Založme nový, veřejnoprávní deník
Nedávná krize v České televizi zřetelně ukázala na zranitelnost mediálního systému v ČR. Ta spočívá na primárně chybné úvaze, že média jsou pouze zdrojem informací a Český rozhlas a Česká televize navíc zdrojem informací objektivních. Média jsou však dnes již politickou silou, která ovšem neprochází pravidelnými volbami. Novináře nikdo nevolí, tudíž jsou odpovědni jen svým zaměstnavatelům (v případě komerčních médií), a ti mají pochopitelně své zájmy. V souvislosti s televizní krizí se rovněž ukázala "malá čitelnost" papírových médií z hlediska jejich vlivových sfér. V této souvislosti lze zvažovat, zda by nenastala poněkud jiná situace v případě existence třetího veřejnoprávního média - klasického celoplošného deníku.
Přítomnost reklamy v České televizi zjevně vyvolává (byť omezenou) potřebu soutěže o diváka , čímž ovšem dochází k tlaku na vytěsnění některých veřejnoprávních (namnoze minoritních) pořadů ve prospěch pořadů "atraktivních" (komercionalizujících). To všem nic nemění na poslání veřejnoprávní televize, na němž bychom měli trvat a kultivovat je. Měli bychom také hájit veřejnoprávní televizi proti latentním snahám zlákat část veřejnosti představou, že lze udělat jakousi volební zkratku, korigovat pomocí médií a prostřednictvím pouliční demokracie výsledky parlamentních voleb.
Bylo by rovněž naivní spoléhat na působnost nového mediálního zákona, který neodstraní, a ani nemůže odstranit možnosti kdykoliv (například s vidinou zisku volebních preferencí v předvolebním období) znovu vyvolat napětí, ať již opakovaně v České televizi (kde byli redaktoři prakticky ujištěni o své beztrestnosti v případě zneužití obrazovky k osobním či úzce skupinovým cílům), anebo v Českém rozhlase, který pochopitelně rovněž není imunní vůči skrytým mechanismům moci.
Deník je zajisté nejtradičnější mediální alternativou. Je nepochybné, že mnozí lidé čtené zprávy jednoznačně preferují, anebo jimi přinejmenším poměřují kvalitu zpráv rozhlasových a televizních. Psané slovo má svou váhu a nepochybnou moc verifikovat viděné a slyšené. Bez klasických novin nelze o vyváženosti zpravodajského servisu vůbec mluvit. Navrhujeme proto - po zákonné úpravě - doplnění veřejnoprávního mediálního prostředí o tzv. České noviny, a to v rozsahu a formátu běžného deníku.
Při existenci tří veřejnoprávních médií, tedy České televize, Českého rozhlasu a klasických novin by byl prostor, zajišťující obecný přístup k informacím, nesrovnatelně stabilnější a věrohodnější.
Finance na České noviny jistě nebudou neřešitelným problémem, v porovnání s obrovským přínosem veřejnoprávnímu mediálnímu systému. Nemalá částka se nepochybně najde v hospodárnějším řízení samotné České televize. Také není od věci představit si v budoucnu všechna tři média pod jednou střechou v současnosti až příliš rozlehlých Kavčích hor. Úspora prostor a budov, kterou toto řešení (ve světě nikoliv neobvyklé ) nabízí, je rovněž slibným zdrojem finančních prostředků.
Měli bychom rovněž vědět, že rozšíření mediální scény o klasický deník, což navrhujeme, je již v některých zemích (např. Nizozemí) prověřené a potvrzuje, že jednoznačně vede k větší vyváženosti a tedy i stabilitě veřejnoprávního prostoru.
Vladimíra Al Malikiová je poradkyně a mluvčí ministra školství, mládeže a tělovýchovy
Lubomír Brožek je předseda Klubu českých spisovatelů
Poznámka JČ: Argumentace v tomto článku je chybná a zjevně vychází ze zastaralého, podvědomého pocitu, že by mělo existovat něco jako "vládní deník" - tato představa je však v moderní demokracii zcela neudržitelná. Problémem českých sdělovacích prostředků je jejich chabá regulace, nikoliv jejich nedostatek. Jsme-li nespokojeni s úrovní dosavadních veřejnoprávních prostředků, zlepšeme jejich regulaci a trvejme na nejvyšší kvalitě. Řešením není zavádět další a další veřejnoprávní média - když nejsme schopni prosadit efektivní regulaci a kvalitní veřejnou službu už u existujících médií, jistě ji nebudeme schopni zajistit ani u nových. Kromě toho, ve srovnání elektronickými médii, rozhlasem, televizí a poslední dobou stále více i internetem, mají tradiční tištěné noviny jen malý vliv.
