Ignorovala CIA Afghánistán, protože tam chtěla ropná společnost, spřízněná s Bushem, stavět ropovod?
V sobotním vydání deníku Guardian informoval Giles Foden o literatuře, osvětlující kontroverzní politická rozhodnutí Spojených států, která vedla k posílení mezinárodního terorismu. Jde o tzv. "blowback" (zpětný nápor větru), který podle CIA vzniká po každé úspěšné mezinárodní akci. O tom viz také tento článek.
Během sovětské okupace Afghánistánu poskytli činitelé americké vlády muhadžídům miliardy dolarů a rozsáhlý vojenský výcvik. Hlavním organizátorem těchto operací byla CIA, hlavně pod vedením Williama Caseyho - šéfa CIA během Reaganovy vlády. Když se v roce 1989 Rusko stáhlo z Afghánistánu, CIA "oslavovala své vítězství šampaňským". Dočtete se to v knize Unholy Wars: Afghanistan, America and International Terrorism (Nesvaté války: Afghánistán, Amerika a mezinárodní terorismus), Pluto Press, 12.99 liber, je to autoritativní, stoprocentně přesvědčivá analýza z pera reportéra americké televizní stanice ABC Johna Cooleyho.
Oslavování, v době, kdy byl v prezidentském úřadě George Bush senior (také bývalý šéf CIA) bylo předčasné. Sofistikované metody, jimž Američané naučili muhadžídy, a tisíce tun zbraní, které jim dodaly Spojené státy, nyní mučí Západ prostřednictvím jevu, jemuž se říká "blowback" - jde o zápornou reakci, kdy určitá politické strategie se jejím tvůrcům vymstí. Hříchy otců, dalo by se říci, jsou nyní navršovány na hlavu syna.
Je pravda, že se může zdát, že sebekritika je poslední věcí, kterou v současnosti Spojené státy potřebují. Avšak poučením těchto knih je to, že pouze tím, že se země vyrovná se svou temnou minulostí, bude schopna vytvořit budoucnost, v níž se bude moci vyhnout teroristickým útokům v tomto měřítku.
Tomuto problému, že si Amerika totiž sama "vytvořila bin Ladena" v osmdesátých letech ve Frankensteinově laboratoři, jíž byl Afghánistán, se americké vládní zdroje většinou vyhýbají. Cooley zdůrazňuje, že když v roce 1997 (rok před vybombardováním amerických velvyslanectví v Africe) vydalo americké ministerstvo zahraničních věcí oficiální informace o bin Ladenovi, z dokumentu "byla vynechána fakta o pozadí problému, která by vysvětila, jak brzo a jak těsné styky měl bin Laden ve Spojených státech, což ulehčilo Reaganovi a Caseymu začít využívat jeho talentu a jeho peněz."
Britský vojenský establishment uzavřel s Američany spiknutí při podpoře mudžahídů. Speciální britské jednotky SAS a Zelené barety vstoupily přímo do Afghánistánu. Jak vysvětluje bývalý člen speciálních jednotek SAS ve své knize Jihad: The Secret War in Afghanistan (Jihad: Tajná válka v Afghánistánu), Mainstream, 7.99 liber, nutně se nakonec účastnily bojových akcí. "Přijeli jsme do vesničky a tam nás zastavili dva mudžahídové. Požádali nás, s překvapivou zdvořilostí, jestli bychom jim nepomohli, vzhledem k tomu, že se jejich velitel rozhodl, že zaútočí na Rusy."
Jak zdůrazňuje Cooley, v Británii podporovala "svatou muslimskou válku v Afghánistánu
s nadšením jen vláda britské premiérky Margaret Thatcherové". Ve Spojených státech byla činnost CIA omezována kontrolou amerického Kongresu, a tak CIA tajně využívala pomoci Margaret Thatcherové - v jednom incidentu, během války o Falklandské ostrovy, protekčně a neformálně předali pracovníci CIA britským činitelům na jednom parkovišti ve Washingtonu protizákonně zásobu střel typu Stinger.
