření běžně nazývané Mikrocensus. Také je pravda, že zákon, podle kterého se uvedené šetření konalo, neuváděl žádné další šetření, jehož dotazník by mohl být k dotazníku Mikrocensu připojen. Nic takového se ale nestalo. Naprostým nesmyslem je tvrzení, že "ČSÚ v rozporu s tímto zákonem připojil k tomuto šetření dotazník, vypracovaný týmem specialistů University of California v americkém Los Angeles ve spolupráci se Sociologickým ústavem ČSAV v Praze." ČSÚ až po provedení mikrocensového šetření svými vlastními tazateli provedl na náhodně vybraném vzorku domácností šetřených v Mikrocensu šetření pro Sociologický ústav. Učinil tak proto, aby neporušil zákon a nevydal adresy a identifikace osob, které byly pro následné šetření vybrány.
Datový soubor, který získal Sociologický ústav, neobsahoval žádné tzv. identifikátory, které by umožnily určit konkrétní osobu. Šetření tedy bylo z hlediska Sociologického ústavu anonymní. Pokud vím, ČSÚ údaje za 5 tisíc dodatečně šetřených domácností pro účely uvedeného mezinárodního projektu k údajům z Mikrocensu nikdy nepřipojil. Věta, podle které "tento, na americkou objednávku vypracovaný a z amerických zdrojů placený dotazník, připojil ČSÚ k projektu Mikrocensus 92" je holý nesmysl z několika důvodů: obě šetření byla uskutečněna odděleně, v jinou dobu a ke spojení datových souborů podle mých informací nedošlo! I kdyby k němu ale došlo, mohlo se tak stát pouze a výhradně na půdě ČSÚ výhradně pro statistické účely. Ani v tomto případě by ale "spojený soubor" o velikosti 5.000 dotázaných ČSÚ neopustil, a už vůbec ne směrem do Kalifornie. Jeho "strategický" význam je totiž v podstatě nulový.
Za naprosté překroucení toho, co jsem řekl, považuji i tvrzení, že "Poslanec Matějů uvedl pro Britské listy, že celý datový archiv šetření SSVE byl následně převezen do USA a je nyní ve výhradním držení fakulty sociologie Kalifornské univerzity v Los Angeles". Předně, do USA byla na základě uzavřené dohody odeslána pouze anonymizovaná data z našeho výzkumu. Dále, tato data nejsou ve výhradním držení fakulty sociologie Kalifornské univerzity v Los Angeles, ale spolu s daty za další země jsou archivována i v Datovém archivu Sociologického ústavu AVČR v Praze, kde je možné za přísně stanovených podmínek k nim získat přístup pro badatele, studenty, atd. Důležitá je však otázka Kotrbou položená řečnická otázka zda se tak naši občané "stávají pokusnými králíky amerických univerzit" Ta totiž vysvětluje, proč je Štěpán Kotrba složkou dokumentů, které údajně získal, tak "fascinován". Zřejmě proto, že naprosto netuší k čemu slouží sociologické výzkumy a jakým způsobem se v nich "jedinec" stává "jednotkou statistické analýzy".
Více nehodlám dodávat, ledaže by se Kotrba přihlásil do kurzu metod sociologického výzkumu. Dal bych mu možná navíc pár hodin, i když bych ho tím možná pro příště ochudil o pocit fascinace nad tím, jak se takové věci dělají.
Poznámka JČ: Neznám v anglosaském světě univerzitního odborníka, který by se dokázal obrátit na veřejnost s takovou mírou arogance jako zde pan Matějů. Kde berou ti lidé svou povýšenost? Neznají pojem accountability? - O Českém deníku v souvislosti s Mikrocensem 92 jsme psali kriticky už včera.
