The Guardian: Pouze pro bílé
O rasovém výběru, který uplatňují britští úředníci v Praze
Raekha Prasad
Boj Velké Británie s "falešnými" žadateli o azyl doslova a do písmene překročil hranice. Předsunuté hlídky britských imigračních úřadů se od 18. července z příletových hal britských letišt přesunuly na pražské ruzyňské letiště. Úředníci mají zabránit lidem, kteří se neoprávněně ucházejí o azyl, nastoupit do letadel směřujících do Británie, avšak existují přesvědčivé důkazy, že kritéria, podle nichž je vybírají, souvisejí víc s barvou pleti cestujícího než s hodnocením toho, jaké perzekuci mohl být vystaven.
Pravidelnou diskriminaci uplatňovanou britskými úředníky v Praze odhalili minulý týden maskovaní reportéři České televize. Richardu Samkovi, novináři romského - nebo, jak mnozí stále říkají, cikánského - původu, byl zamítnut vstup do Velké Británie, zatímco Nora Nováková, jeho bílá kolegyně, směla cestovat bez potíží. Oba poskytli imigračním úředníkům stejné informace: že s sebou mají 200 dolarů, že cestují jako turisté a měsíčně vydělávají stejné množství peněz.
Zatímco paní Nováková prošlo britskou kontrolou bez problémů, pan Samko byl vystaven ponižujícímu pětadvacetiminutovému výslechu v oddělené místnosti a pak mu řekli, že neposkytl dost důkazů, že chce Británii pouze navštívit. Celou nepříjemnou proceduru se podařilo zachytit skrytou kamerou a odvysílat na celostátní České televizi, takže mnoho lidí dospělo k závěru, že Británie rozhoduje o tom, zda český občan smí Spojené království navštívit, především na základě jeho rasy.
Během prvních 10 dnů, kdy byli britští úředníci na letišti, zakázali vstup do Velké Británie 90 lidem - převážně Romům. Skoro přesně na den 50 let poté, co Británie podepsala jako jeden ze zakládajících signatářů Úmluvu OSN o uprchlících, vědomě porušuje svůj vlastní závazek poskytovat azyl pronásledovaným a ty, kteří by nejvíc přicházeli v úvahu, filtruje na základě etnického původu.
K opatření nedošlo bez výstrahy. Sémě takových flagrantně rasistických metod bylo zaseto v květnu, když tehdejší náměstkyně ministra vnitra Barbara Roche oznámila, že imigrační úředníci jsou oprávněni diskriminovat výčtem uvedený seznam etnických skupin. Ministerstvo vnitra se tehdy snažilo uhladit velmi špatný dojem z nové politiky a tvrdilo, že opatření se netýká rasy, nýbrž "národnosti a etnického původu".
To, co se děje v Praze, ukazuje jasně, jaký záměr stál za tímto oznámením a jak neudržitelný je způsob, jímž se vláda hájí. Důvody této diskriminace budou jasnější ve světle toho, že ministerstvo vnitra odmítlo téměř všechny žádosti o azyl, které podali Romové. Britská vláda se domnívá, že český stát chrání své romské občany dostatečně. Organizace spojených národů s tím nesouhlasí. Zpráva Výboru OSN pro lidská práva z minulého týdne uvádí, že "existují důvody k vážnému znepokojení ohledně diskriminace Romů... a neustálých obvinění z policejní perzekuce". Zpráva rovněž napadá českou vládu za apartheid ve vzdělávání romských dětí a vyzývá, aby "byla odstraněna segregace a bylo zaručeno, že děti budou umísťovány do škol bez ohledu na svou etnickou příslušnost."
Po Sametové revoluci v roce 1989 se Romové v České republice a na Slovensku stali terčem neochabující vlny rasového násilí. Tyto útoky, při nichž bylo zavražděno asi 20 Romů, probíhaly v prostředí s tradicí několika století perzekuce, jež trvá od doby, kdy Romové přišli v 11. století z Indie do Evropy - a která vyvrcholila genocidou romské populace při holocaustu. Tři dny poté, co byly zahájeny prověrky na letišti, čtyři skinheadi ve východních Čechách rasisticky uráželi a poté ubodali k smrti třicetiletého Roma.
