Britské listy

Šéfredaktorem je Jan Čulík (325 Kilmarnock Road, Glasgow G43 2DS, U.K.), značka JČ, stálý pražský redakční tým tvoří Tomáš Pecina (TP) a Štěpán Kotrba (koš, šok, ŠK). E-mailová adresa redakce je zde.

Britské listy vycházejí na serveru Internet Servisu.

Tady je minulé vydání Britských listů.

Use it or lose it. Chcete-li si deník udržet, inzerujte na jeho stránkách. Zde je náš ceník i další informace.

Co je nového v České republice

Přinášíme mimořádné monotematické číslo, obsahující výběr článků k současné americké krizi. Jsme totiž přesvědčeni, že je nutno pokoušet se alespoň zčásti napravovat černobílý, povrchní a nebezpečný obraz, který o krizi neodpovědně šíří české sdělovací prostředky. (JČ)

Proč CIA neměla předem o úterních atentátech ani tušení? Protože zásadně neprovádí žádné operace "v zemích, kde dlouhodobější pobyt působí Američanům průjem" a o muslimských fundamentalistech neví tedy CIA absolutně nic. Pozoruhodnou analýzu na toto téma od bývalého pracovníka CIA publikoval už v červenci americký měsíčník The Atlantic Monthly, v angličtině je zde, v pondělí přineseme v BL český překlad.

Pod záminkou hrozby terorismu začínají být omezovány osobní svobody. Jak píše ČTK zde, české ministerstvo vnitra plánuje protizákonně (to ČTK opomněla napsat!) zavedení speciálního kamerového systému, který by na hraničních přechodech rozpoznal cizince, zařazené do centrální databáze "nežádoucích osob". V Británii chce Tony Blair zavést pod záminkou teroristické hrozby občanské průkazy, které tam nikdy neexistovaly, a jak uvádí internetový časopis Wired, americké úřady začaly okamžitě tvrdě vyžadovat od poskytovatelů internetových služeb monitorování e-mailů a internetu. K těmto tématům se v BL podrobněji vrátíme v pondělí 17.9. (JČ)

Spojené státy jsou nekritizovatelné? Dostáváme od některých čtenářů poněkud emocionální reakce (zvýšené emoce jsou v současné době jistě pochopitelné), které vyčítají západním sdělovacím prostředkům i Britským listům, že se zveřejněnými příspěvky snaží dobrat ke kořenům úterní americké katastrofy. (Výběr z nich budeme publikovat v pondělí.) Přiznám se, že dost dobře nechápu tyto postoje. Znamená to, že nemáme hledat příčiny jevů? Že máme usoudit, že teroristický útok na USA byl zcela bezdůvodný a šílený a je možno dalším takovým útokům zamezit střílením na všechny strany, aniž bychom přesně věděli, kdo je pachatel, a aniž bychom se snažili něco dělat s jádrem problému? Vím, že i mnozí Američané propadají tomuto emocionálnímu tiku: jeden Američan, když se v Praze dověděl, že hrozí zveřejnění kritické analýzy kořenů nynější americké krize v jednom českém časopise, šel za jeho vydavatelem a nutil ho: "Vy jste americký občan a nesmíte dopustit, aby se něco takového tady otisklo!" Kam se ztratily pro tohoto člověka úplně základní rysy demokracie, totiž schopnost kritického myšlení a zpochybňování všecho, v rámci úsilí najít racionální řešení? Jsem přesvědčen (doufám!), že Amerika je dostatečně silná a schopná země, aby dokázala kořeny této krize reflektovat. Vzývání zlatého telete Spojených států asi tak, jak se kdysi vzýval Sovětský svaz ("Sovětský svaz, mírová hráz!") je nejen směšné, ale, odpusťte, je to totalitní myšlení. (JČ)

