Srovnání: jak český a zahraniční tisk informuje o závažných otázkách dneška

Bulvár kontra seriózní informace: Jak včera psaly o lidském klonování Lidové noviny a jak Financial Times

Je vždycky velmi zajímavé analyzovat, jak o totožných tématech píše český a zahraničních tisk. Předkládám k úvaze tyto články na stejné téma ze včerejších Lidových novin a Financial Times. Argumentuji, že analýza ve Financial Times je racionální, objevná a obsahuje dost podstatné informace. Problém je vysvětlen jasně, autor článku šel k jeho podstatě. V Lidových novinách psali o tomtéž tématu dost povrchně a hlavně se úzkostlivě soustředili na to, aby jejich text obsahoval bizarní, bulvární kuriozity. Cílem Lidových novin tedy, jak se zdá, nebylo informovat, ale čtenáře únikovým způsobem zabavit. Lidové noviny dokonce konstatují, že je toto závažné téma "pro mnoho lidi příliš učené" (podtext: Nechceme vám příliš namáhat mozek, nemusíte myslet, jen se bavte našimi výstředními informacemi)! Jak už tomu bývá u českých médií, daleko více Lidové noviny zaujalo to, že vznikla někde kontroverze, už méně, co je její podstatou. Myslím si, že by si lidi měli Lidovým novinám stěžovat, že je připravují o seriózní informace v závažných věcech a redukují je tak v roli nevědomých dětí. Ale posuďte oba texty sami, třeba dojdete k jinému názoru. JČ

Financial Times 9.8. 2001:

Ošklivý konflikt

Rozhodnutí tří nekonformistů přikročit ke klonování lidských bytostí vedlo k rozkolu ve vědecké komunitě a mohlo by to způsobit právní zákaz výzkumu v oblasti genetiky.

Ignorujme na okamžik morální a etické námitky - klonování lidí je nebezpečné. Děti vyklonované z dospělých lidí, velmi pravděpodobně zemřou ještě v dětství, anebo se stanou obětí vážné invalidity. Takto varují čelní světoví vědci v oboru klonování zvířat, kteří tento týden vyslechli vědecké "nekonformisty", kteří plánují pokusit se o klonování lidí.

Fórem pro střet mezi oběma názory se stalo symposium, které zorganizovala americká Národní akademie věd ve Washingtonu. Vyslechla tři osoby, které chtějí klonovat lidi: Severina Antinoriho, italského odborníka na plodnost, jeho amerického spolupracovníka Panayiotise Zavose, který provozuje v Kentucky kliniku pro plodnost, a Brigitte Boisselierovou, biochemičku, která vede firmu Clonaid, samostatný podnik, zabývající se klonováním lidí, který má vazby na "realiánské hnutí".

Je samozřejmě jednoduché zesměšňovat firmu Clonaid, která prezentuje svou pseudonáboženskou vizi klonování jako "první krok v úsilí dosáhnout věčného života". Boisselierová však tvrdí, že její firma má lékařskou infrastrukturu, má dostatečné finance a má i rozhodnost ve svém úsilí dosáhnout úspěchu. Internetové stránky firmy Clonaid nabízejí lidské klonování za 200 000 dolarů a také tzv. projekt "Insuraclone", kdy si můžete za 50 000 dolarů nechat kryogenicky zmrazit lidské dospělé buňky pro budoucí klonování.

Profesoři Antinori a Zavos mají ortodoxnější zázemí ve výzkumu lidské plodnosti. Shromáždili asi 1500 dvojic dobrovolníků, zejména ze Spojených států a z Itálie, jejichž neplodnost jim zabraňuje, aby měly děti. Asi 200 z nich bude vybráno k účasti na první etapě projektu klonování lidí, který bude zahájen letos a naklonované nemluvně by se mělo narodit příští rok, konstatují.

Tak jako dr. Bosselierová, profesoři Zavos a Antinori jsou rozhodnuti realizovat svůj projekt v nespecifikovaných zemích, kde není klonování lidí zakázáno. Explicitně je zakázáno v několika evropských zemích, včetně Itálie a Velké Británie.

I když Spojené státy dosud neschválily zákon, zakazující reprodukční klonování, americký úřad Food and Drug Administration, která schvaluje normy pro potraviny a léky, dal najevo, že klonování považuje za součást své jurisdikce a že nepovolí žádný pokus vyrobit klonované děti. Dr. Bosselierová uvedla, že firma Clonaid bude názory tohoto amerického úřadu respektovat.

Británie zakázala reprodukční klonování, ale vytvořila právní rámec, který dovoluje za přísné regulace klonování pro léčebné účely. V jeho rámci je povoleno vytvářet embrya jako zdroj kmenových buněk - nejprve pro výzkum a pak pro léčbu chorob. Nikoliv však vytvářet děti.

