Britské listy

Clanek o tyranych detech se zabyva velmi zavaznym tematem, ktere by si zaslouzilo pozornosti. Jak je ale mozne, ze se debata zameruje spise na styl psani Fabiana Golga? Bylo zamerem Fabiana Golga vyvolat diskuzi o zneuzivanych detech, o ceske zabednenosti nebo jeho pojeti novinariske prace?

Kritikove Golgovi vytykaji subjektivni pojeti cele problematiky, zjednodusovani a povrchnost. Podle meho se nejedna se tak ani o to, ze vypravi pribeh jednoho zneuzivaneho chlapce (v antropologii a sociologii jsou pripadove studie beznymi metodami), jako spise o to, ze cely pribeh prevypravel tak, aby byl vice "zajimavy" pro ceske ctenare (v pripadovych studiich je treba jasne odlisit vypoved informanta a komentar vyzkumnika, urcite casti prime vypovedi informanta v uvozovkach jsou velmi cennym materialem). Prave prevypraveni, fabulace a zjednodusovani, vyzvednuti nekterych nepodstatnych, ale lepe "prodejnych" okolnosti a zamlceni jinych, jsou vsak bohuzel typickymi rysy bulvarni zurnalistiky.

Zasazeni pribehu do ramce "mlady herec" a jeho "pekelny pribeh" se v pripade, ze chtel F. Golgo upozornit na zavazny spolecensky problem, ukazalo jako kontraproduktivni. Pribeh sam o sobe ma velmi silny tragicky naboj a neni treba ho zabydlovat popularnimi ceskymi herci a pribarvovat pohadkovymi kulisami. Naopak zduraznovani skutecnosti, ze Jiri Szuta zna nektere mistni celebrity muze vzbuzovat falesny dojem, ze jeho pribeh je tim vyjimecny a i nejak vice dulezity nez utrpeni jinych deti. V pripade komercni zurnalistiky a bulvaru, bychom pak mohli rici, ze toto dela jeho pribeh lepe prodejny. Predpokladam, ze tohle nemel Golgo na mysli, ackoliv priznava (BL 25/5/), ze pribeh Jirky byl "z novinarskeho hlediska - tedy pro lidi - zajimavy" prave proto, ze se setkal se "slavnymi lidmi". Bohuzel i tim vsak nahral svym kritikum, kteri pak pochopili tento pribeh jako "hagiograficky utvar" (BL 25/5) a jako takovy jej pak nasledne ironizovali specifickym dekadentnim stylem humoru Ceske sody. Nemyslim si, ze by to bylo tim, ze, jak naznacuje Jan Culik, "v dusledku ctyriceti let komunismu ztratili nekteri Cesi povedomi o lidskosti" (BL 22/5). To by bylo velke zjednoduseni a opet ponekud emocionalni a unahleny zaver. Spise bych rekla, ze se nekteri lide nespokojuji se zplostovanim slozitych temat, jakym bez pochyby tyrani deti je, a projevenym cynicismem a ironii se snazi poukazat na zbytecnost fabulovani a emocionalniho balastu v clancich F. Golga, ktere si hraji na utvary "investigativni zurnalistiky". F. Golgo bez pochyby ma po deseti mesicich studia problemu zneuzivanych deti dostatek materialu, aby mohl napsat investigativni clanek, ale z nejakeho duvodu se rozhodl vypravet cernobile ladeny pribeh. "Projevit lidsky soucit a zajem o brutalizovaneho chlapce Jiriho Szutu" (BL 22/5) je jiste velmi zasluzne, ale puvodni ucel clanku, tj. "vyjadrit znepokojeni, jak s takovymi pripady zachazeji ceske urady" je prave touto emocionalni manipulaci prostupujici celym melodramatem znehodnocen a zasunut do pozadi. Emocionalni manipulace, pritom neni nikterak podruzny problem, jak se domniva pan Culik (BL 23/5), ale jak se zde ukazalo je to zrejme problem zavazny natolik, ze uplne odpoutal pozornost ctenaru od obsahu clanku a zavaznosti sdeleni. Myslim si, ze je treba rozlisovat mezi emocionalni manipulaci a svedectvim o lidske tragedii, uzitym "seriozne k vyvolani zajmu a diskuse o vaznem problemu" (BL 28/5) (I kdyz si nemyslim, ze 58 (ne padesat!) mrtvych (54 muzu a ctyri zeny), kteri se udusili v cervnu lonskeho roku v kamionu na ceste do UK bylo jen fadnim cislem!)