Nerozborná družba vyžaduje oběti. Včera mi přišly z ČT dvě tiskové zprávy. První oznamovala, že hostem nedělního pořadu Naostro bude americký velvyslanec Stapleton. Druhá zpráva uváděla, že pořad se nebude jmenovat "Naostro", ale "Nebezpečný svět". Zprvu jsem nerozuměl, ale pak mi to došlo: televize podřízené, koloniální državy přece nemůže hovořit se zástupcem impéria "naostro"! Jen dvě věci mně vrtají hlavou: 1. jestli si změnu názvu vymínila Victoria Middleton (tisková mluvčí ambasády) nebo jde o předpodesranost čistě balvínovskou, a 2. co udělají se studiem a znělkou: míní snad zakrýt nežádoucí slovo černým plátnem? Dokážete si ale představit ten trapas, kdyby se v průběhu živého vysílání uvolnil špendlík a plátno sklouzlo? --- Pracovníkům ČT, kteří jsou za tuto blamáž odpovědni, doporučujeme ke studiu druhý článek dnešního vydání, v němž se píše, jak se s podobným úkolem vypořádala BBC. (TP)

Česká republika prohrála arbitráž s CME. Jak dnes oznámila společnost CME, arbitrážní tribunál rozhodl, že Česká republika porušila závazky vyplývající z úmluvy o vzájemné ochraně investic mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím a je povinna uhradit Lauderově společnosti v plné výši způsobenou škodu. Přesná částka bude stanovena v druhé fázi rozhodčího řízení; CME požaduje 500 milionů amerických dolarů, tj. asi 18 miliard korun. (TP)

Bylo by to činem neuvěřitelné odvahy a moudrosti, kdyby se Spojené státy na okamžik nyní zastavily a zamyslely se nad svou rolí na světě, nad nezájmem své vlády o utrpení Arabů, nad hloupostí svého nynějšího prezidenta. Avšak samozřejmě, Spojené státy budou chtít zaútočit proti "světovému terorismu", a kdo je může za to kritizovat? Mnoho lidí rychle odsoudí jakékoliv pokusy argumentovat, že bychom měli zkoumat skutečné historické důvody, proč došlo k tomuto činu násilí v rozsahu světové války. Ale pokud to neučiníme, budeme čelit takovému konfliktu, jaký jsme nezažili od Hitlerovy smrti a porážka Japonska, Koreje a Vietnamu ve srovnání s tím bude jen bagatelou. Amerika je teď ve válce a pokud se drasticky nemýlím, zemře na Blízkém Východě nyní mnoho tisíc dalších lidí a možná zemře mnoho dalších lidí i v Americe, píše v prvním textu dnešního mimořádného vydání britský novinář Robert Fisk, dlouholetý odborník na Blízký východ, který tam žije a pracuje přes dvacet let. (JČ)

Havel: Americký úder "proti teroristům" bude "v zájmu celého lidstva". Toto je tisková zpráva z České televize ze včerejšího odpoledne, kterou necháváme bez komentáře: :)

Prezident České republiky Václav Havel je přesvědčen, že případná odveta za ničivý útok, kterou připravují Spojené státy proti teroristům, je v zájmu celého lidstva. Celý exklusivní rozhovor s prezidentem Václavem Havlem přinese Česká televize v dnešním "Tady a teď" .

Poznámka TP: Zaujala mě formulace "případná odveta". V. Havel si dělá alibi pro případ, že by se americká vláda náhodou rozhodla tentokrát nikoho nevybombardovat. I to bude v zájmu celého lidstva, neboť co USA činí, dobře činí...

Egyptskou televizi napadlo, aby v úterý okamžitě začala přebírat CNN, Českou televizi ne. Majid Majed sledoval v úterý 11. září nejrůznější arabské televize. Sdělil mi včera, že např. egyptská televize rychle po atentátu přerušila pravidelné vysílání a 10 hodin přebírala živý signál stanice CNN, simultánně ho překládala do arabštiny. - Egypťany to kupodivu napadlo, pracovníky České televize nikoliv - ti uspořádali diskusi s Michalem Žantovským atd. Jiří Balvín však v našem onlinovém rozhovoru konstatoval, že pánové Velíšek a Dobrovolný odvedli prý vynikající práci. Nevíme, co je horší, zda to, jestli si to Balvín skutečně myslí (nepravděpodobné), anebo že to musí říkat, aby si nerozezlil redakci zpravodajství ČT... (JČ)

