Polemika
Na obranu revolucionářů z pořadu Fakta
Článek, který naleznete pod tímto textem, vyvolal znechucení u Tomáše Peciny i Jana Čulíka ("Golgo je vůl," napsal Pecina a "Ano, je to s odpuštěním debilní článek s vytahováním údajných kostlivců ve skříni, atd. Nese primitivní, virtuální rukopis vzbouřenecké redakce. Kde je kritické zhodnocení získaných informací?" reagoval Čulík.)
(Výše uvedené jsou citace ze soukromých e-mailů, které jsem zaslal Fabianu Golgovi, nikoliv texty určené ke zveřejnění, pozn. JČ)
Osobně mám pocit, že se oba stavějí prostě proti jakékoliv kritice zaměřené proti těm, kteří se právě zbavili (tím, že jim odebrali publicistiku) Marka Vítka, Martina Mrnky a ostatních rebelů, které Pecina a Čulík nemají rádi, rebelů, kteří se odvážili loni v prosinci postavit se proti Hodačovi a Bobošíkové.
Nehájím zde žádnou stranu, neboť všechny mají své dobré a špatné vlastnosti. Ale dospět k názoru, že Bohuš-Ovečka dokáží náhle přeměnit Českou televizi z "molocha se socialistickými zlozvyky" (nekontrolované rozpočty, plýtvání penězi, nepotrestaná nekompetence, absence úsilí o profesionální žurnalistiku) - to je nerealistická představa.
Zvlášť jsem překvapen dvojím metrem, který užívají obě tato velká jména českého žurnalismu, jeden z nichž je mým přítelem, kterého upřímně obdivuji. Proti vzbouřencům je možno použít všechno, ale pokud je něco podezřelého ohledně nového "čisticího" týmu, mělo by se to "kriticky hodnotit".
Když jsem získal informaci, že nová zaměstnankyně publicistiky přichází do České televize z PR agentury a informoval jsem o tom oba hlavní reportéry Britských listů, tuto skutečnost oba odmítli jako irelevantní. (Nebyl to názor, vyjádřený po nějakém investigativním vyšetřování, po "kritickém zhodnocení", ale byla to okamžitá reakce.)
Měl jsem dojem, že vazby na PR agentury, to je něco, co bylo kritizováno u týmu Mrnka-Vítek. Nedávno Pecina dospěl k závěru z toho, že Mrnkova žena pracuje v PR agentuře, že je "Korupce v České televizi - Česká televize a agentura Christian VIP uvádějí: Fakta".
Ptám se, proč nová zaměstnankyně, která tentokrát přichází přímo z PR agentury, která patří bývalému programovému řediteli Gordonu Levittovi, nemá žádné skryté zájmy? Protože nejsem Nostradamus, nevěřím prostě, že nemá nic skrytého v kapse. Jako novinář tím musím být znepokojen.
A musím být také znepokojen také otázkou, jaká je motivace těch, kteří se zbavili Vítka a Mrnky. (Zlepšit kvalitu pořadu Fakta? Čím se liší Klekánice?) Nemám žádné konečné odpovědi, ale mám mnoho otázek. Jen mě překvapuje, že Britské listy vznášejí spoustu otázek ohledně rebelů, ale mají spoustu pochopení vůči novému týmu. Tato otázka není pro mě ani pro Nostradama, ale pro Freuda.
Když Ovečka změnil normální formát pořadu Fakta tím, že do něho zahrnul živý rozhovor ve studiu, Čulík mi řekl, jak to bylo vhodné, srovnal ho s britským pořadem Newsnight. Argumentoval jsem, že bychom neměli srovnávat pomeranče s rajčaty. Fakta je týdeník, založený na pořadech, jako je britská Panoráma, amerických 60 Minutes a dokonce i na Bohušově a Ovečkově Klekánici a na pořadu Na vlastní oči televize Nova. Newsnight je na druhé straně zpravodajský pořad jako 21, deník, obsahuje reportáže a interviewy. Interviewy ve studiu nejsou běžnou praxí u žádného investigativního týdeníku, který znám.