Ale ve většině zemí jsou otázky reprodukčního klonování i klonování pro léčebné účely a výrobu kmenových buněk z embryí neoddělitelně spjaty v mysli veřejnosti i politiků. Tak tomu je ve Spojených státech, kde prezident George W. Bush se stále ještě snaží rozhodnout, jaká má být federální politika americké vlády vůči financování výzkumu kmenových buněk, tváří v tvář ostrému lobbování od náboženské pravice a organizacím odmítajícím potraty na jedné straně a zastánci pacientů a vědecké lobby na druhé straně.

Na washingtonském symposiu se snažila celá řada vědců opakovaně přesvědčovat dr. Boisselierovou a profesory Antinoriho a Zavose, aby ustoupili od snah o lidské klonování, tím že tito vědci citovali deprimující statistiky z výzkumu týkajícího se klonování zvířat.

Ian Wilmut ze skotského Roslin Institute, který v roce 1997 "vyrobil" ovci Dolly, prvního klonovaného savce, uvedl, že jeho technika "přenosu buněčných jader" byla užita u pěti biologických druhů - u ovcí, u dobytka, u prasat, u koz a u myší - ale došlo k tomu za obrovskou cenu abnormálních embryií, u nichž došlo k spontánním potratům, anebo která zemřela krátce po porodu.

Například u dobytka použili vědci 8919 vajíček, z nichž odstranili jádro a nahradili ho genetickým materiálem z buňky od dospělého jedince. Z toho vzniklo 742 embryí a ta byla implantována do dělohy hostitelským kravám. Ale narodilo se jen 71 živých telat a 26 z nich krátce po porodu zemřelo - na živu zůstalo jen 45 zvířat. To je jediné úspěšné klonování na každých 200 pokusů.

Statistiky jsou podobné i u ostatních biologických druhů, uvedl dr. Wilmut. Dolly je sice i nadále zdravá, ale mnoho jiných vyklonovaných ovcí a kusů dobytka trpí problémy s dýcháním a s krevním oběhem. "U těchto zvířat se vyskytuje obrovské množství abnormalit," uvedl. Pokusy vyklonovat lidi by měly stejné výsledky, docházelo by k množství "pozdních potratů a rodily by se děti, které by brzy umíraly, nebo by sice přežily, ale s velkým množstvím abnormalit".

Dr. Zavos reagoval na to tak, že prý byly potíže s klonováním zvířat důsledkem experimentů, které byly "špatně připraveny, špatně provedeny, špatně pochopeny a špatně interpretovány". Charakterizoval výzkum v oblasti zvířecího klonování jako metodu slepých "pokusů a omylů", jako práci prováděnou v nesterilním a nezvládnutém prostředí.

Tvrdil, že projekt klonování lidí si vybere vhodné linie dárcovských buněk a zajistí, aby byly tyto buňky v tkáňové kultuře řádně přeprogramovány, než dojde k přenosu jejich jader. A co je nejdůležitější, všechna embrya budou předem, před implantací do matčiny dělohy podrobně zkoumána a abnormality budou vyloučeny.

Avšak mainstreamoví vědci varovali, že tento přístup je založen na falešné představě, že je předem možné zjistit u nově naklonovaných embryí všechny abnormality. Útok vedl Rudolf Jaenisch, průkopník klonování zvířat na Massachusetts Institute of Technology, který zdůraznil: "V současnosti se nedá předpovědět, zda se naklonované embryo vyvine v normálního anebo abnormálního jedince".

Minulý měsíc publikoval profesor Jaenisch a jeho kolegové z MIT a z Havajské univerzity v časopise Science první důkazy, že dokonce i "v normálně vypadajících vyklonovaných zvířatech se mohou vyskytovat vskrytu vážné abnormality, ovlivňující práci genů, které se nemusejí projevovat jako vnější charakteristické rysy". Jinými slovy, geny se správně během vývoje embrya nezapínají a nevypínají.

Základním problémem je totiž to, že dospělý vzorec genového vyjádření není dostatečně spolehlivě přeprogramován před přenosem jádra buňky dárce do hostitelského vajíčka v embryonický vzorec genového vyjádření. Zejména nefunguje proces, jemuž se říká "imprinting", "vtělování vlastností", kdy závisí činnost určitého genu na rodiči, který ten gen poskytl.

"Při normálním vývoji embrya je genom ´přeprogramován´ z dospělého stavu v embryonický stav během dozrávání vajíčka a spermatu: tento proces trvá týdny, měsíce, dokonce i roky," vysvětlil profesor Janisch. "Při klonování přesunutím jádra buňky do nového vajíčka musí dojít k přeprogramování genomu za velmi krátkou dobu a v radikálně odlišném buněčném prostředí. Je to proces, při němž dochází k obrovskému množství chyb."

