S výjimkou globálního oteplování, stav Země se ekologicky zlepšuje

Ekologové tvrdili, že je planeta Země odsouzena rostoucím poškozením životního prostředí k zániku. Nyní tvrdí jeden člověk, že to není pravda. Vydal o tom ve Skandinávii knihu, která vyvolala velkou veřejnou debatu. Včera o tom informoval týdeník Observer.

"Všichni vědí, že je planeta Země v špatném stavu," hřímal loni americký týdeník Time. Moře jsou znečišťována, lesy jsou zdevastovány, přírodní druhy zanikají rekordní rychlostí, déšť je kyselý, rozkládá se ozónová vrstva, řeky jsou tak jedovaté, že ryby v nich plavou mrtvé na povrchu."

Jak napsal Al Gore, bývalý americký viceprezident, ve své knize Zeměkoule na vážkách: "Moderní průmyslová civilizace se násilně střetla s ekologickým systémem naší planety. Zdědili jsme Eden a zanecháváme dětem vyčerpanou skládku odpadků."

Avšak v současnosti roste přesvědčení, že tomu tak vůbec není: ekologická situace Zeměkoule se ve skutečnosti zlepšuje. Řeky, moře, déšť a atmosféra jsou stále čistší. Celkové množství lesů na planetě Zemi se nezmenšuje, jen málo přírodních druhů zaniká a mnoho těch přírodních druhů, které byly ohroženy, zase vzkvétají.

Kniha The Skeptical Environmentalist, Skeptický ekolog od Bjorna Lomborga, profesora statistiky na univerzitě v Aarhusu v Dánsku, je sžíravým útokem na zavádějící tvrzení ekologických organizací a na kulturu "špatných zpráv", v jejímž důsledku si lidé myslí, že se všechno zhoršuje, když se ve skutečnosti podle skoro veškerých ukazatelů skoro všechno zlepšuje.

Když tato kniha poprvé vyšla ve Skandinávii vyvolala ohlušující vlnu protestů, a úplně změnila podstatu debaty o ekologii. Kniha je součástí rostoucího odporu proti ekologickým skupinám a potenciálně je velmi nebezpečná. Lomborg je levicový ekolog, bývalý člen organizace Greenpeace. Vznesl obvinění, že i když se životní prostředí na Zemi zlepšuje, ekologické organizace - které dostávají finance ve výši stamilionů dolarů ročně - využívají stále více šíření poplašných zpráv, aby si udržely současnou míru financování.

Lomborgova kniha, která vyjde v září anglicky v Cambridge University Press, nepopírá globální oteplování - což je pravděpodobně v současnosti největší ekologická hrozba, avšak zdiskreditoval téměř všechna ostatní tvrzení ekologů množstvím oficiálních statistik.

Mnoho jeho argumentům se dostalo dalšího potvrzení minulý týden ve výroční zprávě Evropského úřadu pro ekologii, který potvrdil, jak silně se ekologická situace Evropy zlepšuje.

V roce 1997 zveřejnil Claude Martin, předseda fondu World Wide Fund, tento zoufalý apel: "Apeluji na vedoucí světové představitele, aby zachránily poslední lesy na světě - je to teď hodina jedenáctá pro světové lesy." Worldwatch Institute tvrdí, že se"za posledních třicet let zrychlila likvidace lesů."

Avšak Lomborg konstatuje, že je to prostě nesmysl. Od vzniku zemědělství v dávnověku přišel svět asi o dvacet procent lesů, ale v posledních desetiletích se likvidace lesů zastavila. Podle údajů OSN zůstává zalesněná plocha na této planetě od druhé světové války zcela stabilní, lesy pokrývají asi třicet procent planety Země. Lesy v mírném podnebném pásmu v rozvinutých zemích, jako jsou Spojené státy, Kanada a Velká Británie, se za posledních 4é let dokonce rozšířily.

Velká Británie má nyní více zalesněných prostor, než tomu bylo před 200 lety. Tropické lesy v rozvojových zemích sice jsou mýceny, ale pomalu a navzdory všemu varování se zmenšila plocha amazonského pralesa jen asi o 15 procent. Lomborg uzavírá: "V podstatě nejsou lesy na této planetě ohroženy."

