Počítače a rok 2000: Problém se řeší maskováním
Financial Times 24. 9. 2997
(O problému roku 2000 a o počítačích jsme psali v Britských listech mnohokrát. Odkazuji jen na informativní recenzi Jaromíra Vicariho v tomto čísle BL z 9.6.1997 a nejnověji na článek z Independentu v Britských listech z 23. září 1997. JČ)
Ukazuje se, že mnoho firem už do roku 2000 nestačí zvládnout celý problém dvojčíselného udávání roku - jde o velmi pracné nahrazování celých sekvencí ve starém programování. Proto vznikla myšlenka takzvaného "maskování".
Namísto toho, aby technici pracně přepisovali aplikace prostřednictvím technik, rozšiřujících datum z dvojciferného na čtyřciferný rok, užívá se softwaru, který je schopen přesvědčit aplikaci, že datum nepřekročilo rok 2000.
"Je příliš pozdě na to, abychom stačili předělat ve starém softwaru všechna data z dvojciferných na čtyřciferná. Poslední možné datum, odkdy by to firmy do roku 2000 stihly, aniž by se tomu museli věnovat všichni jejich zaměstnanci, je říjen 1997," konstatuje Capers Jones, šéf americké softwarové poradenské firmy Software Productivity Research.
Právě Jones vymyslel termín "maskování", který používá pro několik technik. Využívá se speciálního softwaru, který blokuje data, přicházející do aplikace a odcházející z ní, aby nedocházelo po roce 2000 k zadření počítačů.
Maskování je nezvyklým řešením, ale pro mnoho firem je to už jediná možnost. Je to také levnější a rychlejší než expanze dat.
Americká firma Montgomery Insurance například tvrdí, že ušetřila více než tři milióny dolarů tím, že používá techniky jménem "encapsulation". Je to maskovací technika, která si půjčuje internetové technologie k tomu, že přesune datum nazpět o 28 let. Například rok 2000 se stane rokem 1972, ale dny kalendáře se nemění.
Firma Montgomery původně odhadovala, že ji bude stát řešení problému roku 2000 asi 4 milióny dolarů. Odhadovali, že tyto peníze bude zapotřebí vydat na adaptaci jediné aplikace, mainframového systému užívaného k ukládání pojistek a práci s nimi, aby byla schopna pracovat s daty po roce 2000.
Namísto toho se firma Montgomery rozhodla začít užívat webových prohlížečů jako rozhraní na přístup k svým mainframovým datům. Využívá už existujícího jazyka HTML. Veškerá data, která pošle uživatel do mainframu, jsou okamžitě zachycena softwarem HTML, a dojde k automatickému snížení data o 28 let. Když mainframe vysílá data ven, HTML zase přičítá 28 let. Adaptace systému trvala jen pět měsíců a stála jen půl miliónu dolarů.
Firma Montgomery má nyní 28 let na to, aby se rozhodla, zda svůj nynější systém nahradit systémem novým, anebo ho adaptovat tak, aby byl schopen pracovat s daty po roce 2000.
Existuje i celá řada jiných maskovacích technik. "Pro aplikace, o nichž víte, že je tak do pěti let stejně nahradíte, je to asi nejlevnější strategie," zdůrazňuje Jones.
Maskování ale většinu aplikací zpomaluje. Často také vznikají problémy, když se maskování zavede příliš rychle a v novém systému jsou chyby. Také vznikají problémy s interně generovanými daty uvnitř aplikace, které neprocházejí vnějším maskovacím systémem.
Nicméně se maskování rychle stává nejčastěji užívanou technikou, jak se vyhnout problému roku 2000. Zřejmě nejlevnější je právě "encapsulation", protože lze provést prostřednictvím softwaru běžně dosažitelného. Pro některé jiné maskovací techniky je nedostatek softwarových nástrojů.
Potíž ovšem je, že maskování problém dlouhodobě neřeší a někdy v roce 2000 se budou firmy touto otázkou muset vážně zabývat znovu.
