Sponsorský skandál kolem Šrejberových peněz a konta ODS ve Švýcarsku - radikální změna českého myšlení, naděje pro budoucno?

Jan Čulík

Jinak je velmi zajímavé, že si za několik posledních dní, co píše trochu jinak, vysloužila Mladá fronta Dnes od čtenářů vlnu sprostých nadávek. Ať tedy žije tolerance a pluralitní myšlení takovýchto stoupenců ODS! JČ)

ODS přiznala, že má tajné konto ve Švýcarsku

Praha - Špičky ODS přiznaly, že existuje tajné konto ve Švýcarsku, do něhož má vedení strany přístup. Tuto informaci, kterou ještě včera dopoledne popíral i premiér a předseda ODS Václav Klaus, potvrdili v podvečerních hodinách ministr vnitra Jindřich Vodička a ministr financí Ivan Pilip. "Informace, které jsme dostali, tomu nasvědčují v plné míře," prohlásil Vodička. Na kontě je 170 milionů korun, které tam zasílaly tuzemské i zahraniční firmy údajně jako provizi za získání různých podniků v privatizaci. O existenci konta bylo před více než dvěma měsíci informováno téměř celé nejužší vedení ODS. "Nesouhlasili jsme s ním a vyřešili jsme to tak, že jsme dali pokyn, aby do konce roku byly tyto peníze převedeny na humanitární účely," uvedl Ivan Pilip. Podle dosud nepotvrzených údajů věděl o penězích v zahraničí od samého začátku pouze šéf ODS Václav Klaus a bývalý místopředseda strany Petr Čermák, který konto pomáhal zakládat. Po Čermákovi zdědil odpovědnost za konto Libor Novák. Všichni tři to však ještě včera popírali. "Ne, ODS žádné konto v zahraničí nemá," uvedl Klaus. Lidé z vedení ODS, kteří se o kontu dozvěděli až nedávno, nejsou nyní schopni přesvědčivě sdělit, zda strana z konta peníze již čerpala, či nikoli. "Já pevně doufám v to, že peníze nebyly použity. Ale na sto procent na to spoléhat nemohu," připustil Pilip. Pokud by se prokázalo, že ODS z konta čerpala, vystavili by se všichni aktéři těchto aktivit trestnímu stíhání. ODS by čerpáním černých peněz porušila hned tři zákony - daňový, devizový a také zákon o politických stranách. Peníze ze Švýcarska totiž vůbec neprocházejí účetnictvím strany, což potvrdila hlavní účetní strany Marie Krčmářová.

V normálních poměrech a v normální zemi by měla být na Václava Klause, Petra Čermáka a Libora Nováka okamžitě uvalena vyšetřovací vazba, aby se mezi sebou nemohli ohledně případného porušení zákonů domluvit.

Je-li pravda, co tvrdí Jindřich Vodička a Ivan Pilip, že byly peníze jistou formou úplatků za privatizaci, existuje vážně podezření z monstrózního trestného činu.

Co dělá česká prokuratura? Co dělají orgány činné v trestním řízení? Švýcarské úřady rády vyhoví žádostem české prokuratury o podrobnostech inkriminovaného konta.

Jak obvykle se v ČR řeší zásadní problémy tajně a v kuloárech. Zdrojem veškeré moci ve státě je parlament. Měl by být svolán a celá věc by měla být řešena otevřeně v parlamentě. Parlament by měl zbavit podezřelé osoby poslanecké imunity, aby mohly být případně vzaty do vazby a vyšetřovány.

Existuje-li podezření na spáchané trestné činy, tak by mělo být zahájeno trestní stíhání. O tom by měli psát čeští novináři už dnes.

Zároveň je potřeba získat výpisy s daného konta a informovat se, jaké platby na ně plynuly, od koho a proč. Nebo je celá věc jen pletichářským, nepodloženým útokem jednoho křídla ODS na druhé?

Nová vláda by neměla být sestavena, dokud ODS nepředloží přesný seznam dárců na tajné švýcarské konto, pokud skutečně existuje.

Měly by být co nejdříve vypsány všeobecné volby.

Proč považovala ODS za nutné mít konto ve Švýcarsku, proč bylo nevýhodné ho mít v ČR? Snad proto, že by se hned v ČR prostřednictvím úplatků rozšířily o těchto kontech informace a že jen ve Švýcarsku mohou být tajné? Proč ale muselo být konto ODS ve Švýcarsku tajné?

Nemají náhodou tajná konta v zahraniční i ostatní české politické strany, zejména strany vládní koalice? A nemají velmi pravděpodobně soukromá konta v zahraničí i čelní čeští politikové? Něco takového před časem proběhlo MFD, ale už to nikdo dál nesledoval.

Z jakých zdrojů, přesně a jmenovitě, plynuly peníze na švýcarské konto ODS?