Pokud noví ředitelé považují Fakta za špatný pořad (i když i to by mělo být lépe vysvětleno, protože má velkou sledovanost, což znamená, že lidé, kteří si platí 75 Kč měsíčně za Českou televizi, ten pořad mají rádi), měli by ho buď dělat lépe než jejich předchůdci, anebo ho zrušit.
A měli by pořad Fakta skutečně dělat lidé, kteří dokázali, že jejich styl televizní práce není natolik úspěšný, vzhledem k tomu, že Klekánice má daleko menší sledovanost než Fakta?
Ale no tak dobře, chápu, že Čulík a Pecina napsali knihu proti vzbouření v České televizi a usilují o to, aby byla Česká televize profesionálnější a zajímavější, takže, jak se zdá, propadají tendenci nevidět problém objektivně, namísto toho, jako fotbaloví fanoušci, nesou vlajku a pomíjejí fauly, které dělá jejich tým.
Neboť jak si mám jinak vysvětlit, když se mně ptají, zda jsou kostlivci v Honysově skříni relevantní? Nebyli by relevantní, kdyby nebyl šéfem zpravodajství ve veřejnoprávní televizi! Samozřejmě, že člověk, který otevřeně přiznává, že pracoval v "redakci marxismu-leninismu" komunistického rozhlasu by neměl rozhodovat o tom, jaké bude vysílání zpravodajství! Jak mu mohu důvěřovat?
V minulosti pracoval pro kauzu, v níž nevěřil. Byl schopen přizpůsobit své přesvědčení za pracovní místo. A nemá výmluvu, že by nemohl dělat něco jiného, není novinář, má zemědělský diplom! A on chce zprofesionalizovat ČT? Neměli by dělat novinářskou práci novináři?
Ptát se, jestli mám zveřejňovat něco z jeho minulosti, je dokonce pro novináře urážlivé! Samozřejmě, že musím! Je to více než relevantní, protože to vypovídá o tom člověku! Chtěl bych ovšem zdůraznit, že nemám nic proti lidem, kteří jsou nebo byli komunisty z osobního přesvědčení. Ideologie je něco, co se odlišuje u každé osoby a jsem natolik demokratem, že jsem schopen to přijmout. Ale člověk, který říká, že nevěřil v komunismus a přesto pro něj v práci dělal propagandu, to je nejméně člověk bez skrupulí. Ředitel zpravodajství by měla být osoba, která má integritu, alespoň ve veřejnoprávní stanici.
Ale nejhorší je nikoliv to, že strávil léta v redakci, která dělala marxisticko-leninské vysílání, ale že se to snažil v rozhovoru pro Svět namodro bagatelizovat. Honys tvrdil, že to bylo v období glasnosti a perestrojky, takže vlastně už žádnou propagandu nedělal.
No, nežil jsem tehdy v Československu, ale přečetl jsem dost knih a viděl jsem dost dokumentárních filmů a hovořil jsem s množstvím lidí, kteří popírají, že by byla v Československu realizována glasnost a perestrojka. Stal se pravý opak. Jakeš a jeho společníci zpevnili systém ještě větší propagandou, jakmile si uvědomili, co dělá Gorbačov. To je dobře známo. Takže si představuji, že byla právě v době glasnosti a perestrojky propagandistická mašinérie v Československu reaktivována a její práce se zintenzivnila. Pokud se pletu, ukamenujte mě prosím e-maily.
Jak mohu důvěřovat člověku, který rozhoduje o tom, co se bude vysílat v Událostech, že znovu nebude poklonkovat mocným? Dělal to v minulosti... A víte, kdo jsou dnes ti mocní?
