Jediným cílem, který pro letectvo zbývá, je Saddámova prestiž

Daily Telegraph, 16. února 1998

Otevřená opozice proti leteckým útokům proti Saddámu Husajnovi nyní přichází ze všech částí politického spektra, od Tonyho Benna na levici až po generála sira Waltera Walkera na pravici.

Opozice Tonyho Benna se dala čekat, ale pochybnosti o leteckých operacích od profesionálních vojáků jsou trochu jiné. Proč jsou tento generál a jiní vojenští odborníci znepokojeni?

Není jim jasné, proti jakým cílům by měly být letecké útoky zaměřeny. Série leteckých útoků musí být jasně definovaný systém cílů. Pouhé volné rozhazování bomb po nepřátelském území působí jen minimum hmotných škod a brzo přichází o svůj psychologický dopad. Soustředění na cíle zjevné "vysoké hodnoty" působí sice větší škody, ale není to strategie, která by mohla vyhrát válku.

Letectva hned na začátku druhé světové války zjistila, že je zapotřebí útočit nejen na nepřátelskou infrastrukturu, ale taky na spojnice mezi jejími jednotlivými prvky. Nestačilo, například, útočit na německé zbrojovky. Bylo zároveň zapotřebí zničit železnici, které přivážela materiál a odvážela hotové zbraně, elektrárny, které dodávaly energii a nakonec i bytové oblasti, kde bydleli dělníci.

V Německu bylo takovýchto cílů velmi mnoho, takže se angloamerickému letectvu podařilo německou zbrojní ekonomiku vážněji ochromit teprve až k samému konci války.

Potíž s Irákem je úplně opačná. Země nemá mnoho vysoce důležitých cílů, na které by letectvo mohlo zaútočit. Není to průmyslová země a železnice není klíčovým komunikačním systémem. Obyvatelstvo se nepodílí na výrobě Saddámových chemických a biologických zbraní. Továrny, kde se tyto zbraně vyrábějí, jsou malé a velmi obtížně identifikovatelné. Zařízení je dokonce možno bez potíží stěhovat, neboť silnice jsou natolik robustní, že je letecké útoky nezničí.

Vzhledem k tomu, že tohle všechno američtí a britští letečtí velitelé dobře vědí, musejí snad mít nějaký jiný "systém cílů", na které by bylo možno v Iráku zaútočit. Samozřejmě, mohli by zlikvidovat irácké elektrárny. Mohli by rozbombardovat protipovodňové přehrady na řece Tigris. Obojí by ale způsobilo obrovské množství civilního utrpení. Rozbití přehrad by mohlo vyvolat i přírodní katastrofu.

Možná se tedy letečtí velitelé rozhodli zahájit svým způsobem partyzánskou válku proti Iráku - bombardovat intenzívními útoky prezidentské paláce, vojenská velitelství, komunikační centra - ve snaze ponížit Saddáma, který nebude schopen pomsty- Existují určité důkazy, že Saddám Husajn reaguje požadovaným způsobem na takovéto zacházení.

Pokud však ani po takovéto letecké akci Saddám nevpustí do země inspektory OSN - což je nutné, má-li být zabráněno tomu, aby se ze Saddáma nestalo vážné regionální a možná i mezinárodní nebezpečí - bude nutno zaútočit proti Iráku daleko rozsáhlejšími armádami.