Pokračování diskuse o česko-německých vztazích
Nakupujme (raději) u odborníků
Nakupujme (radeji) u odborniku
Matthias Roeser je potesen (viz uvod jeho prispevku "Jeste jednou k jmenovani Franze Neubauera do diskusniho fora", BL 16.2. 1998), ze se mu "podarilo rozpoutat zivou, ale prece jenom ne vasnivou diskusi o cesko-nemeckych vztazich" a dodava: "Byl bych stasten, kdyby se jednani diskusniho fora nesla v podobnem duchu." V temze prispevku pak reaguje, mimo jine, i na muj clanek S kym ma CR problem" (BL, 12.2. 1998).
Domnivam se, ze ve vymene nazoru, k niz doslo na strankach BL po zverejneni slaboducheho dopisu Mathiase Roesera A. Strohleinovi, nejde ani tak o Franze Neubauera a diskusni forum, ale o historika cesko-nemeckych vztahu Mathiase Roesera samotneho.
Clanek, ktery jsem poslal do BL, odrazel moje prekvapeni nad tim, jake nesmysly muze specializovany historik dat na papir. Zdraham se vsak oznacit MR za hlupaka, ktery nevi co cini. Je totiz velmi pravdepodobne, ze to vi velmi dobre a za hlupaky, kteri naleti jeho propagande typu ...o nic prece nejde, trochu si pokecate se stariky u piva ... stejne brzo umrou..., povazuje ceske ctenare.
Nehodlal jsem s nim diskutovat a nehodlam ani nadale, prestoze se v dalsich odstavcich odvolavam na jeho reakci na muj clanek.
Pro osvezeni ctenarovy pameti zopakuji, ze jsem ve svem clanku vyslovil nazor, ze pozadavky odsunutych Nemcu a (valkou) poskozenych Cechu nemohou byt definovany a reseny na jine nez vladni urovni. V teto souvislosti jsem dodal, ze pokud takove naroky legitimne existuji a ceska verejnost o nich nevi, nehraje neco ve vztazich mezi CR a SRN pripadne mezi vladou CR a vlastnimi obcany.
Napsal jsem rovnez, ze neni vyloucene, ze existuje skryta agenda vlady NSR, jejimz moznym dlouhodobym cilem je dostat Sudety zpatky a ze je tedy mozne, ze diskusni forum a jmenovani Neubauera je mozna pro nemeckou vladu jednim z prvnich testu, jak daleko se da momentalne jit.
Zustanu u skryte agendy. MR shazuje muj nazor vec vetou: " K spikleneckym (podtrzeno JJ) teoriim pana Jirovce bych mohl pridat jeste dalsi: ... atd".
Reaguji na tuhle trapnost jen proto, ze me napadlo, ze jsem ve svem puvodnim clanku mohl uvest konkretni priklad.
Nebudu ale rozvadet notoricky znamy "Mnichov".
Vetsina historiku vi, ze Hitler nebyl spiklenec, ale oficialne uznavany preseda nemecke vlady, ktery mel skrytou agendu o niz britsti a francouzsti politikove bud nevedeli nebo nechteli vedet.
Treba Israel. Oficialni, tedy verejne deklarovana politika izraelske vlady je vyrovnat se s Palestinci (predani casti okupovaneho uzemi, umozneni samospravy atd).
Skryta agenda je nedat nic nebo v nejhorsim pripade absolutne nezbytne minimum.
K testovani, jak daleko lze zajit, se napriklad pouziva vystavba zidovskych osad na okupovanem uzemi.
Je-li reakce prilis negativni, vystoupi vlada oficialne "proti" a treba i naoko pokara ortodoxni osidlence za "poruseni" oficialni linie vlady (prestoze nikdo nemuze nic na okupovanem uzemi podniknout bez vedomi vlady, uz jen proto, ze pro osidlovaci akce je zapotrebi ochrana vojenska ochrana) a treba je i na chvili prestehuje zpatky.
Mozna, ze se ceska vlada takovymi prkotinami, jako je zjistovani
neoficialnich zameru nasich sousedu nezabyva. Neni na to cas. President mel co delat sam se sebou, pribuznymi a delikventnimi disidenty a premier (nyni byvaly) s vyzvedavanim cestnych doktoratu.