Poznámka TP: Obstojnou práci odvedla redakce zpravodajství, která (s částečnou výjimkou čtvrtka) dokázala sestavit relativně neemotivní, věcné večerní zprávy. To vynikne zejména v porovnání s produkty TV Nova. Pro osvěžení cituji první věty včerejších Televizních noviny - hovoří pohnutým hlasem Pavel Zuna: "Je čtvrtý den od teroristického útoku na Spojené státy. Je pátek. Mnohé z toho, co platilo ještě v úterý, už neplatí. Všichni si navíc uvědomují, že děsivý sled událostí, které si nikdo z nás nepřál, tím nekončí. Spojené státy jasně řekly, že úder vrátí. Rychle a nesmlouvavě. Čtvrtý den po atentátech by se dal nazvat dnem čekání na odvetu. (předěl) Je to přesně 24 hodin, co první z amerických oficiálních činitelů vyslovil jméno pachatele. To jméno je Usáma bin Ládin. Když ho ministr zahraničí Colin Powell pronášel, neřekl vlastně nic překvapivého. Arabský multimilionář a nejhledanější terorista světa byl od začátku hlavním podezřelým. Powell to je potvrdil. Teď už zbývá odstranit poslední setiny pochybností a pak udeřit."

"Komunistický" Guardian? Míní Ladislava Burešová:

Pravidelný čtenář listu Guardian=komunista.

Poznámka JČ: Dejte si pozor, paní Burešová, abyste svým černobílým viděním omylem nepřispěla k rozpoutání třetí světové války. Mohla byste v ní taky zahynout...

"Blábolící příspěvky" v pátečních Britských listech. Konstatuje Robert Buchar:

Temer jsem neveril vlastnim ocim, kdyz jsem cetl mnohe "blabolici" prispevky v patecnim vydani BL. Nemam zadny problem s tim kdyz nekdo vystavuje v tisku svuj osobni nazor. Mam ale problem s tim, kdyz se pod to nedokaze podepsat [ Poplach!! Velky pozor na Jiriky a Toniky.] Kdyz je pan "ctenar" srab tak by mel drzet hubu. Kredibilite BL to v zadnem pripade neprospiva.

Poznámka JČ: Nemohu nijak komentovat anonymitu tohoto příspěvku, kromě toho, že s ní osobně nesouhlasím. Co se týče jeho obsahu, autor varuje, že tragédie nynější americké katastrofy může být zneužita (už je nyní zneužívána) americkým i britským politickým vedením k manipulativnímu zvyšování vlastní politické popularity. Argumentuje, že pokud budou tito politikové smět vést nekonečnou válku proti neviditelnému a nedefinovanému nepříteli, a jen oni sami budou určovat, kdy má tato válka skončit, důsledkem může být vážné ohrožení demokracie. V žádném případě není autor proti potrestání konkrétních viníků, pokud se najdou - protestuje proti manipulativnímu politickému zneužívání emocí, anglický termín je jingoismus. Myslím, že je to argument, nad nímž bychom měli alespoň zauvažovat, než ho odmítneme. Proč je to blábol?

Freudovský brept? Doufám, že mají Američané víc rozumu. Poznamenává Pavel Ryšavý:

Včera ráno jsem slyšel v radiu v Radiozurnalu poznámku od hosta Karla Kovandy: "Americane az se rozhodnou, kdo je puvodcem teto tragedie....." (Takze dle toho se asi staci jen rozhodnout, proti komu to vyuzit, verim ze maji Americane vice rozumu....)

To je ale rec, co ?

Proč pořád Guardian? Proč citují Britské listy pořád z Guardianu? Ptá se Václav Verner:

Mam dojem (mozna je spatny), ze BL vetsinou cituji nebo otiskuji preklady clanku (nazoru) z Guardianu, je az tim nejaky ucel???

Jakou cast politickeho spektra v GB Guardian podporuje???