Ze by za tim vsim bylo "jine kulturniho prostredi", ze ktereho F. Golgo pochazi a "kde se urcite veci chapou jinak", jak poznamenava TP (BL 25/5)? Je mozne, ze sklony k melodramatu maji sve koreny v jinem kulturnim prostredi, ale co ta nasledna konfrontace a osobni utoky na oponenty? To spis pripomina jeden z problemu predpojatosti soucasne zurnalistiky, kde se, podle Bourdieu, uprednostnuje osobni konfontace a utoky proti diskutujicim pred konfrontaci jejich argumentu. To je take podle neho jeden ze zpusobu, jak ucinit zurnalistiku "zabavnou" pro "masy" ("zajimavou pro lidi" slovy F. Golga).

Pripada mi zavadejici, ze se v reakci na kriticke ohlasy ctenaru F. Golgo casto nevraci k tematu sveho clanku, ale spise se zameruje na znacne emocionalni osobni utoky, jejichz smysl neni moc jasny. Pan Paul podle nej "prisel o citlivost vuci hanebnostem", protoze pracoval ve Vychovnem ustavu pro mladez (BL 21/5), na Ondreje Capka vyrukuje s nejakym hadem a protilatkou (????) (BL 25/5) a nelogickymi vykriky o sve objektivite a inteligenci. Do popredi zajmu se take dostava handrkovani o to, kdo ma vice odborne zpusobilosti a kvalifikaci a tudiz i autoritu, se vyjadrovat ke zneuzivani deti (anebo k clankum F. Golga)?

Nekvalitni zurnalistika se bohuzel casto maskuje za boj o svobodu projevu (viz Ceska televize, ale i napriklad media v Hongkongu). F. Golgo take nabyva dojmu, ze ho lide "chteji umlcet, protoze je jim neprijemne, ze jim nekdo pripomina, co se v techto institucich deje" (BL 29/5).

Zda se mi nepravdepodobne, ze by zde skutecnost odkud novinar pochazi, hrala v diskuzi, ktera se rozpoutala v BL, nejakou roli. Nikdo ze ctenaru na to nepoukazoval, snad krome TP a jeho vysvetleni o "jinem kulturnim prostredi". Pouze pan Culik (BL 23/5 a 28/5) a F. Golgo tomuto faktu zrejme prikladaji vyznam, a F. Golgo se po utoku na kritiky svych clanku a ctenare BL obratne pousti do zabednenych ceskych ctenaru: "vy lide v Ceske republice jste zvykli na nesmirne stereotypni novinarskou praci…." a doporucuje ceskemu narodu poznat desitky jinych novinarskych stylu, predevsim ty, ktere jsou prezentovany v novinach "francouzskych, australskych, spanelskych, italskych, kanadskych a brazilskych". Z techto ironickych poznamek lze pochopit, ze F. Golgo zrejme neni Cech, jinak by se asi od ceskych lidi neoddeloval (vy versus ja) a nenapadal je, pripadne ne tak hloupym zpusobem. Bohuzel nas tak ale znovu nechava na vazkach: bojuje F. Golgo proti svym kritikum, ctenarum BL, ceske zurnalistice, ci Cechum jako takovym, anebo proti zneuzivani deti a ignoranci tohoto problemu?