Yusuf Islam (bývalý rockový zpěvák Cat Stevens): islám není násilné náboženství

První britská státem financovaná muslimská škola byla uprostřed protimuslimských emocí minulý týden dočasně uzavřena. Ve včerejším Guardianu vysvětloval Yusuf Islam, předseda její správní rady, bývalá rocková hvězda Cat Stevens, proč je islám, náboženství, k němuž před lety konvertoval, zdrojem tolerance a nikoliv fanatismu. Shrnujeme.

(...)

Konvertoval jsem k islámu, než mi bylo třicet let, během svého období hledání jako putující hvězda pop music. Nalezl jsem náboženství, v němž se mísila vědecká racionalita s duchovní realitou a vznikala z toho sjednocená víra, nacházející se daleko od palcových titulků o násilí, ničení a terorismu. Jednou z prvních zajímavých věcí, kterou jsem se dověděl v Koránu, bylo, že jméno víry pochází ze slova salam - mír. Korán vůbec neobsahoval pohled na svět z úhlu turecké a arabské kultury, jak jsem mylně předpokládal, ale představoval všeobecnou víru v Boha - jednoho Boha pro všechny. Tento Bůh nikoho nediskriminuje: zdůrazňuje, že můžeme být všech barev a ze všech různých národů a kmenů, ale jsme všichni lidské bytosti a "nejlepší lidé jsou si vědomi Boží existence".

Dnes jsem byl jako muslim otřesen hrůzou nedávných událostí - scény smrti a hromadného zabíjení otřásly sebevědomím lidstva v sebe samé. Teror v tomto měřítku postihuje všechny lidi na této planetě a nikdo není jeho důsledky nezasažen. Avšak měli bychom si uvědomit, že v některých muslimských zemích dochází k násilí skoro každý den - neměli bychom k němu přidávat tím, že budeme útočit na nevinné rodiny a nevinné komunity.

Spolu s většinou britských muslimů cítím povinnost objasnit, že takovéto úmyslné činy nepochopitelných zvěrstev nemají vůbec nic společného s vírou většiny muslimů. Korán zcela konkrétně zdůrazňuje: "Jestliže někdo zavraždí nevinného člověka, je to, jako kdyby zavraždil celé lidstvo. A jestliže někdo zachrání člověka, je to, jako kdyby zachránil celé lidstvo." Britští muslimové cítí pro rodiny těch lidí, kteří přišli o své blízké, jedině soustrast.

Korán, který studují naši žáci v naší škole "Islamia" v severním Londýně, je plný příběhů z historie celého lidstva. Hovoří se v něm o evangeliích a o židovské Toře, je tam řeč o Ježíšovi a Abrahámovi. Často se Korán zmiňuje o proroku Mojžíšovi. Korán přiznává existenci jiných náboženství a tím potvrzuje, že různé kultury mohou koexistovat v míru. "V náboženství neexistuje donucování," konstatuje Korán a míní tím, že se lidi nesmějí nutit, aby přecházeli na jinou víru. Jiné se v něm praví: "Ty si měj své náboženství, já budu mít své." Respekt pro náboženské hodnoty a spravedlnost je jádrem Koránu. Historie, jak ji interpretuje Korán, a jak ji učíme, poskytuje množství příkladů vztahů mezi národy a mezi náboženstvími: množství příkladů, jak pokojně koexistovat.

Avšak někteří extremisté vytrhávají části svatého písma z kontextu. Jednají jako jednotlivci a když se nedokáží srovnat s existujícími politickými strukturami anebo s procesem diskuse, zjišťujete, že si tyto disidentské frakce vytvářejí vlastní pravidla, která protiřečí duchu Koránu.

Korán totiž vyžaduje, aby ti, kteří jsou uznáváni jako vedoucí představitelé muslimů, spolu jednali ohledně společenských problémů. V Koránu je celá kapitola, která se jmenuje Konzultace, Nutnost se radit, arabsky se to řekne Šura.

Pro lidský život je nesmírně důležité, aby se lidem dařilo dobře, proto je v islámu pojem jménem Istihsan, který znamená "hledat společné dobro". I když Korán něco nařizuje, od učenců se předpokládá, že vezmou v úvahu danou situaci. Někdy to znamená, že je třeba vybrat menší zlo, anebo suspendovat zákon: například, osoba, která ukradne chleba v době hladomoru, není považována za zloděje.

Umírněnost je součástí naší víry a ti, kdo obviňují muslimské školy, že šíří fanatismus, by se měli poučit trochu víc o islámu.

Prorok (pokoj s ním) řekl: "Zničeni jsou ti, kdo trvají na tvrdosti ve víře" a "Věřící zůstává součástí svého náboženství jen potud, pokud neusmrtí protizákonně jinou osobu." Tyto znalosti a jsou nesmírně důležité v nynější situaci, aby bylo možno oddělit fakta od nepravdy, a abychom dokázali uznat, jak Poslední prorok sám definuje, čím se člověk stává a jak člověk přestává být představitelem víry, kterou žil a kterou se my snažíme učit.