Většinu pomoci, které se dostávalo mudžahídům, koordinoval agent britské rozvědky MI6 v Islamabádu. Bezpochyby bylo jen otázkou času, než se tato pomoc nakonec dostala do rukou lidí, jako je bin Laden. Stejně jako tajné britské a americké týmy, mnoho z nichž dostávalo za každý dolar, pocházející ze Spojených států, stejnou míru finančních prostředků od saúdské královské rodiny, dorazil bin Laden do Afghánistánu přímo po sovětské invazi v roce 1979. "Na CIA udělal velký dojem jeho vynikající saúdský původ, a tak dala CIA Osamovi v Afghánistánu naprosto volnou ruku a totéž učinili pákistánští generálové tamější rozvědky."
Ken Connor tvrdí ve své knize Ghost Force: The Secret History of the SAS (Neviditelná armáda: tajná historie SAS), Orion, 7.99 liber, že elitní jednotky britské SAS cvičily afghánské bojovníky v divočině na skotském severu. V Afghánistánu bylo využíváno služeb firmy Keenie-Meenie Services. To byla pobočka britské bezpečnostní firmy Control Risks, která se většinou skládala z bývalých členů SAS a z bývalých členů rhodéských a jihoafrických speciálních jednotek. Její jméno bylo odvozeno ze svahilského slova pro pohyb hada tradou. Firma Keenie-Meenie Services hrála posléze určitou roli v roce 1987 ve skandálu, týkajícím se amerického plukovníka Olivera Northe a skandálu Irán-Contra, který se účastnil nezákonného prodeje zbraní pravicovým bojovníkům ve Střední Americe.
Na americké půdě využívala CIA muslimských dobročinných organizací a komunit, soustředěných kolem mešit pro verbování bojovníků pro svou tajnou válku proti Sovětskému svazu v Hindúkuši. "Jedna byla v newyorské arabské čtvrti, v Brooklynu v Atlantic Avenue ... Jiná byla soukromým střeleckým klubem v bohaté komunitě v Connecticutu."
Bin Laden a muž jménem Mustafa Chalaby, který vedl uprchlické středisko džihádu v Brooklynu, byli oba chráněnci Abdullaha Azzama. Charismatický Azzam měl nesmírně hluboký vliv na bin Ladena. Byl usmrcen v roce 1987 v atentátu, kdy mu byla v automobilu umístěna bomba. Podle některých nepodložených zpráv ho usmrtila CIA, jiní tvrdí, že byl Azzam sám agentem CIA.
Cooley píše, že ty osoby, které byly přímo naverbovány Spojenými státy, se odebraly do Camp Peary - na "Farmu" - jak říkají členové rozvědky špionážnímu cvičícímu středisku CIA ve Virginii. Scény, které Cooley popisuje, připomínaly přípravy na zavraždění Johna Fitzgeralda Kennedyho jak jsou vylíčeny v knize Libra od Dona DeLilla. Na Farmě a v jiných tajných táborech se mladí Afghánci a Arabové ze zemí, jako je Egypt a Jordánsko, naučili, jak provádět strategickou sabotáž. Tuto kvalifikaci pak předali mladší generaci fundamentalistů, členům bin Ladenovy organizace, a tak se staly tyto schopnosti bičem na samotné Spojené státy. Simon Reeve v knize The New Jackals: Ramzi Yousef, Osama bin Laden and the Future of Terrorism (Noví Šakalové: Ramzi Yousef, Osama bin Laden a budoucnost terorismu), Deutsch, 17.99 liber, analyzuje, jak byly tyto techniky využity při bombovém útoku na Světové obchodní středisko v roce 1993 a v roce 1998 během vybombardování amerických velvyslanectví v Nairobi a v Dar-es-Salaamu.
