Nový generální ředitel České televize Jakub Puchalský má za sebou praxi v BBC: co to je za instituci?
Jan Čulík
Rada České televize jmenovala 4. února na nadcházejících šest let nového generálního ředitele České televize. Je jím osmadvacetiletý Jakub Puchalský, vedoucí pražské redakce českého vysílání rozhlasové stanice BBC.
Puchalský je absolventem oboru žurnalistiky, kterou studoval na fakultě sociálních věd Karlovy univerzity v Praze. Po absolutoriu pracoval v ČTK a pak přešel k BBC. V devadesátých letech strávil několik let v Londýně.
V souvislosti se jmenováním Jakuba Puchalského generálním ředitelem České televize se objevily spekulace, do jaké míry se bude snažit Puchalský zavádět do ČT praktiky BBC. Puchalský sám uvedl, že nic takového prý dělat nebude.
S příchodem nového generálního ředitele vzniká velmi výrazná šance na to, aby došlo ke skutečné profesionalizaci zpravodajství a publicistiky České televize, která se ani za víc než osm let od demokratické revoluce nezbavila dosti podstatných nedostatků. Je možné, že by býval politický vývoj v České republice mohl probíhat v posledních osmi letech daleko příznivěji, kdyby bývala Česká televize dokázala řádně plnit svou povinnost vysílat skutečně nezávislé, kriticky analytické, profesionální a kompetentní zpravodajství a publicistiku.
Otázka ovšem je, jestli Puchalský skutečně má tak hluboké zkušenosti, které mu umožní provést v České televizi radikální reformy.
České sdělovací prostředky opakovaně zdůrazňují, že je Puchalský z BBC. Jde do určité míry o omyl. Puchalského novinářské zkušenosti nepocházejí ze "skutečné" BBC, vysílající pro domácí britské publikum, oné hrdé rozhlasové a televizní veřejnoprávní instituce, která je proslulá svou neohroženou, nezávislou a investigativní žurnalistikou. Puchalský pracoval v zahraničním vysílání BBC, a to v jedné z méně významných jazykových sekcí, která nemá ani finanční prostředky ani skutečné zázemí na samostatnou, objevnou novinářskou práci. Pracovníci české sekce BBC v současnosti dokonce nyní často ani nechodí v Londýně na tiskové konference, dělají do značné míry úřednickou práci za stolem.
Zahraniční vysílání BBC financuje britské ministerstvo zahraničních věcí. Vysílání má být přesto zcela nezávislé. Jeho redaktoři smějí v kontroverzních záležitostech kritizovat i britskou vládu. I když zahraniční vysílání BBC není v žádném případě vládní propagandou, jeho úkolem je nicméně především vysvětlovat britskou a mezinárodní politiku českým posluchačům, případně informovat z londýnské perspektivy o českých záležitostech. Česká redakce BBC používá do značné míry jistě velmi profesionální, ale sekundární zdroje anglického zahraničního vysílání BBC World Service. Nelze od ní očekávat skutečně radikálně samostatnou novinářskou práci ani dramatická nová žurnalistická odhalení. V poslední době zuří v Británii kontroverze v důsledku sporných "tržních" reforem generálního ředitele BBC Johna Birta, který se pod tlakem nejnovějšího globálního vývoje v oblasti sdělovacích prostředků (konkurence mnoha nových satelitních a digitálních televizních kanálů) snaží interní poměry BBC racionalizovat a snižovat náklady této veřejnoprávní instituce. Velkou kritiku nedávno vyvolalo Birtovo rozhodnutí sloučit novinářské zdroje zahraničního vysílání BBC World Service s domácím zpravodajstvím a publicistikou. Tím bylo zahraniční vysílání BBC vlastně ještě více odsunuto ze středu pozornosti této veřejnoprávní instituce a učiněno ještě závislejší na sekundárních zdrojích, které nejsou nutně nejvhodnější pro posluchače v cílových zemích.
Na domácí britské scéně provozuje veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost BBC pět celostátních rozhlasových okruhů, množství regionálních a lokálních stanic a dva celostátní televizní okruhy. Na žádném z těchto rozhlasových či televizních okruhů se nevysílá reklama. Vysílání je financováno z televizního koncesionářského poplatku, který činí přibližně 90 liber ročně (za poslech rozhlasu se neplatí). (Británie je v tom trochu výjimkou: obecněji se uznává, že v malých zemích nelze financovat provoz veřejnoprávní televize čistě z koncesionářských poplatků a jsou proto často doplňovány určitou mírou reklamy, jako je tomu v ČR.)