Profesor Jaenisch odmítá argumenty stoupenců klonování, že prý "bylo oplodnění ze zkumavky před třiceti lety ve stejně špatném stavu, jako je dnes klonování, a že je jen zapotřebí zlepšit techniku přenosu buněčných jader." Argumentuje, že zatímco problémy oplodňování žen ze zkumavky byly čistě technické, klonování trpí naprosto základními biologickými problémy. Tyto problémy budou překonány teprve tehdy, pokud se vědcům podaří najít způsob, jak efektivně přeprogramovat všech 30 000 genů v lidském genomu.

Ve Washingtonu odmítl hněvivě profesor Zavos argumenty profesora Jaenische i jeho kolegů. "Jejich závěry nejsou přesné a jsou nesmírně hypotetické, protože nemají žádná data, jimiž by mohli cokoliv prokázat, a jen matou veřejnost."

I před washingtonským sympoziem byli vědci znepokojeni, že by mohla kontroverze ohledně klonování dětí vést k omezení výzkumu jiných forem klonování. Sněmovna reprezentantů schválila zákon, který zakazuje vytváření klonovaných embryí za jakýmkoliv účelem. Vědci doufají, že se jim podaří přesvědčit Senát, aby tento zákon neschválil.

Ale veškerá publicita, která vznikla kolem nynějšího washingtonského semináře, jejich věci moc nepomůže. Teď, když se ukázalo, že je reprodukční klonování lékařsky nebezpečné, stejně jako morálně nepřijatelné pro většinu lidí, politikové budou možná chtít zakázat veškerý klonovací výzkum a nebudou chtít povolit experimenty, které by mohly umožnit nekonformistům, aby vyrobili klonované děti.

Lidové noviny 9.8. 2001:

Vědci do roka naklonují člověka

Tři zastánci klonování lidí slíbili, že se v roce 2002 narodí první klonované dítě

Zlom v historii vědy se blíží: dva vědci v úterý ve Washingtonu oznámili, že do měsíce naklonují lidská embrya, kterými později oplodní několik desítek dobrovolnic. Třetí výzkumnice zárodky podle všeho již klonuje. První klonované dítě by se tak mohlo narodit už příští rok.

Italský embryolog Severino Antinori a jeho americký kolega Panayiotis Michael Zavos, kteří svůj plán obhajovali na sympoziu americké Národní akademie věd, prohlásili, že se jim k účasti v experimentu přihlásilo na 2000 žen z celého světa. Vědci z nich vyberou 200 dobrovolnic, které oplodní 10 naklonovanými zárodky najednou.

˝Do měsíce naklonujeme embrya, která pak zmrazíme,˝ prohlásil Zavos. ˝Pokud budou v pořádku, plánujeme přenos prvního z nich na začátku roku 2002. Na konci roku by se tak mohlo narodit první klonované dítě.˝

Zatím není jasné, kde vědci svůj pokus provedou. ˝Máme k dispozici mnoho hezkých míst,˝ prohlásil Zavos s tím, že jistě nepůjde o Spojené státy, jejichž Sněmovna reprezentantů minulý týden všechny formy lidského klonování zakázala. Antinori, který před několika lety proslul tím, že uměle oplodnil 62letou ženu, prohlásil, že se vědci uchýlí do Středomoří.

S klonováním chce také začít francouzská biochemička Brigitte Boisselierová, která je zároveň biskupkou sekty raeliánů. Její stoupenci věří v mimozemský život a tvrdí, že klonování je logickým vyústěním stvoření.

˝Věřím, že informací máme dost a s klonováním můžeme začít,˝ prohlásila včera Boisselierová, která zároveň naznačila, že ve své laboratoři na Bahamských ostrovech již běžně klonuje lidská embrya. Odmítla však říci, zda se dostala ještě dále.

Nejsme šílení

Odborníci tvrdí nejen to, že klonování lidí je neetické, ale především že lidské poznání zatím není na dostatečně vysoké úrovni, aby se dalo s klonováním začít. Úspěšnost pokusů se savci dosahuje v některých laboratořích pouhých tří procent: většina naklonovaných plodů zemře před narozením nebo během porodu. Mnozí z jedinců, kteří se narodí živí, trpí nejrůznějšími postiženími. I narození ovce Dolly bylo prvním úspěšným pokusem z 247.

Antinori, Zavos a Boisselierová kritiku odmítají: tvrdí, že mohou embrya sledovat a ta, která nebudou v pořádku, vyřadí. Jiní vědci ovšem tvrdí, že něco takového není v silách současné vědy a většina postižení se navíc dá zjistit až po porodu. ˝Víte, nic na světě není dokonalé,˝ reagoval na to Zavos.

˝Nebudete mě tu poučovat,˝ rozčílil se později na jednoho z kritiků. ˝Možná o nás někdo tvrdí, že jsme šílení vědci, ale to samozřejmě nejsme,˝ dodal Zavos, který společně s Antinorim tvrdí, že jejich jedinou pohnutkou je snaha pomoci neplodným párům.

Postup při klonování člověka