Britské listy

Se zájmem sleduji váš oblíbený sport, tedy pokládání "investigativních" otázek na které znáte odpověď jen vy dva. Při tom mě napadlo, na co bych se asi zeptal já vás a odpověď by mohla zajímat i některé jiné čtenáře. Tak tedy:

1. Strašíte pana Palouše, že za jeho schvalování rasistických kontrol se mu nedostane vstřícného přijetí v Americe. Když jsem v lednu tohoto roku linkou OK do New Yorku odlétal do USA, překvapilo mne, že na rozdíl od letů do Evropy, které jsem absolvoval dřive, jsem musel navíc vystát ještě cca hodinovou frontu v hale, na jejímž konci mi někdo anglicky pokládal obdobné otázky, jaké dávají britští imigrační (konzulární) úředníci dnes cestujícím do Británie.

Nevíte, co to bylo za akci a zda mě někdo nechtěl diskriminovat? To už jsem měl samozřejmě v pasu americká víza, při jejichž získání jsme já a zejména moje rodina museli absolvovat proces, který byste vy jistě nazvali rasistickým.

Kromě výpisů z účtu a dalších osobních a ponižujících otázek musela totiž moje rodina předložit potvrzení o trvajícím zaměstnání (studiu) a nároku na dovolenou (uvolnění ze školy). To je přeci jasně rasistické kritérium, uvážíme-li, že nezaměstnanost mezi romskou komunitou je výrazně vyšší než u většinové populace.

2. Někdy se vám stává, že zpovídaná osoba nehorázně nechá vaši otázku bez odpovědi či komentáře. Proto mě udivilo, když jsem u článku pana Martina Šorma v BL 20. července (Příchod britské pasové kontroly do Ruzyně vítám) nenašel žádný přípodotek (J.Č nebo T.P.). To však neznalému čtenáři značně ztěžuje možnost udělat si správný názor na věc (pro méně chápavého čtenáře vysvětlím: jedná se o "definičně" správný názor, tedy nejprve zadefinuji, co je pravda, co je správné, a pak pohoršeně odsoudím všechna ostatní stanoviska). Článek pana Šorma totiž dokazuje (opět jsem se nechal strhnout praktikami BL, které něco publikují a pak se na to v dalším odvolávají jako na důkaz), že předsunutá kontrola může být i užitečná. Jen bych potřeboval, aby mi někdo (z vás) objasnil, jaký je rozdíl v tom, zda žadatel o azyl požádá až na britské půdě, nebo už na britském konzulátu (v Česku nebo jinde). Samozřejmě se jedná jen o ty žadatele, kterým nestojí za zády ozbrojený skinhead, který je přímo ohrožuje na životě, i když i v tom případě nevím, zda je bezpečnější prchat na letiště nebo přímo na ambasádu.

Jak se díváte na iniciativu Hany Marvanové, která navrhla, aby mohli Romové žádat o azyl i v Čechách (i když pan Šorm dokazuje, že to již je možné). Mohou v tom hrát roli peníze, které Británie na svém území poskytuje, zatímco ambasáda asi ne?

3. V souvislosti s otázkou 2, jak si vysvětlujete že žadatelé o azyl se soustřeďují na pár vybraných zemí, když na světě (a zejména v Evropě) existují desítky demokratických zemí, které musí žadateli o azyl vyhovět stejně tak jako např. Británie. Proč právě Británie má (i nadále) takové problémy s přílivem, když sami dokazujete, jak je to rasistická země a jak tam azylanti přicházejí o životy. Např. v takovém Španělsku nebo Portugalsku by přeci Romům bylo daleko lépe (je tam teplo a lidé jsou více snědí, takže by i více splynuli s většinovým obyvatelstvem). Nesouvisí to se štědrostí systémů jednotlivých zemí vůči žadatelům o azyl? Asi ne, to by jinak byl opravněný termín "azylová turistika". A člověk, kterému jde o život snad na peníze nemyslí.

4. Jaké jsou alternativy předsunutých kontrol, když odmyslím možnost, že by se v krátké době Romové přestali v ČR cítit diskriminováni? Pokud by došlo k zavedení vízové povinnosti, jaký by byl asi její rozsah. Mohlo by to nějak ovlivnit vztah většinové společnosti k Romům, jak někteří politici straší nebo je otázka naprosto triviální a žádné vedlejší problémy s tím nesouvisí. V paměti mi utkvěl výrok (už nevím koho), že politika je uměním možného. Sdělte čtenářům, co vy považujete za možné a co ne.

5. Poslední otázka (již poněkud otřepaná). Jaká je vaše představa, kolik (nevpuštěných) žadatelů o azyl by jej skutečně (včeně odvolání) dostalo (takzvaní oprávnění žadatelé). Musíte mít na tuto vámi často kladenou otázku názor, jinak by vám kdokoliv mohl namluvit vyložené nesmysly. Jen upozorňuji, že argument o 20 % úspěšných odvoláních u soudu neberu, neboť to je minulá statistika, ze které nelze nic dovozovat, stejně jako nelze ze statisticky podložené vyšší kriminality romské populace dovozovat, že potkáte-li na ulici dvě osoby, z nichž jedna je příslušníkem romské komunity, měl byste se více obávat právě té snědé. K tomu bych přidal ještě podotázku, zda sledujete, kolik odmítnutých osob využilo ostatních možností požádat o azyl, např. na ambasádě nebo v jiné zemi.

Děkuji za odpovědi. S pozdravem, Jan Hošek

Poznámka JČ: Odpověď Tomáše Peciny, viz níže, publikujeme je jako samostatný text. Jen věcnou poznámku: Británie neposkytuje žadatelům žádné peníze, avšak kupóny na nákup potravin v místních obchodech, ve velmi nízkých částkách (v průměru cca 1500 Kč na osobu týdně v zemi, kde je průměrný plat a tedy i ceny cca 23 000 Kč týdně). Platí i taková omezení, že při nákupu nemá žadatel při použití kupónu nárok na vrácení drobných, atd. Je to velmi ponižující. Kromě toho, prvního půl roku britská správa drží muže, tj. hlavu romské rodiny, ve vězení, často daleko od místa, kde pobývá zbytek rodiny. Atd. V žádném případě není čekání na azyl v Británii sanatoriem. - Nepřipojujeme redakční poznámky k textům ve všech případech, kdy s texty redakce nesouhlasí - to pravidelní čtenáři vědí.