Ve finančním světě také došlo k "blowbacku", k neočekávané záporné zpětné reakci, vzhledem k tomu, že po dlouhá léta těžilo globální bankovnictví z absence průhlednosti a regulace. Prostřednictvím BCCI, britsko-pákistánské banky, kterou britská vláda v roce 1991 zrušila poté, co vyšly najevo obrovské bankovní podvody, se pravidelně posílaly mudžahídům peníze, včetně financí, které poskytovala saúdská rozvědka.
Financování operací Pentagonu i operací CIA z takzvaného "černého rozpočtu" - zejména v éře Williama Caseyho - také plynulo prostřednictvím banky BCCI, stejně jako peníze vydělané prodejem narkotik. Někteří analytikové tvrdí, že agenti britské a americké rozvědky, působící v rámci tzv. "černého rozpočtu", odváželi opium z Afghánistánu letadly, jimiž tam dopravovali zbraně. Později plynulo financování svaté války ze zisků stavebního průmyslu, který vlastní Osama bin Laden, a od ostatních muslimských "filantropů". Bin Laden založil svou vlastní banku, Al-Shamal Islamic, v Chartúmu.
V knize Unholy Wars poskytuje Cooley přesvědčivé důkazy, že arabský podnikatel a obchodník se zbraněmi Adnan Kashoggi vyjednával s otcem bin Ladena a dostal od něho šek na 50 000 dolarů. Cooley konstatuje, že ropný makléř Roy Furmark dělal prostředníka mezi Kashoggim a svým přítelem z CIA Caseym a Kashoggiho seznámil s Manuchehrem Ghornanifarem, "íránským prostředníkem, který se stal ústřední postavou v dohodě s Íránem, kdy byli ve skandálu Irán-contras vyměněny zbraně za rukojmí a bojovníkům Contras ve střední Americe se dostalo financování".
Ropa je už dlouho faktorem ve "velké hře" asijské geopolitiky, a kvůli ropě se na scénu také dostal další velký hráč v této historii "blowbacku" - Rusko. Jak to vysvětluje odborník na afghánské záležitosti Michael Griffin v knize Reaping the Whirlwind: The Taliban Movement in Afghanistan (Sklízíme bouři: hnutí Talibán v Afghánistánu), Pluto, 19.95 liber: "transafghánský ropovod by odebral Rusku možnost určovat ceny ropy, těžené ve střední Asii".
Griffin argumentuje, že Spojené státy za Clintona omezily svou opozici proti Talibánu, aby získaly výhody v ropné politice. A Clintonův nástupce je velmi dobře informován, o co jde, neboť je synem muže s těsnými styky s ropnou společností Unocal, která chce vybudovat přes Afghánistán ropovod. Mezi jejich partnery v tomto projektu byla firma British Petroleum a saúdská královská rodina. Budoucnost tak začínala vytvářet stejně těžký stín jako minulost.
Griffinův úvod k jeho knize vznikl před sedmi měsíci, to, co píše, je však přesto dosud naprosto šokujícím čtením:
"Nástup prezidenta George W. Bushe ve Spojených státech k moci ... možná ještě vysvětlí alespoň dvě ústřední záhady, týkající se Talibánu.... První z nich je otázka, do jaké míry vůbec podporovala vláda Billa Clintona aktivně své bývalé spojence z doby studené války, Pákistán a Saúdskou Arábii, aby vytvořily a financovaly kmenovou armádu, která by ukončila hrůzovládu muhadžídů v Afghánistánu v posovětských letech. Druhou - a citlivější otázkou - je, jak přesvědčivě vysvětlit, že FBI, CIA a další americké zpravodajské služby projevovaly - jak se zdá až úmyslnou - nekompetenci při boji proti údajným hrozbám Spojeným státům, vycházejícím od Osama bin Ladena a jeho sítě. Bushovy kontakty s americkým energetickým průmyslem, zejména s firmou Unocal, bohužel zřejmě povedou k tomu, že dojde k omezení a nikoliv rozšíření našich znalostí o americké politice vůči Afghánistánu koncem devadesátých let."
Události minulého týdne jsou šokující, ale možná vyjdou v jejich důsledku najevo dosud velmi temná tajemství.