Jaký názor zaujaly Britské listy vůči zaměstnání Miloslava Kučery jako "hodnotitele" kvality písní za komunismu? Jaká byla reakce Britských listů na vazby lidí na PR firmy v redakci publicistiky? Chápu hněv, který mají Čulík a Pecina vůči vzbouřencům, ale přijmout první falešné spasitele a udělat z nich hrdiny, to je naivní. A zaútočit na mě, protože mám odvahu nesouhlasit, a použít tak chytrou argumentaci, jako že jsem "vůl", mé porozumění problému neobohacuje. Čulík také požádal Pecinu, aby můj článek rozebral. Čekám, co v něm - objektivně, neboť subjektivně může s článkem nesouhlasit každý idiot - není platný závěr nebo zda některá fakta, která jsem napsal, jsou nepravdivá.
Struktura České televize by se měla změnit. Ale měli by ji změnit profesionálové, nikoliv dravci.
Zmíněný článek také připomíná čtenářům, že Honys - a to je podivné - byl jediným členem vrcholného managementu Lauderovy Novy, který zůstal přítelem Vladimíra Železného po roztržce s CME. V době, kdy Honys pracoval pro ČNTS (Lauderovu televizi), záhadným způsobem skončily u Železného nějaké dokumenty týkající se interní komunikace. A je podivné, že po Honysově odchodu se už k nepříteli žádné interní komunikace z ČNTS nedostaly.
To neznamená, že to Honys udělal. Je možné, že je to jen diplomatický typ, který si rád nechává všechna vrátka otevřená (někteří tomu říkají oportunismus) . Ale člověk, který zastává tak vysoké místo ve veřejné televizi, by měl být zkoumán i z hlediska toho, jaké projevuje tendence. Jeho přesvědčení i jeho minulost jsou relevantní. Velmi relevantní. Zejména, jestliže má možnost určovat, jak budeme vnímat realitu (tak, jako to dělal v minulosti).
Zpět k nově nalezené lásce přítele Čulíka a jeho loajálního Peciny pro nový tým, který přišel "očistit" ČT od vzbouřenců: jestlipak oni (Honys, Balvín, Bohuš, Ovečka) zodpověděli dotazník Britských listů ohledně nákladů na jednotlivé pořady ČT? Před několika měsíci psaly BL, že je skandální, že ČT skrývá své náklady. Rád bych věděl, kolik stojí Klekánice, kolik stojí nová Fakta, kolik stojí Tady a teď. Prostě proto, že jsem přesvědčen, že mám na to právo, protože pečlivě platím svůj koncesionářský poplatek.
[Zůstanou platy zaměstnanců veřejnoprávní televize a rozpočty pořadů tajné? Začalo to nadějně: Česká televize potvrdila naši žádost o informace a poté si vzala na odpověď dalších deset dnů. Nyní marně uplynula i prodloužená lhůta, a protože pracovníci ČT nereagovali ani na naše zdvořilé e-mailové upozornění, že mají nejvyšší čas odpovědět, podali jsme podle zákona o svobodném přístupu k informacím odvolání. Tím se nyní ze zákona musí zabývat ředitel České televize Jiří Balvín; jen on má právo rozhodnout, zda platy a náklady pořadů zůstanou tak jako doposud "veřejnoprávním tajemstvím" nebo se televize podrobí zákonu č. 106/1999 Sb., jak jí to přikázali poslanci novelou zákona o ČT. Nejsme optimisty: sto tisíc lidí na Václavském náměstí jistě nedemonstrovalo za to, aby televizní hrdinové nechali do svého účetnictví nahlédnout ty, kdo jejich činnost financují - plátce televizních poplatků. (TP)]
Je načase pro Honyse, Bohuše a Ovečku, aby ukázali, že jsou jiní než ti, kteří jsou tady kritizováni, a aby nám poskytli informace o těch nákladech. Do té doby nebudu podporovat žádný pracovní tým, který vytvořil člověk, který odmítá dodržovat zákon.
