Je možné, aby koexistovaly občanské svobody i bezpečnost státu?
Článek vyšel v americkém listě The Sun Herald, anglická verze je zde
(...)
Po katastrofách v Světovém obchodním středisku a v Pentagonu vzniká důležitá otázka: může koexistovat bezpečnost státu a zároveň občanská svoboda?
Tato otázka bude stát v popředí a bude zkouškou prezidenta Bushe a jeho vlády, kteří nyní stojí v čele zděšené a hněvivé zemi.
V zájmu bezpečnosti státu, jsou přesvědčeni experti, budou nyní vznášeny požadavky na vlezlejší užívání odposlechu, domovních prohlídek, zadržování osob a jejich "profilování" ve snaze najít teroristy. Vypracovávání "profilu" teroristů bude pravděpodobně založeno na barvě kůže a na národním původu a na etnicitě a tvrdě to postihne zejména arabské Američany a muslimy.
"Považujeme se nyní za bojiště - tak intenzivně, jak tomu nikdy nebývalo, a náš pocit výsadního postavení, ochrany a izolace od vnějšího světa byl navždy zlikvidován," konstatoval Henry Aaron, čelný odborník na státní politik v Brookings Institution.
Konečný dopad ... na americkou duši ... bude hluboký a projeví se to i na politickém systémů i na způsobu toho, jak žijeme. Tohle není bezvýznamná událost."
V dobách národní krize se americká veřejnost a Kongres postaví pevně za prezidenta, který hraje klíčovou roli. Musí zvládnout situaci, uklidnit národ a vyvést ho z tragédie.
To učinil Lyndon Johnson poté, co byl v roce 1963 zavražděn prezident Kennedy.
"Když jeho letadlo přistálo ve Washingtonu, začal nejen jednat prezidentsky, ale prezidentsky tak, že to na všechny učinilo obrovský dojem," vzpomíná Fred I. Greenstein, předseda studií politického vůdcovství na Princeton University.
Teď je na řadě Bush.
"Je to pro něho příležitost stát se skutečným prezidentem," řekl Greenstein.
Pearl Harbor se sice zdál zjevnou analogií pro úterní útoky, ale historik David M. Kennedy si není jistý, že je to správná analogie.
Jistě existuje společný rys drtivého překvapení, ale Pearl Harbor byl vypočítavý a jasný akt války, který spáchal jiný národ.
Jak se začínají hledat pachatelé úterní katastrofy, Kennedy vidí vážné nebezpečí, že by mohly být ideály americké svobody ochromeny a smeteny stranou v nynější bouři hněvu, při zbrklé touze po pomstě a v rámci požadavku o ochranu před budoucími útoky.
Během druhé světové války internovaly Spojené státy tisíce Američanů japonského původu, což se považuje za tragickou chybu.
Trvale jsou ohroženy "nikoliv naše bezpečnostní zájmy v běžném smyslu toho slova", ale "udržování občanských svobod a otevřené společnosti. Je důležité, abychom se nestali obsesivně paranoidními ohledně možné vnitřní hrozby terorismu," konstatoval Kennedy, historik na Stanford University, který získal Pulitzerovu cenu za svou knihu "Freedom from Fear: The American People in Depression and War, 1929 - 45" ("Svoboda od strachu: Americký lid během hospodářské krize a během války, 1929-45").
Prezident Bush nyní konstatoval, že "prochází rozhodnost našeho národa zkouškou", avšak Kennedy argumentuje, že by rád věděl, jak si Bush přeje, abychom tomu rozuměli.
Povšiml si, že prezident Roosevelt po vybombardování Pearl Harboru složil dvě zkoušky z dobrého politického vedení. Nezačal panikařit a dál důvěřoval síle a vitalitě americké společnosti.
"Potřebujeme si uvědomit, jací jsme to lidé, jaká jsme to země," konstatoval Kennedy. "To je také ohroženo a je potřeba to zachovat."
V takovouto chvíli národ nevyhnutelně pohlíží směrem k prezidentovi a očekává od něho ujištění, že budou viníci potrestáni, že se všechno vrátí k normálu.
"Musí pro lidi vysvětlit události, identifikovat příčiny a vysvětlit, proč je to pro zemi významné," konstatoval David Hart, profesor veřejné správy na Harvard University. "Znamená to, že musíme změnit svůj každodenní způsob života? Máme změnit způsob své dopravy nebo komunikační systémy takovým způsobem, že by to ovlivnilo náš každodenní život?"
V době velkých krizí má prezident obrovské pravomoci a ne všechny jsou definovány v ústavě. Během občanské války suspendoval Abraham Lincoln právo habeas corpus (člověk nesmí být držen ve vazbě déle než 24 hodin, aniž by nebyl obžalován) a dovolil vojákům Unie, aby zatýkali a věznili lidi bez oficiální obžaloby.
V dobách krize jsou následky dvojí: krátkodobé a dlouhodobé, konstatoval Stephen Wermiel, profesor práva na American University ve Washingtonu.
"Krátkodobý problém spočívá v tom, do jaké míry se bezpečnostním složkám podaří začít se vyhýbat se omezením, uvaleným na odposlouchávání komunikací, domovních prohlídek, zadržování lidí na hranicích, zadržování lidí na letištích a v přístavech, do jaké míry jim nyní bude povoleno vytvářet "profily" údajně nebezpečných lidí na základě barvy kůže a národní totožnosti.
"Myslím, že k tomu dojde okamžitě," řekl Wermiel. "Začnou užívat pravomoci, aniž by dodržovali to, o čem jsme si mysleli, že to jsou pevně zavedené občanské svobody. Představa pravděpodobné viny bude nyní daleko přijatelnější než dříve. Očekávám, že každá muslimská organizace, vzdáleně podezřívaná ze sympatií se skupinami, podezřívanými z terorismu, bude nyní odposlouchávána a sledována a možná bude docházet i k domovním prohlídkám." A emoce veřejnosti to budou podporovat.
"Doufám, že se nestaneme obětí paniky a nezapomene na tradici ochrany práv všech Američanů, z níž byla tato země vybudována."