Do jaké míry byla privatizace českých podniků zašpiněna úplatkářstvím?

Poradce Václava Klause Jan Zahradil nám v minulých dnech napsal, že Klaus vůbec není arogantní, že to vytvořily sdělovací prostředky. Těžko po přečtení výše citované zprávy panu Zahradilovi věřit. Zdá se naopak, že si český premiér zachovává svou příslovečnou nadřazenost až do nejtrpčího konce. Možná tedy není divu, že české sdělovací prostředky reagují tak hněvivě.

Vláda se rozpadá v důsledku zástupného problému. Zpackaná privatizace, rozkradené národní hospodářství - to je všechno trochu složité. Ke krizi došlo nyní až v důsledku příslovečné poslední kapky vody - skandálu kolem Šrejberových peněz a pak konta ve Švýcarsku.

Zajímavý, i když snad až poněkud cynický názor (to ovšem zdá se hovoří dost výmluvně o pověsti, jakou si ODS u občanů vydobyla) vyjádřil na Fóru Neviditelného psa v sobotu večer Milan Pavlík:

"V ODS zřejmě dochází k palácovému puči. Část členů vrchního velení má zřejmě jiný názor na to co dělat, a jak to dělat, než ti, kdo momentálně fakticky ovládají moc. A buď nejsou tak schopní, aby své názory dokázali prosadit formou vnitrostranické diskuse, nebo jsou si vědomi, že to nejde, protože ta druhá frakce, která je momentálně u vesla jim to znemožňuje.

Tak nasadili klasické nestandartní metody, mezi které u nás patří především zveřejnit o soupeři něco ošklivého, nebo rovnou poukázat na nezákonnost jeho jednání. Na něco, co Vám léta nevadilo, (pokud jste ještě byli na stejné lodi), a co se hodí k tomu, aby druhou stranu očernilo, a současně Vám vyžehlilo morální triko, protože to přece budete Vy, kdo na tu špinavost poukázal, a tudíž jste z obliga. Podstatná část členské základny zřejmě stojí za Klausem. Proto se asi Klausovi vnitrostraničtí oponenti nepokusili inscenovat převrat mravnější formou, například uvedenou formou vnitrostranické diskuse. Byli by totiž zřejmě přehlasováni, a ztratili by své posty a vliv. Což je podle mého podstata toho, co se v ODS děje. Špinavý boj o moc a vliv."

Neschopnost médií rozebrat efektivně současnou českou politickou a ekonomickou situaci možná nyní trochu - na jednoduché úrovni - prorazil Šrejberův skandál a skandálem ohledně zahraničního konta ODS. Ta věc mluví ke všem. Záležitost se stala symbolem pro celkově neuspokojivou politickou a hospodářskou situaci. Když se to tak vezme, je vlastně docela absurdní, že se vláda dostala do krize kvůli lhaní ohledně sponsorského daru a tajných kont, a nikoliv třeba kvůli tomu, co provedla za posledních osm let s českým zdravotnictvím.

Je nutno zdůraznit, že změna vlády a případný odchod jednoho určitého politika není pro zemi katastrofou, naopak se často pociťuje jako ozdravění. ODS ani vládní koalice nepředstavuje českou demokracii a s odchodem z vlády některých jejich politiků či případně celých stran se nestává nic tragického. Přesně to řekl v sobotu odpoledne Václav Havel:

"Chtěl bych uklidnit naše občany. Naše země není na to dosud zvyklá, ale musíme si na to zvyknout, že se politici střídají ve svých funkcích. Schopnost demokratického systému zprostředkovat toto střídání je znakem funkčnosti systému. Není tomu tedy tak, že pád vlády nebo nějakého politika znamená krizi systému. Svět neskončí ani s Václavem Klausem jako s předsedou vlády, ani s Milošem Zemanem jako předsedou parlamentu, ani s Václavem Havlem jako prezidentem této republiky."

Cítím, že za  emocionální protivládní reakcí českých sdělovacích prostředků ve věci šrejberovského skandálu je špatné svědomí. Na druhé straně je ale dobré, že Mladá fronta Dnes, která po dlouhá léta Klausovu vládu nekriticky a primitivně podporovala, (a jejíž redaktoři si někdejší deník Socialistického svazu mládeže sami zprivatizovali pro sebe, nynějším termínem si ho vytunelovali) nedávno obrátila a teď se snaží v lidech pěstovat vědomí, že politika musí být alespoň do určité míry založena na morálním chování

V nejnovějších komentářích Mladé fronty Dnes vládne smutek. Tak v pátečním vydání MFD otiskl Jiří Leschtina, dlouholetý nekritický stoupenec české vládní koalice, tento lítostivý komentář:

Rituální křeče ODS nad propastí

"Pokud bude exministr Zieleniec schopen dokázat, že již před rokem a půl informoval premiéra o totožnosti dárce podezřelých sedmi a půl milionu korun, pak by se měl Václav Klaus poroučet z vládní i stranické funkce. A jestliže nejvyšší šéf ODS skutečně nic netušil, anebo se úmyslně nezajímal o temné pozadí aféry, která dnes do základů otřásá důvěrou lidí nejen v Klausovu stranu, ale i v celý politický systém země? I potom jsou úvahy o odchodu tohoto politika zcela na místě. Jak si přeložit premiérovo tvrzení, že se o Šrejbrově sponzorství dozvěděl před týdnem? Klaus tím vlastně říká: Ačkoliv pravdu znali nejen dva mí nejdůvěrnější spolupracovníci Novák a Zieleniec, poradce ministra zahraničí, pracovníci jedné agentury public relation a tedy kdovíkdo ještě, já jsem o ničem neměl tušení. Jeli tohle pravda, pak je třeba pochybovat o Klausově elementární schopnosti vnímat okolní svět. Václav Klaus ze sebe prostě nemůže setřást stěžejní díl politické odpovědnosti za to, že ODS se za jeho šéfování ocitla na pokraji rozvratu a v pozici strany, jejíž počestnost je zásadně ohrožena. Jako hrozbu vypovězení loajality premiérovi nutno vnímat včerejší vystoupení Ivana Pilipa, jenž slíbil odchod z funkcí místopředsedy ODS a ministra financí, když nebudou prověřeny všechny minulé sponzorské dary a přezkoumány sporné privatizační případy. Po Zieleniecovi je Pilip již druhým místopředsedou, jenž naznačuje špinavosti ve stranickém hospodaření a podezřelou úlohu ODS v některých privatizačních causách. Co ještě víc potřebuje členská základna k tomu, aby se probudila? Jestliže se základní organizace ODS spokojí s rituálním obětováním jedné figurky na šachovnici v podobě Libora Nováka, pak pohřbí nejen svou stranu. Takováto křečovitá kamufláž, na hony zavánějící výsměchem veřejnosti, by asi přivodila diskreditaci celé pravice na dlouhá léta. Jedině když ODS najde sílu spravedlivě pohnat k odpovědnosti celé zdiskreditované vedení včetně svého předsedy, snad má do budoucna ještě nějakou šanci. "

Tato poslední slova jsou klíčová. Leschtinovi vadí, že to, co celou řadu let podporoval, a čemu vlastně příliš nerozuměl (on neví, podle jakých principů se řídí západoevropská pravice, podporoval jen její český odvar, vlastně paskvil) teď bude zřejmě nadlouho zdiskreditováno. Musí však v ČR nutně vládnout "pravice"?

On je totiž v současnosti ekonomický tlak světových finančních trhů na jednotlivé národní ekonomiky tak silný, že stejně musejí všechny vlády - bez ohledu na jejich politickou orientaci - provádět víceméně tutéž hospodářskou politiku, nemá-li země zkrachovat. Důležité je, aby byla pocitvá, inteligentní a efektivní.

Je ale reálné, že by se v ČR, mnozí jejíchž obyvatelé si obrátili Masarykovo heslo, a bojí se (tj. rezignovali na vzpřímené prosazování občanských zájmů) a kradou, prosadila takováto politická organizace?

Shodou okolností se v podobné situaci jako ODS - totiž uprostřed sponsorského skandálu - ocitla nedávno britská Labouristická strana.

V britských novinách bylo toto téma v minulých dnech podrobně přetřásáno.

Závěry byly asi takovéto:

Proč asi dávají podnikatelé velké částky vládnoucím stranám? Přece jen naivka si může myslet, že za to nic neočekávají a že za to nic nedostanou. Podnikatel málokdy investuje peníze tak, aby z toho neměl zisk.

Spozorské dary politickým stranám jsou velmi spornou záležitostí. Volení politikové v demokracii odpovídají voličům, nikoliv bohatým podnikatelům. Je nepřípustné, aby mezi podnikateli a vládnoucími špičkami docházelo proti řadovým občanům k podvodným spiknutím. Proto je nutné, aby byly veškeré finanční dary politickým stranám transparentní.

Politikové se musejí těšit od voličů určité minimální míře důvěry. Není prostě možné, že já, občan, zvolím politika, a on pak nebude zastupovat moje zájmy, ale za mými zády se bude paktovat s kýmkoliv, kdo mu dá nějaké peníze.

Nejvážnějším rysem nynějšího skandálu ovšem je, že jsou občané v deziluzi. Hrozí určité zpochybnění českých politických a demokratických struktur.

Možné nestabilitě lze čelit jen důrazným návratem k etice, k právu, k efektivnímu soudnictví.

Je načase, aby tyto principy začal prosazovat nějaká strana - bez ohledu na její politickou orientaci.