A dále, nedůvěřuju investigativním novinářům, kteří odhalují lidi, odmítající odpovídat na jejich otázky (to se vyskytuje skoro v každé reportáži), ale když se člověk na něco zeptá jich, chovají se stejně. Vysvětlím: když jsem získal informaci, že do redakce publicistiky byla přijata osoba z PR agentury, požádal jsem kolegu, aby se na to telefonicky zeptal Ovečky. Před otázkou utekl. Proč? Jestliže jde o veřejnoprávní televizi a pokud není na zaměstnání této ženy nic špatného, proč prostě normálně neodpovědět "Ano, bude dělat tu a tu práci?"
Veškeré změny ve veřejnoprávní televizi jsou veřejnými změnami. Není důvodu nehovořit o nových členech pracovního týmu. A reportéři, kteří se skrývají před otázkami od kolegů novinářů, jsou pokrytci.
(Z angličtiny přeložil JČ)
Marxisticko-leninská mašinerie měla podle pokrizového šéfa zpravodajství Zbyňka Honyse lidskou tvář...
Fabiano Golgo, časopis Redhot
Čistka v České televizi, jejímž hlavním úkolem bylo vyházet členy rebelského štábu, je téměř u konce. Marku Vítkovi, jehož tvář a jméno se za krátkou chvíli staly synonymem nejznámějších a nejsledovanějších publicistických pořadů na veřejnoprávní televizi, srazil bez milosti vaz nový šéf publicistiky ostravského studia Petr Bohuš (kterému mozí přezdívají Bobohuš, jelikož uskutečňuje to, co před ním plánovala Jana Bobošíková).
Ve Faktech se Marek Vítek už neobjeví. Pokud by však jedním z hlavních kritérií vedení ČT mělo být vycházet vstříc koncesionářům, lze jen těžko vysvětlit, proč se bude měnit publicistický pořad, který získal největší diváckou oblibu na tomto kanálu. Petr Bohuš prý již dlouho žárlil na úspěch pořadu Fakta, neboť on sám byl spolutvůrcem a moderátorem Klekánice. Jedním z Bobohušových argumentů je tvrzení, že nedávná re-portáž o Angole neměla být nikdy odvysílána, protože připomínala spíše krátký dokument. Bohuš o tom zřejmě ví více než všechny zahraniční stanice, které si reportáž chtějí koupit (například "matka" reportážních pořadů 60 Minutes vysílaná na CBS, která je nejsledovanějším a nejuznávanějším pořadem tohoto druhu v USA).
Čistič Honys
Celou čistku řídí šéf zpravodajství Zbyněk Honys, muž, jehož dlouholeté přátelství s Vladimírem Železným není tajnou informací. Vždyť po rozdělení Novy zůstal na straně Američanů údajně proto, aby zde fungoval jako Železného agent. Tyhle nepotvrzené zvěsti nabraly na síle, když se Železnému do rukou dostaly kopie veškeré vnitřní korespondence ČNTS. Je více než pozoruhodné, že po Honysově odchodu z této společnosti podobný únik informací ustal. Nyní, kdy je v ČT, na kterou otevřeně Železný útočí, si s ním Honys telefonuje, a to ve velmi přátelském tónu.
Nedávno vyplavala na povrch jistá fakta týkající se Honysovy minulosti: v médiích začínal jako redaktor Českého rozhlasu v redakci marxismu-leninismu! Byl odpovědný za indoktrinaci našeho národa prostřednictvím rozhlasového vysílání! Na svou omluvu řekl, že pouze předstíral, že je komunistou (byl členem SSM), aby mohl budovat svoji kariéru. Proč přijal práci jako Husákův propagandista? "Tehdy byla perestrojka", "Byla tu glasnosť"... zní jeho argumenty. Jako kdyby se nám snažil namluvit, že tehdy nám už nikdo svou ideologii do hlavy necpal. Honys se zřejmě domnívá, že Češi zapomněli na svoji minulost. Honys neomaleně uráží nejen naši paměť, ale též naši inteligenci. Navíc se dnes snaží zacpat ústa týmu, který si dovolil točit reportáže o Železného proviněních, o cenzorské minulosti poslance Miroslava Kučery, o článcích Jiřího Hodače ze sedmdesátých let, v nichž autor oslavuje hrdinné sovětské vojáky "pozvané" do naší země, o nejrůznějších incidentech na české politické scéně atd.