Hromadící se důkazy způsobují, že britské soudy přístup ministerstva vnitra k Romům odmítají. Těsně předtím, než se imigrační úředníci vydali na ruzyňské letiště, odvolací soud poskytl českému Romovi politický azyl a zrušil předchozí zamítavé rozhodnutí. Soudci uznali, že tento Rom a jeho rodina byli řadu let vystaveni rasistickým útokům skinheadů a diskriminaci. Organizace specializované na azylové zákony odhadují, že ve 20 % případů, kdy je českým Romům odmítnuta žádost o azyl, nyní odvolací soudy verdikt zruší.
Přes odhalení České televize trvá britský velvyslanec v Praze David Broucher na tom, že nové kontroly nesměřují proti menšinám. Avšak oficiální linie dostala trhlinu, když jeden z mluvčích ambasády potvrdil, že jsou skutečně zaměřeny na Romy. Český ministr kultury Pavel Dostál řekl BBC World Service, že je přesvědčen, že "barva kůže má značný význam. Je to signál, že imigrační úředníci nejednají způsobem, jak nám slibovali."
O tom, co kdo sliboval, se vedou spory. Ministerstvo vnitra říká, že úředníci nemají právo zabránit nikomu nastoupit do letadla, ale mohou upozornit cestující a leteckou společnost, že jim bude zamítnut při příletu vstup do země. Za těchto okolností dopravci cestující pochopitelně odmítnou. Interní dokumenty, které získal pražský investigativní internetový deník www.britskelisty.cz, dokazují, že české minsterstvo zahraničí vedlo tajné rozhovory s britskou vládou, jak zabránit Romům v cestě do Velké Británi, protože Romové prý narušují jinak vynikající česko-britské vztahy.
Když se ukázalo, že by bylo protizákonné bránit českým občanům - kteří k cestě do Británie nepotřebují vízum - koupit si letenku a nastoupit do letadla, státní úředníci lehce pozměnili mezivládní dohodu tak, aby vyhověla potřebám moderního světa. Vrátili se ke konzulární úmluvě z roku 1975, podepsané v době studené války, podle níž smějí pracovníci britského velvyslanectví českým občanům vydávat, obnovovat a rušit víza.
Tyto subtilní dohody nyní možná vezmou za své, neboť romské organizace se chystají podat žalobu na českou vládu, protože ta smí bránit občanům v cestování do zahraničí pouze v mimořádných případech. Avšak přes potenciální ohrožení pověsti České republiky a Spojeného království jsou obě vlády rozhodnuty setrvat v tvrdém kursu. Česká republika, přibližující se vstupu do Evropské unie, se zoufale snaží uchovat si dobré vztahy s Británií, která zahrozila, že Čechům zavede víza, pokud odtamtud bude přicházet stále tolik žadatelů o politický azyl.
Důvod tohoto odpudivého protiimigračního plánu je zřejmý i z britské strany. Romové byli od roku 1997, kdy počet žádostí o politický azyl z České republiky a ze Slovenska vrcholil, na očích médií - a poskytli labouristické vládě v pravý čas obětního beránka, na němž bylo možno ukázat, jak umíme zatočit s falešnými žadateli o azyl. Démonizační kampaň dosáhla vrcholu v nyní nechvalně proslulém úvodníku v Doverském Expressu, který o Romech hovořil jako o "lidských odpadcích".
Tyto nálady našly ochranu v britských zákonech. Novela Zákona o vztazích mezi rasami (Race Relations Act) z roku 2000, která zakázala rasovou diskriminaci ze strany veřejných orgánů, z ustanovení vyňala imigrační službu a umožnila těm, kdo rozhodují o udělení politického azylu, legální diskriminaci podle barvy kůže.
Opět se součástí našeho imigračního systému stává rasismus - imigrační úředníci mají právo podrobit určité národnosti "za stejných okolností přísnějšímu zkoumání než jiné osoby." Není náhoda, že Romové patří mezi etnické skupiny, které ministerstvo takto vybralo, stejně jako Kurdy, Albánce, Tamily, pontské Řeky, Somálce a Afghánce. A zatímco New Labour ustpuje v otázce diskriminačního systému azylových kupónů, v zahraničí utahuje šrouby.
(Z angličtiny přeložil TP)