Britské listy


středa 30. května

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Porušování lidských práv:
  • Slovensko zamýšlí nevydávat pasy Romům, kteří chtějí emigrovat - americký Helsinský výbor to odsuzuje Česká televize:
  • Vánoční televizní rebelie téměř po půl roce: Učme se samostatně myslet na základě věcných argumentů (Jana Dědečková na semináři FAMU)
  • Hodnocení televizních zaměstnanců nebyla novinka Hodačova projektu (Nikolaj Savický, Česká televize)
  • Nikolaji Savickému: Na možnost zjišťování, jak kdo pracuje, se v ČT vždy dívali s hrůzou(Jan Čulík, šok) Rasismus:
  • Rasové nepokoje v britském Oldhamu Jazyk, internet a média:
  • Povedou počítačové technologické změny k rozšíření angličtiny nebo jiných jazyků? (MIT Technology Review) Lidská práva:
  • Euroatlantické hodnoty a "naše" Turecko (J.Dvořák) Ještě o Jiřím Szutovi a Fabianu Golgovi:
  • Zkouška čtenářů Britských listů Fabianem Golgem, aneb Kam kráčíte „mé“ Britské listy? (Jan Paul)
  • Odpověď Janu Paulovi: Možná jsem se mýlil (Jan Čulík)
  • Debata o týraných dětech anebo o Fabianu Golgovi? (Marketa Mezlíková-Moore) Reakce z Národní galerie:
  • Nerozumím, proč vás zajímá výpověď neschopného pracovníka (Naděžda Blažíčková-Horová, vysvětlení JČ) Oznámení společnosti CME:
  • Vrchní soud potvrdil, že Železný nesmí nakládat se svým podílem v CET 21



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Euroatlantické hodnoty a "naše" Turecko

    J. Dvořák

    Nadchazejici turisticka sezona a zpravy cestovnich kancelari ukazuji, ze opetovnym hitem tohoto roku bude dovolena v Turecku. Navic letos - vzhledem k problemum tureckeho hospodarstvi a  kurzovnim vyhodam - opet o neco pristupnejsi pro setrnou ceskou klientelu. Cesi budou v Turecku - pri nedostatku navstevniku z  jinych zemi - zcela urcite vitanymi hosty.

    Nedohlednou ovsem ze svych hotelu do tureckych veznic, kde probihaji hladovky politickych veznu, zadajicich lidske zachazeni, zrejme ani neuslysi krik mucenych na policejnich stanicich. Nedostanou se ani do vychodnich casti zeme, kde dochazi k radu let trvajici genocide kurdskeho obyvatelstva.

    Slyset a videt by ovsem meli jini, ti jsou vsak, zda se, hlusi a  slepi. Je sice vice prikladu, ktere svedci o licomernosti ceske zahranicni politiky, ale vztah k Turecku je jednim z  nejvyraznejsich. A je naprosto jedno, zda tuto politiku dela vlada ODS nebo CSSD ci zrovna prave Hrad. Najednou neplati zadna solidarita euroatlanticke civilizace, zadne hodnoty spolecne vzyvane EU.

    Evropska unie kritizuje Turecko za hluboke porusovani lidskych prav a soustavna neustupnost Ankary je neprekrocitelnym limitem pro prijeti teto zeme do civilizovaneho spolecenstvi. To vsak nevadi hlave naseho statu Vaclavu Havlovi, ktery sice casto pohovori na adresu toho ci onoho, o tom ci onom, jen v pripade Turecka se mu jaksi nedostava slov. Jak potom verit vsem tem vysoce etickym apelum?

    Dvojakost pristupu k lidskym pravum prokazal sveho casu take tehdejsi ministr vnitra Jan Ruml, kdyz podepsal dohodu o  spolupraci ceske a turecke tajne sluzby, ktera byla vedle bohulibeho zamereni proti organizovanemu zlocinu zamerena take na potirani zahranicnih aktivit kurdskeho odporu. Pravdepodobne tato spoluprace tajnych sluzeb muze vysvetlit nekolik podivnych pripadu prace ceske policie a soudu v Ceske republice ve spojitosti s tureckymi stopami.