Ani nevymírají přírodní druhy. V knize z  roku 1979 The Sinking Ark, Potápějící se Archa, tvrdil aktivista Norman Myers, že každý rok je zlikvidováno 40 000 přírodních druhů. Jiní hovoří o 250 000 přírodních druzích a tvrdí, že v následujících 50 letech bude zlikvidováno 50 procent všech existujících přírodních druhů.

Avšak Lomborg cituje jiné studie, které ukazují, že ročně vymírá jen 0,08 procent přírodních druhů.

Úsilí o záchranu přírodních druhů bylo velmi úspěšné. Velrybám už nehrozí zánik, slonice jsou sterilizovány, protože je počet slonů nesmírně vysoký a holohlavý orel byl také zachráněn. Dosud nikdy nebyla tak velká část přírodního světa v rozvinutých zemích chráněna - počet oficiálně chráněných přírodních oblastí v Evropě stoupl z několika málo před dvaceti lety na více než 2000 oblastí.

Ale k nejdramatičtějšímu zlepšení situace došlo při odstraňování většiny hlavních forem znečišťování životního ovzduší. Čistší benzín a snižování emisí znamenají, že jsou v současnosti v Londýně emise kysličníku siřičitého tak, nízké, jak nízké byly naposledy v šestnáctém století. Odstranění olova z benzínu znamenalo, že ve Spojených státech poklesl obsah olova v ovzduší o 97 procent.

Totéž se týká skoro všech ostatních hlavních forem znečišťování ovzduší, včetně popílku, ozónu, nitrátů a kysličníku uhelnatého. Lomborg argumentuje: "Znečištění životního ovzduší není nový jev, který se neustále zhoršuje, ale starý jev, který se neustále zlepšuje, a Londýn má nyní čistší vzduch, než jaký měl ve středověku."

K mnoha ekologickým katastrofám prostě nedošlo. Navzdory opakovaným obavám, že svět nebude mít dost energie, má víc energie než kdy v minulosti. V roce 1980 se předpovídalo, že má svět zásoby ropy jen na dalších 30 let, ale o dvacet let později víme, že máme zásoby na alespoň dalších 40 let. Zlepšení technik jak nalézat ložiska ropy, znamená, že rezervy ropy jsou nyní na rekordní úrovni.

V osmdesátých letech vznikala obava, že kyselý déšť zničí evropské lesy. O mnoho let později tento strach zmizel: ukázalo se, že kyselý déšť ničí lesy jen výjimečně. Zabíjí však život v jezerech, a emise plynů, z nichž vznikal kyselý déšť, byly omezeny.

Postavení lidstva se z hlediska téměř všech měřitelných ukazatelů zlepšilo, uzavírá Lomborg. Nedávná studie pravicového Institutu pro ekonomické záležitosti to potvrdila. Institut zveřejnil ukazatele pro většinu druhů ekologických škod a dospěl k závěru: "Na rozdíl od veřejného mínění jsou cíle ochrany lidského zdraví a životního prostředí plněny."

Ekologické skupiny argumentují, a do určité míry mají pravdu, že mnoho zlepšení je důsledkem úspěchu jejich kampaní. Stephen Tindale z britského střediska organizace Greenpeace dodává: "V některých oblastech, jako v oblasti kyselého deště a ozónu, nebylo poškození tak velké, jak se to předpovídalo, a to proto, že se chování lidí včas změnilo."

Ozónová vrstva se začíná uzdravovat, protože byly velmi rychle zlikvidovány substance, které ji poškozují. Je to triumf ekologického hnutí. Charles Secrett, ředitel britské pobočky organizace Friends of the Earth, však trvá na tom, že životnímu prostředí hrozí nová nebezpečí: "Jednoduché a jasné ekologické otázky byly v podstatě vyřešeny. Ale namísto zapáchajících škodlivých látek máme nyní neviditelné škodlivé látky, které mají na člověka zhoubný vliv dlouhodobě."

Kritikové však namítají, že ekologické organizace nyní jen zbytečně malují čerta na zeď. Ekologové přiznávají, že v jejich práci došlo k změně důrazu: už nepoukazují na problémy, k nimž skutečně došlo, ale na problémy, k nimž by mohlo dojít, jako například v důsledku šíření geneticky pozměněných potravin. A vážnou hrozbou jsou nadcházející podnebné změny.