|
Genocida ve Rwandě a západní komplicita: není to nic novéhoIvo Baraneseji R. W. Johnsona o knize L. Melvernové, která zkoumá roli Západu ve rwandské genocidě. Absolutně nemám v úmyslu jakkoli polemizovat s jimi uváděnými fakty. Snad bych jen poznamenal, že nejde o žádné zásadně nové informace.Rwandské genocidě a hanebné úloze, kterou v ní Západ (hlavně Francie) sehráli, se věnuje třeba příslušná kapitola knihy Yves Ternona L'État criminel z roku 1995 (česky Genocidy 20.století, 1997) nebo časopis Respekt, naposledy 12.6.2000. Měl bych ale jednu výtku vůči Britským listům. Karel Dolejší ve svém článku v BL z 19.1.2001 kritizuje Pilipa s Bubeníkem za to, že sledují porušování lidských práv na Kubě a ignorují třeba situaci Kurdů v Turecku. Klade jim za vzor francouzský parlament, který přijal zákon, uznávající vyvražďování arménské menšiny mladotureckým režimem v době 1. světové války za genocidu. Pod tímto článkem mi trochu chyběla poznámka Jana Čulíka, zhruba ve smyslu, že je od francouzského parlamentu pěkné, když uctívá památku vyhlazených Arménů, ale ještě pěknější by bylo, kdyby vyšetřil roli, jakou francouzská vláda sehrála ve rwandské genocidě. Francie by také mohla poskytnout Arménii hospodářskou pomoc a politicky ji podpořit, protože tento malý kavkazský stát nyní stojí, v důsledku hospodářské blokády ze strany Turecka a Ázerbajdžánu, před hospodářským zhroucením. Připominat památku zavražděných je bez pochyby důležité, ještě důležitější ale podle mne je pomoci těm, kteří přežili. |
|