Odpověď JČ: Britské listy jsou médiem, které může pouze doplňovat domácí českou mediální scénu. Proto se nepokoušejí mapovat celé spektrum zpráv a názorů, ale snaží se vyplňovat mezery tam, kde česká média projevují tendenci šířit předžvýkaný, konvenční názor. BL apelují na přemýšlivého čtenáře, aby v konvenčních názorech vyhledával rozpory, a chtějí přinášet do českého prostředí myšlenky a analýzy, o nichž se tam nemluví. Nemá například myslím valného smyslu, abychom citovali redakční komentář Murdochova deníku The Times (listu, který například cenzuruje informace o porušování lidských práv v Číně, protože tam jeho vlastník Rupert Murdoch provozuje televizní stanici; Rupert Murdoch je mezinárodní ekvivalent českého Vladimíra Železného), který v podstatě včera vyzýval, aby Západ "na někoho" zaútočil co nejdříve. Nelišil se příliš od toho, co teď vidíme na Nově neb čteme v českém tisku. (Já to totiž taky všechno nestihnu přeložit, a tak vybírám texty, které jsou nečím zajímavé.) Chceme, aby se lidé zamysleli, a proto přinášíme názory, které jinak v ČR čtenář, neznalý angličtiny, nenajde. Deník Guardian je seriózní britský list, stojící mírně nalevo od středu politického spektra. Je proslulý ostře nezávislou, investigativní prací, zaměřenou padni komu padni proti jakékoliv vládnoucí moci: odhalil celou řadu skandálů v britské konzervativní i labouristické vládě a tuším loni byl odměněn titulem Nejlepší britský list roku. Je to jediný britský deník, který nemá v Británii soukromého majitele, ale řídí ho od třicátých let samostatná správní rada nadace, nezávislé na jakýchkoliv politických vlivech. Občas tiskne i texty, které mně osobně připadají naivně "levicové", zveřejňuje však občas i texty ostře "pravicové". Přiznám se, že po prolistování britského tisku nakonec většinou skončím u Guardianu, protože v něm nacházím největší množství podnětných článků a myšlenek. Konzervativní Daily Telegraph je velmi dobrý, co se týče textů ohledně vědeckých objevů a techniky, list Times má vynikajícího komentátora Simona Jenkinse, ale deník Guardian podle mého názoru je systematicky nejobjevnější, i když například jeho zpravodajství ze střední Evropy (podobně jako je tomu u ostatních britských deníků) je skandálně nedostatečné. - Proč by nemohli být slyšeni i v nynější situaci lidé, kteří mají povědomí o muslimské straně konfliktu a dokáží interpretovat, co si tito lidé většinou myslí? To máme potlačit veškerý dialog? - Publikujeme reakce čtenářů, kteří zveřejněné názory kritizují. (JČ)

"Co budete dělat s naprosto tragicky neprofesionálním pořadem Naostro a jeho moderátorem Šímou?" zeptal se Jiřího Balvína Jan Čulík. "Na rozdíl od Petra Sládečka, Vás neoslovím," odpověděl prozatímní ředitel, který i v ostatních odpovědích potvrdil pověst člověka, jemuž slovo "změna" nezní libě. (TP)

Po dohodě jsme přesunuli plánovaný online rozhovor s Vlastimilem Ježkem ze středy na pátek od 14.00. V pondělí uzavře blok rozhovorů s kandidáty na generálního ředitele ČT Jan Štern. (TP)

Do konkursu na generálního ředitele ČT se hlásí 44 kandidátů. Jsou to:

Jiří Balvín
Jindřich Bareš
Pavel Bartas
Pavel Bouda
František Červený
Alena Dlabačová
Josef Doležal
Aleš Heřmánek
Evžen Hlinovský
Radek Kunzajk
Ondřej Hubner
Ladislav Horák
Jiří Janeček
Vlastimil Ježek
Martin Julek
Svatava Kabošová
Jan Kněžínek
Bedřich Komárek
Jan Kopal
Tomáš Kopečný
Jiří Koubek
Jiří Makovec

Vítězslav Kubáč
Tomáš Marek
Petr Marek
Dana Mazalová
Martin Mrnka
Alena Mullerová
Vít Novotný
Ivo Pavelek
Jaromír Pohan
Jan Řeřicha
Jiří Říha
Petr Sládeček
Petr Schonfeld
Otakar Svoboda
Zdeněk Ševčík
Karel Štěpánek
Jan Štern
Martin Vadas
Stanislav Vaněk
Zdeněk Verner
Jan Vít
Michal Vostřech (Vostřez?)