Další chlapec v týmu
Nové televizní družstvo Honys_Bohuš má ve svých řadách také dalšího nového člena, který má na starosti pořad Tady a teď.
Je to Jan Jelínek, jehož kolegové z Krátkého filmu Praha jako "člověka, který neměl žádné problémy s hraním v komunistické kapele". Čili jde jen o takové setkání přátel po letech.
Poznámky JČ:
Jak jsem uvedl už v textu, charakteristika Fabiana Golga, že je "vůl" a že je jeho článek "debilní", byla obsažena v soukromé korespondenci jemu (tykáme si), v textu určeném ke zveřejnění bychom těchto výrazů nepoužili. Oba výrazy však byly vyjádřením určité únavy a - ano - frustrace nad tím, že některé stoprocentně zjevné věci je nutno znovu a znovu pracně vysvětlovat.
Ano, lidé jako Vítek, Mrnka a ostatní vzbouřenci nejsou novináři, zaprvé proto, že si loni v prosinci ukradli televizi ve vlastní věci a zlikvidovali pojem veřejnoprávnosti v České televizi, zadruhé proto, že zneužívali dlouhé měsíce pořadu Fakta k vysílání zaujatých, skandalizačních nebo zase jindy pochvalných pořadů podle svých politických preferencí, a zatřetí proto, že pořady, které odvysílali, byly z profesionálního hlediska šokujícím způsobem nízké kvality. Chválím každého, komu se podaří tyto lidi z České televize vyhodit. Je nesporným faktem, že se nynějšímu týmu ve vedení publicistiky podařilo zasáhnout proti "nedotknutelným obráncům svobody slova" (čti: obráncům neumětelství a vlastních druhořadých sinekur) už nyní daleko efektivněji než při předchozích pokusech zlikvidovat zakonzervované postkomunistické spojenectví v redakcích publicistiky a zpravodajství ČT než se to kdy podařilo při předchozích čtyřech pokusech Kytkovi, Chmelíčkovi, Hodačovi či Bobošíkové. Proto: chvála jim! Jak sílí postoj vedení ČT proti vzbouřencům, sílí i zuřivý ideologický boj. Vzbouřenci, kteří jsou nyní v defenzívě, mobilizují své kamarády v nejrůznějších sdělovacích prostředcích (Mladá fronta Dnes, Respekt, Redhot), a ti jim publikují zaujatou propagandu v jejich věci. Lituji, že této propagandě nekriticky propadá i Fabiano Golgo, jak svědčí jeho výše citovaný, denunciační článek z časopisu Redhot, jehož styl se vyrovná komunistické propagandě takového časopisu Tribuna ze sedmdesátých let; je mi líto, že Golgo propadl náladám vzbouřenců v ČT, kteří se octli v defenzívě, tak stoprocentně a že tak věrně a nekriticky reprodukuje jejich rozpoložení mysli. Rukopis interních struktur z České televize je v Golgově článku jasně zřetelný. Všechno jsou to typické, účelové argumenty, které od těchto zastánců sinekur slyšíme už velmi dlouho. Kromě toho, žádný ředitel žádné televize by netoleroval absolutní neposlušnost těchto zakonzervovaných struktur, osob, jimž se v malé ČR vrazila ješitnost do hlavy, protože se vyskytovaly na obrazovce! Západní, profesionální televizní novináři jsou skromní a přirozeně plní příkazy šéfů. Tito pražští reportéři se považují za "hvězdy" a chtějí si sami dělat, co uznají za vhodné, bojkotují práci, tlučou pěstmi