    Mozna prave "turecka politika" smiri Havla s ministrem prumyslu Gregrem, ktery pri sve navsteve Ankary tureckym partnerum nabidl vedle dalsi spoluprace take zatim neprodejne ceske bitevniky L159. Turecka armada, ze dvou tretin dislokovana v turecke casti Kurdistanu, je muze ucelne pouzit proti tamnimu obyvatelstvu. Stejne jako vyuziva zbrane dodane z vyzbroje byvale Lidove armady NDR, kteryzto obchod mimochodem udajne zprostredkovala rodina manzelky syna H. Kohla.

    Konecne ani cesti poslanci neprotestovali, kdyz byla do vezeni uvrzena jejich turecka kolegyne, poslankyne tureckeho parlamentu Leyla Zana za to, ze cast sveho vystoupeni pronesla ve sve rodne reci a ne turecky. Protestoval Evropsky parlament, sice bezvysledne, ale podstatne je, ze my jsme mlceli. Prijali jsme snad v Turecku velmi rozsireny nazor, ze jenom Turek je clovek?

    Problem ceske politiky ve vztahu k Turecku spociva nejen v tom, ze tato zeme porusuje obecne zasady prijate demokratickym svetem, ale muze primo ohrozovat vnitrni pomery v Ceske republice. Toto ohrozeni vystupuje do popredi prave ve chvilich, kdy se stretava zajem politiky a zlocinu. Stalo se tak napriklad v souvislosti s  drogovymi aktivitami militantnich kosovskych albancu, kde prave Ankara a Praha hraly vyznamnou roli v zajistovani drogovych mafii a financnich toku podporujicich UCK via princ Berisa.

    Stejne jako v pripade kosovskych albancu se dnes dostava turecke podpory, nepochybne mimo jineho take z nabozenskych duvodu, nejradikalnejsim castem cecenske gerily spojene se jmenem Samila Basajeva. Americky list Time napriklad uvadi, ze cecenec Muhammed Tokcan, unosce trajektu Avrasija v roce 1996 uprchl z tureckeho vezeni s podporou vladnich mist, aby v dubnu t.r. zopakoval teroristickou akci v podobe obsazeni petihvezdickoveho hotelu Swissotel v Istanbulu, kde na nekolik hodin vzal jako rukojmi stovky navstevniku.

    Po unosu letadla Saudske Arabie slo jiz o druhy teroristcky cin v  kratke dobe. List Time take nepochybuje a varuje, ze podobne akce se v Turecku budou v nasledujicich mesicich opakovat. To samozrejme muze znamenat ohrozeni take pro ceske turisty v teto jinak nepochybne zajimave a krasne zemi. Nejde ale jen o  bezpecnost turistu, ti mohou jezdit, stejne jako ti z jinych zemi, do bezpecnejsich a turisticky take zajimavych mist.

    Jde totiz o to, ze je treba prosadit dodrzovani elementarnich zasad euroatlantickych a obecne civilizacnich hodnot bez zakulisnich politickych kalkulu, a tedy take v Turecku. Jinak se muzeme nadit, ze  zde vznikne pro Evropu nebezpecne destabiluzujici ohnisko, na kterem se budou podilet v Turecku nalezajici azyl mezinarodni teroriste, muslimsti extremiste a  obchodnici s drogami a to vse za vice nebo mene otevrene podpory turecke vlady, casti armady a specialnich sluzeb.

    Ceska zahranicni politika by se tedy mela zacit zajimat o situaci v Turecku a zaujmout v souladu s politikou clenskych statu Evropske unie zasadnejsi postoj k porusovani demokratickych principu a lidskych prav v teto zemi, stejne jako podpore, ktere se zde dostava mezinarodnimu terorismu.


    Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|