(Zdroj: LN)

Zveřejnili jsme projekt Petra Sládečka, který nám jej poskytl jako první z kandidátů. Proti kompletní verzi chybí příloha obsahující kalkulace přímých nákladů navrženého vysílacího schématu, takže P. Sládeček neprozrazuje nic z údajů, které Rada ČT v rozporu se zákonem č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím prohlásila za tajné. Části projektu jsou zde:

Projekt pro ČT 2001-2007 (DOC, 266 KB)
Stručná charakteristika programů ČT1 a ČT2 (DOC, 21 KB)
Návrh vysílacího schématu ČT1 a ČT2 pro období 2004-2007 (XLS, 45 KB)
Grafické schéma metody Organizačního Rozvoje-OR (PPT, 34 KB)
Ganttův diagram s ukázkou zaměstnaneckých cílů (PPT, 39 KB)
Systémový diagram navrhované nové struktury vrcholového managementu (XLS, 21 KB)
Systémový diagram vnějších vlivů na generálního ředitele (DOC, 40 KB)

Další dva projekty, Martina Mrnky a Vlastimila Ježka, zveřejníme v pondělí. (TP)

Přehled připravovaných, probíhajících i uskutečněných chatů je zde. Otázky lze posílat do všech chatů, které ještě neskončily. Ty jsou označeny světle modrým (nebo červeným, pokud rozhovor právě probíhá) symbolem hodin. (TP)

Josef Žák (KOSMAS) oznamuje, že má k dispozici poslední kusy knihy J. Čulíka a T. Peciny V hlavních zprávách: televize. Objednat je lze na www.kosmas.cz. (TP)

Co je jinde považováno za samozřejmost, je v ČR "neslušnost". Otevřenost a přístup k informacím jsou základní podmínkou fungující demokracie. Americký Bílý dům zcela běžně publikuje, jaké přesně mají jeho zaměstnanci platy, viz zde; Rada České televize ve středu usoudila, že zveřejnění platů vysokých činitelů ČT by bylo útokem na jejich soukromí! :))) Jakýsi Horálek z téže Rady se vyjádřil, že žádost Britských listů o informace o rozpočtech pořadů ČT a platech jejích vedoucích pracovníků je "neslušná"! Jaksi mu vůbec nedošlo, že Česká televize má podle zákona povinnost tyto informace poskytovat. O předminulém groteskním zasedání Rady České televize, z něhož vyplývá, že ČT je zřejmě skutečně už na šikmé ploše směrem k zániku, protože se Rada nedokáže chovat kompetentně, jsme psali zde. (JČ)

Do fotogalerií jsme doplnili mnoho nových fotografií, mj. snímky, které Štěpán Kotrba pořídil ve spolupráci s Českým rozhlasem a které dokumentují jeho akci Africká odysea, narozeniny nosorožce v králodvorské ZOO, letecké záběry z východních Čech a fotografie parních lokomotiv, které nasnímal Tomáš Pecina v Lužné u Rakovníka. (TP)

Již několik týdnů je v provozu nové diskusní fórum BL. (TP)

Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:

Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s.
Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)

Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).

Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
   Brno, Jánská 1/3
   České Budějovice, Kanovnická 18 (podle věrohodných zpráv neexistuje)
   Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
   Olomouc, K. Světlé 2
   Ostrava, Dlouhá 3
   Pardubice, 17. listopadu 238 (dtto)
   Plzeň, Šafaříkovy sady 5
   Praha, Václavské nám. 43
   Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23

(Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)

TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zde a zde.

Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.