do stolu a šíří o šéfech prostřednictvím kamarádšoftských kanálů pomluvy. - Obávám se, že práci redakce zpravodajství a publicistiky sledujeme už přes tři roky, o jejích do očí bijících nedostatcích jsme psali systematicky mnohokrát. Kromě profesně špatné práce se dělo i to, že redakce zpravodajství a publicistiky ČT určitá témata záměrně potlačovala, jiných zneužívala ve svůj prospěch. Nedá se k tom dál nic dodat, než vyžeňte je co nejrychleji. Novinář totiž musí mít alespoň základní předpoklady co do vzdělání, rozhledu, inteligence a nápaditosti. - Golgo se mýlí, pokud se domnívá, že vůči "vzbouřencům" v ČT pociťují redaktoři Britských listů nějaký osobní "hněv". To je také typická interní reakce z kruhů České televize: vysvětlovat všechno kamarádšoftem, osobními sympatiemi či antipatiemi. - Na rozdíl od vzbouřenců má tým Bohuš - Ovečka na základě našich předchozích zkušeností určitou míru novinářské kredibility. Jestliže ji promarní, budeme první, kteří je budou kritizovat.
Co se týče naší reakce na zprávu Fabiana Golga, že do ČT přichází zaměstnankyně z PR firmy do České televize, že je to "irelevantní" - reagovali jsme zdrženlivě, protože zpráva přišla v kontextu nejrůznějších irelevantních "drbů", šířených vzbouřenci z ČT, a proto jsme jí zpočátku nevěnovali přílišnou pozornost. Po jejím prověření jsme přijetí zaměstnankyně z PR firmy do ČT kritizovali glosou na titulní stránce BL zde.
Není pravda, že Tomáš Pecina dospěl k závěru, že má Martin Mrnka korupční vazby na agenturu Christian VIP, z toho, že pro tuto agenturu pracuje jeho manželka.:)
Co se týče změny "normálního formátu pořadu Fakta" tím, že do něho Ovečka zahrnul "živý rozhovor" (hrůzo hrůz!) - Mechanické lpění na zavedeném formátu pořadu mě absolutně nezajímá, je to irelevantní, pokud byly takové pořady dosud nesrozumitelné a amatérské. Ovečkův pořad Fakta, o němž je řeč, měl sice stále ještě určité chyby (viz tentorozbor, ČT pořád dává přednost lyrickému ozvláštnění publicistického pořadu před jeho sdělností a racionální věcností) ale na rozdíl od předchozích pořadů nebyl nesrozumitelný, předložil závažný problém a bylo správné s ním v závěru pořadu konfrontovat odpovědného činitele, předsedu Městského soudu. Formální námitky jsou v tomto případě směšné a ukazují, jak málo vzbouřenci rozumějí televizní práci. (Kritizovali Ovečkův pořad kvůli formálním prkotinám, že "nebyl takový, jak je to v ČT zvykem", a vůbec si nedokázali uvědomit, že navzdory "rebelii vůči formátu" byl ten pořad daleko kvalitnější, srozumitelnější a průraznější než jejich předchozí amatérské pokusy, "věrné zavedenému formátu".) Golgo prostě nemá pravdu, když píše "interviewy ve studiu nejsou běžnou praxí žádného investigativního týdeníku, který znám". Naopak, konfrontace kritizovaného člověka v živém rozhovoru v závěru investigativního pořadu je praxe velmi účinná a velmi častá. Rajtovat na formalitách na úkor kvality pořadu - jak typické pro zavedené poměry v České televizi!
