Máme žádat o zavedení víz?
Myslím, že krize kolem rasistické kontroly na ruzyňském letišti dobře ukazuje, že
a) ani poměrně demokratická Británie není bezpečná proti svým vlastním byrokratům (to, že úředníci, zejména nižší, dovedou být imperiálně zpupní vůči nám barbarům z Východu, asi zažil leckdo, ale však my to cizincům u nás zase pěkně oplácíme...);
b) je pro nás asi hodně těžké si přiznat, jak moc je Česko zralé na vízovou povinnost. Ta je sice hodně nepříjemná a pro cestovatele obvykle drahá (a to nemluvím o tom, že nás některé země - taky z Dominia - umějí diskriminovat i dobou, po kterou se musí čekat: v květnu jsem zjistil, že do Austrálie bych vízum jako muž do 50 let dostal hned, kdežto žena do 40 let čeká 3 týdny - na copak asi?). Jenže pro sporné situace, pro čisté řešení pochybností o tom, koho si do vlasti pustit a koho ne, jsou asi víza lepší než dohoda splácaná za zády zákona několika byrokraty. A taky odvolání proti neudělení víza je nadějnější, když jde pravidelnými kanály, než když vám má uletět letadlo při "bezvízovém diskriminačním styku";
c) jaké klapky na očích má většina diskutérů kolem této kauzy: Není náhodou to hlavní, co je třeba chránit, SVOBODA? Rasová diskriminace je porušením hlavně svobody, nejen zákona a nejen mravnosti! Je porušením svobody být sám sebou. Ale porušením svobody na úrovni mezinárodní je to, že si mocnáři upekli dohodu, podle které už nikdo, kdo by u nás byl v ohrožení, nebude moci uniknout pronásledovatelům, uprchnout na cizí území. A to jen kvůli tomu, že ho nějací zpupní ouřadové shledají z nějakých svých idiotských důvodů nežádoucím a zabrzdí jeho útěk ještě v Ruzyni. Už chybí jen to, aby nějaký vylízaný skin si na svou oběť počkal na stanovišti ruzyňských autobusů, žejo, když nedokážeme vidět, jak těžko se musí žít mezi ne-skinskými, ale stejně rasistickými Čechy. Možná, že kauza jen ukáže Romům, že země, v níž chtěli hledat lepší podmínky, je stejně rasisitcká jako ta zdejší.
Chápu, že je pro Brity drahé uschovávat na svém území uprchlíky po dobu, než se prokáže, že to uprchlíci buď nejsou, anebo než se dokáže, že jsou.
Ale taková zahraniční úschovna je pro ohroženého člověka důležitá: vzpomeňte na případy, kdy lidé ve světě žili roky na cizích vyslanectvích, aby nepadli do rukou fašistických nebo komunistických úřadů. Když se úschovny zlikvidují na území cílového státu, budou se uprchlíci muset ukrývat na svrchovaných zahradách vyslanectví. Odtud bude těžké potom, až se prokáže, že je mateřský stát nebo národ skutečně ohrožuje, je pašovat na svobodu, ne?
Té možnosti, aby uprchlík mohl dorazit na cizí území, a tam čekat, bychom neměli obětovávat žádné své bezvízové pohodlíčko. Jsem pro víza. Škoda, že zrovna do té Británie neletím - namazal bych si aspoň pusu trochu krémem a ty byrokraty v Ruzyni bych šel taky nachytat (až na tu barvu pleti jsem myslím zralý na odmítnutí vstupu...). Neradím bojkotovat návštěvy jako J. Šiklová, ale spíš dělat dusno, skandály, aby to už dál nešlo.
Právě slyším v rádiu, že se V. Klaus vyjádřil, že by dal přednost zavedení víz. Jestli to má promyšlené (posledních pár let mluví, jako když myslí pokaždé na něco jiného...), mohl by pro to snad něco učinit, když je v Parlamentu velkým pánem, myslím, a ne jen "se vyjadřovat"... Ale jak ho tak od začátku sleduju, tuším, že se mu to jen nějak hodí do politického krámu.
Asi bude ještě dest patnáct let trvat to, že si domácí rozhodovači (politici) budou dětinsky představovat, že takové civilizační maléry, jako je soužití kultur a národů, se řeší zákonem, smlouvami a úředníky za přepážkami. Jediné, co fungovat může, je podle mého soudu obecné šíření vzdělávání - bude trvat dvě generace, nebude nic řešit, ale může v populaci rozšířit takové způsoby myšlení a chování, které budou výskyt rasismu, hlupáctví a zpupnosti omezovat zevnitř - člověk myslivý si nedopřeje sladké nevědomosti a štastného primitivismu blba domácího.
Domnívám se, že je velmi správné, aby za netolerantní hlupáky v národě trpěli nevinní chytří, a to proto, že se zapomněli starat o to, aby hlupáctví nekvetlo. Jen mně mrzí, že musíme trpět taky my, co vynakládáme hodně úsilí na to, aby děti měly šanci neupadat do stereotypů, které jim předvádějí rodiče a starší sourozenci doma, v médiích i v parlamentech a vládách.