Nezodpovědná vláda, hodné odbory a bezzubá opozice
3. března 1996
Václav Žák
Není třeba mít velkou fantazii, abychom si dokázali představit, jak
by reagoval předseda odborů v Německu, kdyby vláda zprivatizovala nějaké
hutě jako naše vláda POLDI. Jistě by hlasitě požadoval hlavu odpovědných
ministrů: cožpak je možné, aby podnik dlužil 360 milionů! na sociálním
pojištění, a vláda zasáhla, až se s podnikatelem nedohodla? Cožpak je možné,
aby vláda nechala jeden z klíčových podniků po privatizaci zcela bez dohledu?
Cožpak je možné, aby banka, v níž má stát významný podíl, půjčovala podniku
miliardy, ačkoliv podnik neplatil pojištění už od roku 1993, což je v Německu
trestný čin? To přece znamená, že vláda turecké hospodaření s POLDI dlouhou
dobu vědomě kryla!
Předseda Falbr však přijal vládní tezi, že se o restrukturalizaci podniků
mají postarat noví vlastníci. Proč? Britská vláda připravovala British
Steel na privatizaci mnoho let. Proč musíme my tyto podniky privatizovat
hned, ve stavu, v němž mají minimální šanci uspět na trhu? Problém s restrukturalizací
ocelářského průmyslu spočívá v tom, že jeho modernizace je strašně drahá.
Může si ji proto dovolit pouze kapitálově velmi silný vlastník. Mají-li
se technologické změny financovat z půjček, jsou tak drahé, že se ze zisků
podniků prostě nemohou zaplatit. My nemáme vlastníky, kteří by měli dostatečný
investiční kapitál. Pokud zároveň musejí splácet úvěry, za který podnik
zprivatizovali, nutně se ocitnou v neřešitelné situaci. Začnou jim scházet
peníze na výrobu, přestanou platit dodavatelům, posléze státu, a rozeběhne
se kolotoč, který, jak jsme viděli na příkladě POLDI, vede k miliardovým
dluhům.
Zdůrazňuji, není to náhoda. Všechny ocelářské podniky budou stát před
problémem, jak financovat restrukturalizaci. Jenom podnik, který bude mít
velmi levné "dlouhé" peníze, může mít šanci na úspěch. Premiér
Klaus však má jednu prioritu: co nejrychleji se podniků zbavit. Nedávno
to v parlamentu zopakoval. Proč? Aby vláda za osud podniků nenesla odpovědnost.
Světe div se, i v případě POLDI jí to vychází: vinu nese "bývalé vedení
FNM", úředník na FNM, holding, jenom ne vláda, která dává nepokrytě
najevo, že od podniků dává ruce pryč. A světe div se podruhé - předseda
odborů s ní souhlasí.
Banky se nejednou spálily a začaly být opatrnější. Při privatizaci dalšího
ocelářského gigantu, Třineckých železáren (mají dnes téměř dvakrát tolik
zaměstnanců co Kladno), už došlo k zádrhelu. Zahraniční investoři zájem
neměli: podnik není restrukturalizován, potřebuje investice, odstranění
ekologického poškození by bylo strašně drahé. Tak se zase vypsala soutěž
na víc než 50% akcií. Soutěž vyhrál ten, kdo nabídl nejvíc: 2,643 mld Kč,
o miliardu víc, než odborníci považují za možné, že lze zaplatit. Slibuje
víc než 10 mld investic. Stejné sliby, které vedly k tragédii POLDI.
Soutěž vyhrála Moravia Steel, za níž stála určitá banka. Jenže - a to
je ten zádrhel - si to rozmyslela. Proč? Údajně proto, že teprve později
zjistila, že nejde pouze o cca 2 mld na zaplacení FNM, ale ještě o 3 mld
"starých" dluhů Třince. Vítěz proto začal peníze hledat jinde.
Co to znamená? To znamená, že se zcela změnily podmínky, na jejichž základě
se uchazeči o Třinec posuzovali! Není přece vůbec jedno, jak drahými penězi
bude za podnik zaplaceno!
Co teď? Před vládou a fondem byly dvě možnosti: odpískat soutěž, nechat
firmě Moravia Steel propadnout čtvrt miliardy, které již zaplatila, a udělat
novou soutěž. Nebo "pomoci" Moravia Steel k penězům. Vláda se
zřejmě rozhodla pro druhou možnost: jak jinak si vysvětlit zprávu ČTK,
že se na půjčce se bude podílet - držte se - kromě České spořitelny (s
Lívií Klausovou v dozorčí radě) i Konsolidační banka. Zajímavé, dostat
od spořitelny úvěr není právě jednoduché. Ovšem účast Konsolidační banky,
to už je síla. Konsolidační banka je ve 100% vlastnictví státu a má půjčovat
na restrukturalizaci, ne na privatizaci! Stát zde skutečně předvádí obdivuhodnou
akrobacii: privatizuje státní majetek - za státní peníze. Doufám, že se
nějaký poslanec ministrů Dlouhého a Kočárníka v parlamentu zeptá, jak je
to možné? Co je to za privatizaci, když stát platí za firmu, která není
schopná splnit ani první slib? Co ostatní účastníci soutěže? Proč jim Konsolidační
banka také nepůjčí? Jak se možné takové pohrdání pravidly?
Předseda vlády kandiduje na severní Moravě, a tak volební gravitace
láme pravidla jako preclíky. Popojení politiky a businessu, který kauza
odhaluje, je skutečně neuvěřitelné. Jestli se transakce uskuteční, bude
Třinec dalším podnikem, kterému za několik let hrozí osud POLDI. Vláda
si však už je zřejmě jista, že ze svých činů nebude muset občanům skládat
účty. Parlamentní opozice je bezzubá, odbory vstřícné.
Na to, kam se s takovou strategií dostanou, si předseda Falbr odpověděl
sám. Řekl, že jejich odborový svaz psal ministrovi zdravotnictví dopisy,
varoval - a nikdo si jich nevšiml.