Nejsem si jist, zda deset let po revoluci je skutečně podstatné, že někdo pracoval v komunistickém rozhlase. Hodnotil bych dnes spíše jeho profesionalitu na základě toho, jakou práci udělal v posledních letech nebo jakou dělá nyní a Honys je skutečně ze všech dosavadních šéfů zpravodajství při odstraňování zakonzervovaných televizních struktur dosud nejúspěšnější. Možná nemám pravdu - BL mnohokrát psaly o tom, že novináři, působící v televizi za komunismu, nejsou důvěryhodní - , avšak zjistil jsem, že tolik pravověrných antikomunistů dělá tak špatnou žurnalistiku, že jen antikomunimus asi zárukou dobré novinářské práce nebude. Kromě toho, v České televizi zůstávají i jiní, kteří tam pracovali v komunistické éře (Marcela Augustová) - vzhledem k tomu, že na to nikdo nepoukazuje, zdá se mi obviňování Honyse Golgem i vzbouřenci poněkud účelové. :)
Golgova interpretace Jakešovy reakce na Gorbačovovu glasnost a perestrojku není přesná. Jakeš se snažil přirozeně glasnost a perestrojku do Československa z Ruska nepřevzít, protože šlo o principy Pražského jara 1968 (byla to historická pomsta pro české poinvazní kolaboranty) - jenže nemohl Sovětský svaz neuposlechnout. Tak vedení komunistické strany v podstatě předstíralo, že provádí liberalizační glasnost a perestrojku, ale snažilo se nedělat nic. K mírnému uvolnění koncem osmdesátých let přece jen došlo.
Případ Miloslava Kučery je daleko složitější než jak ho hrubě zkresleně prezentovala Fakta ČT, která se rozhodla ho skandalizovat, protože se postavil proti vzbouřencům. Kučera byl pronásledován komunistickým normalizačním režimem za svou politickou činnost během Pražského jara. Proto nesměl vykonávat svou práci divadelního režiséra, směl pracovat pouze s amatérskými soubory, a tak se, paradoxně, dostal k tomu, aby hodnotil "kvalitu" jejich písní. Šokující je u něho skutečnost, že ani dodnes absolutně nedokáže reflektovat, že tato jeho činnost, k níž se paradoxně dostal jako disident, byla činnost cenzorská ve prospěch komunistického státu. Jasně to vyplývá z rozhovoru Britských listů s Miloslavem Kučerou, který byl publikován zde. Explicitní komentář v tomto smyslu je v BL zde.
Poznámka TP: Jak si pravidelní čtenáři Britských listů mohli povšimnout, nezajímáme se primárně o normalizační minulost lidí - ta je naším zájmem hlavně tehdy, snaží-li se ji někdo (Ondřej Neff, Vladimír Železný aj.) přelakovat na růžovo. Honysovi, Bohušovi a Ovečkovi se podařilo dostat reformu zpravodajství a publicistiky tam, kam nikomu z jejich předchůdců: jako první dokázali vyhodit nejneschopnější redaktory (Mrnka, Vítek, Tobiáš), velmi pravděpodobně se budou schopni zbavit dalších osob, které dělají televizi ostudu (Klepetko, Šíma), a jak jsme měli možnost se předsvědčit, postupují vpřed s určitou představou o cílech a také o reakci, kterou jejich akce vyvolají - což je vlastnost, která chyběla jak Ivanu Kytkovi, tak Janě Bobošíkové.
Po dobu nutnou k přebudování redakce jsme proto ochotni tolerovat nízkou kvalitu produkce, tolerovali bychom dokonce "koťátka" (tj. úplné přerušení určitých pořadů) - jediné, co bychom akceptovat nemohli, by byla obdoba "bobovize", tedy propagandistické, nekvalitní vysílání.
I když reformátoři ještě nemusejí uspět, dosáhli zatím nejvíc a jejich šance na úspěch jsou v tuto chvíli poměrně vysoké. Čas na zhodnocení ale nepřijde dřív než cca. v březnu příštího roku, a bylo by pošetilé posuzovat Honyse nebo Ovečku na základě toho, co televize pod jejich vedením produkuje nyní.