BBC Radio 1 vysílá rockovou hudbu pro mladé lidi, Radio 2 představuje střední proud: hudbou prokládá zábavná show a aktuální rozhovory s politiky a známými osobnostmi (asi tak, jak to dělá pražský rozhlas). Radio 3 posluchačům nabízí klasickou hudbu, seriózní intelektuálské programy a vážné divadelní inscenace. Radio 4 a Radio 5 jsou stanice, které vysílají převážně mluvené slovo. Radio 4 je proslulé vysoce kvalitní publicistikou a zpravodajskými pořady (velmi sledovaný je ranní více než dvouhodinový živý pořad Today, který se vysílá od půl sedmé do tři čtvrti na devět: britští politikové se usilovně ucházejí o to, aby se jim v tomto pořadu dostalo pár minut k rozhovoru). Velmi užitečné jsou například pravidelné pořady pro spotřebitele, v nichž Radio 4 upozorňuje na různé podvody v oblasti podnikání a vysvětluje posluchačům, jak se proti nim bránit, anebo často sledovaný pořad "Moneybox", týkající se finančních otázek: Radio 4 radí divákům, do jaké banky si nejvýhodněji uložit peníze, jak spořit na stáří, kterým pojišťovnám se vyhnout, atd. Základním principem veřejnoprávního rozhlasu i televize BBC je analyzovat skutečnost z hlediska zájmů řadového občana. Novináři BBC si neustále kladou otázku: z jakého úhlu je tato informace důležitá pro obyčejného člověka, jak by mu mohla pomoci. Radio 5 vysílá celý den zpravodajství a sport.
Regionální či lokální stanice BBC většinou kombinují vysílání zábavné hudby s místním zpravodajstvím a publicistikou. Skotsko má vlastní celonárodní rozhlasovou stanici BBC Radio Scotland, která v severozápadních oblastech země, kde se dosud mluví galštinou, vysílá několik hodin denně tímto starobylým jazykem. Kromě veřejnoprávních rozhlasových stanic BBC přirozeně existuje ve Velké Británii velké množství komerčních rádií, které se živí vysíláním reklam.
Struktura televizního vysílání BBC je v zásadě podobná struktuře vysílání České televize. Celostátní televizní okruh BBC 1 je v podstatě zábavným veřejnoprávním okruhem. Platí na něm zásada, všechno, co se odvysílá na BBC 1, musí být natolik srozumitelné, aby tomu nedokázalo porozumět dvanáctileté dítě. Kromě zábavných pořadů a nákladných televizních inscenací (často jsou to televizní seriály klasických anglických literárních děl, které se pak úspěšně prodávají do mnoha zemí světa) má BBC 1 velmi dobré zpravodajství a celou řadu publicistických pořadů, nejznámější z nichž je čtyřicetiminutový, monotematický týdeník Panoráma, který každý týden analyzuje jedno závažné aktuální téma.
Dobré zpravodajství a dobrá publicistika je nákladná: BBC si to plně uvědomuje a na těchto výdajích nešetří tolik jako jiné televizní stanice. BBC financuje přibližně 230 stálých televizních zpravodajů v mnoha zemích světa. (Tito zpravodajové přirozeně pracují i pro vynikající čtyřiadvacetihodinový mezinárodní zpravodajský satelitní okruh BBC World, který si můžete zadarmo naladit i v České republice na satelitu Eutelstat, a pro nový čtyřiadvacetihodinový domácí zpravodajský okruh televize BBC.)
Terestrický okruh BBC 2 je spíše pro náročného diváka, asi tak jako v České republice ČT 2. I na tomto okruhu se vysílá celá řada pozoruhodných zpravodajských a publicistických pořadů, zejména pravidelný denní pětačtyřicetiminutový pořad Newsnight, který se většinou každý den zabývá analyticky třemi aktuálními tématy, o nichž se pak debatuje ve studiu, často prostřednictvím satelitu s vysoce prestižní mezinárodní účastí. V pořadu Newsnight pravidelně vystupují nejvýznamnější světoví politici. Čelní novináři televize BBC jsou ovšem velmi dobře placeni: hlavní osobnost pořadu Newsnight Jeremy Paxman údajně vydělává přibližně 150 000 liber ročně (přibližně 690 000 Kč měsíčně). Není divu, že takoví novináři vystupují hrdě a nezávisle. Celkem je snad možno říci, že je procento zpravodajství a publicistiky na okruzích BBC je podstatně vyšší než v České televizi, která si trochu zachovala z dob komunistické totality tendenci diváka únikově bavit a příliš ho neobtěžovat hloubkovou analýzou závažných politických témat.
Kromě dvou celostátních veřejnoprávních televizních okruhů vysílají v Británii ještě celostátní terestrické komerční okruhy (původní a nejsledovanější komerční okruh televize ITV je ale rozdělena na šestnáct regionálních studií, aby nemohl vzniknout monopol. Komerční okruh Channel Four, je zaměřen na náročného a menšinového diváka, nový komerční okruh Channel Five nelze dost dobře přijímat po celé zemi. Zaměřuje se především na mladé diváky a často vysílá celovečerní filmy.
Jako veřejnoprávní rozhlasová a televizní instituce má BBC povinnost chovat se nestranně a objektivně. Zdiskreditovalo by ji, kdyby se ukázalo, že nějakým způsobem nadržuje politické straně, která je zrovna u moci. Vládní strany, ať to byli donedávna konzervativci, anebo nyní jsou to labouristé, si často na BBC stěžují pro její údajnou protivládní kritičnost.
BBC má vždycky musí dát slovo i druhé, kritizované straně.
Zde je několik citátů z předpisů rozhlasové a televizní společnosti BBC:
"Myšlenka nestrannosti leží v samém jádru BBC. BBC slouží národu jako celku. Uznává veškerý nejrůznější vkus, všechny nejrůznější názory a postoje a v pořadech na ně reaguje. Všichni šéfredaktoři programů i tvůrci pořadů musejí zajistit, aby se vysílání zabývalo všemi závažnými společenskými činnostmi i myšlenkovými směry. Všechny názory musejí dostat stejný vysílací prostor.
Pracovníci rozhlasu a televize BBC nesmějí mechanicky opakovat konvenčně přijímané názory, jako by to byla nezvratitelná pravda. Rozhlas a televize BBC musí být neustále ve střehu před nebezpečím stereotypů a předpojatosti. Pracovníci rozhlasu a televize BBC musejí prosazovat myšlenkovou rozrůzněnost. Nesmějí se domnívat, že jejich vlastní názory a zájmy jsou reprezentativní. BBC nesmí vyjadřovat vlastní názory na politické události a veřejné problémy. Při zpracování určitého námětu musí novinář usilovat o hloubkové zjišťování pravdy. Novináři musjeí kriticky analyzovat všechny názory a předpoklady prostřednictvím racionální skepse. Novinářská práce musí rozšiřovat lidské poznání a zmenšovat rozsah nevědomosti.
Novinářská práce musí být objektivní. Oficiálně poskytovaná vysvětlení, proč došlo k určitým událostem, musejí být samostatně kriticky hodnocena a porovnávána s celou řadou nezávislých názorů a postojů. Kvalitní novinářská práce musí nabídnout veřejnosti inteligentní a informovanou analýzu, která jí umožní, aby si utvořila vlastní názor.
Reportér má právo vyjádřit profesionální úsudek, nikoliv však vlastní osobní mínění. Reportérův profesionální úsudek nesmí být normativní. Musí být založen na celé dosažitelné škále názorů. Musí být zřejmé, že úsudek komentátora je bystrý a spravedlivý.
Když se zabývá publicistický nebo zpravodajský pořad problémem, který se týká mocných osobností - včetně příslušníků vlády - osoby, které mají v pořadu vystoupit, se často budou snažit klást ohledně svého vystoupení redaktorům předem určité podmínky. Strukturu a formu pořadu však musejí určovat bezpodmínečně sami redaktoři podle nezávislých editorských měřítek. V pořadu musí být poskytnut stejný prostor argumentům všech stran. Argumenty všech stran musejí být ostře kriticky analyzovány.
Loni v květnu definoval v Londýně roli BBC na konferenci americké organizace Freedom Forum Tony Hall, ředitel zpravodajství a publicistiky BBC, těmito slovy:
"Naším úkolem je zaujmout lidi, aby se začali zajímat o věci, o nichž nevěděli, že existují, ale které jsou důležité. Příliš mnoho novinářské práce se podle mého názoru soustřeďuje na dramatické zprávy dne, jistě, to se musí dělat: přírodní katastrofy, politické vraždy, války, volby, hladomory. Avšak musíme se kromě toho také věnovat novinářské práci, která funguje jako pomoc a jako průvodce. Musíme být schopni analyzovat, rozšiřovat lidem vědomí. Musíme být schopni lidem pomoci orientovat se v chaosu událostí a informací. To neznamená, že budeme hledat jednoduchá vysvětlení pro skutečnosti, které jsou svou podstatou složité. Musí to být novinářská práce, která chce vyvolat skutečnou debatu, skutečná fakta, které usiluje o to, informovat veřejnost, zaujmout a angažovat posluchače. K tomu je zapotřebí, aby novináři fungovali jako vůdčí osobnosti."
Doufejme, že se nový generální ředitel České televize Jakub Puchalský pokusí realizovat alespoň některé tyto zásady.