Pak je ale otazkou, k cemu takova vlada je a zda by spojeni s Nemeckem (ostatne uz Karel IV byl zaroven nemeckym cisarem), nevyresilo spoustu problemu vcetne sudetonemeckeho problemu a pevne meny.
Domnivam se, ze je povinnosti vlady hajit narodni zajmy a vedet co je muze ohrozit. Mezinarodni politika je, at chceme nebo ne, boj o moc. Jde o hru pri niz se trumfy nevykladaji driv nez je nezbytne nutne, protoze utajit to co vim je stejne cenne jako informace sama . Nicmene obcan ceka od vlady alespon obcasny naznak kompetenosti.
Muj nazor, ze naroky Nemcu a Cechu nemohou byt definovany a reseny jinde nez na vladni urovni, odbyl MR konstatovanim, "vlady se rozhodly, ze se pravnimi otazkami z minulosti uz nebudou zabyvat.. (coz) vsak neznamena, ze tim upiraji svym obcanum pravo vznaset naroky u druhe strany. Jak tato druha strana s temi pozadavky naklada, je pak jeji vec nebo vec soudu. V kazdem pripade se "respektuje" - to je neco jineho nez "uznava se" - pravni nazor druhe strany."
Bavit se s historikem, at uz jakehokoli kalibru, o pravni interpretaci a zavaznosti ruznych dohod je ztrata casu. Doufam, ze se najde pravnik, ktery by pro ctenare BL analysoval tyto zakladni otazky:
Jak ceska strana interpretuje uzavrene dohody po pravni strance. Do jake miry je ceska intepretace shodna s nemeckou a co kdyz neni ? Existuje taxativni vycet moznych naroku a mechanismus na jejich uplatneni? Existuje taxativni vycet naroku, ktere nelze uplatnovat?
To neni tak trivialni ukol, jak by se mohlo na prvni pohled zdat. I zdanlive jednoducha zalezitost se totiz muze vymknout z ruky.
Dobrym prikladem je navrh priznat Quebecu specialni statut ("distinct society") v Kanade.
V zasade jde o to, ze Quebec je francouzsky mluvici provincie, cimz se lisi od ostatnich. Od jazyku se pak odviji rada dalsich odlisnosti o nichz kazdy vi, takze puvodni navrh na formalni uznani odlisnosti nenarazil na zadny vetsi odpor.
Tedy do doby, nez se nejaky stoura zacal ptat, co ta dve (!) slova "distinct society" vlastne znamenaji z pravniho hlediska.
Pokud nic, tak proc by se s tim mel Quebec spokojit. Pokud neco, tak tedy co.
Nenasel se nikdo, kdo by to dokazal jasne a jednoznacne definovat. Ustavni experti, pravnici, politikove (taky vetsinou pravnici) - proste nikdo.
Lid pak v referendu rekl ne a krise se tahne dal.
Vratme se do cesko-nemeckych pomeru a k vyse nadhozenym otazkam. O co tedy jde? Muze ceska vlada forum ignorovat?
Co kdyz ne? Ma snad MR pravdu, ze vlady se pravnimi otazkami z minulosti uz nebudou zabyvat?
Je "neupirani prava obcanu na pravo vznaset naroky u druhe strany", limitovano nebo dava bohatsim a lepe organizovanym obcanum SRN zcela volnou ruku?
Muze druha strana tyto pozadavky (legalne) ignorovat? Co znamena "nebo" ve vyroku "Jak tato druha strana s temi pozadavky naklada, je pak jeji vec nebo (podtrzeno JJ) vec soudu". Jakeho soudu?
Budou se sudetsti Nemci soudit (levne) u ceskych soudu a Cesi (draze) u nemeckych?
Do jake miry si ceska strana uchovala nezavislost? Muze si dovolit nebrat ohled na nemecke investice (a pripadne vyhruzky jejich stazeni?).
Tohle jsou velice zavazne otazky, na nez by mela prijit odpoved z kompetentnich ceskych mist (pokud takova existuji). Hledat odpoved u historika Matthiase Roesera nema, jak jsem se pokusil vysvetlit, valne ceny.
Napsal jsem, ze nejde ani tak o Franze Neubauera, jako o Matthiase Roesera. Zajdu jeste trochu dal. Nejde ani o nej ani, konec koncu, o cesko-nemecke vztahy (cimz se zaroven branim moznemu narceni, ze oprasuji vsemozne strasaky).
Jde o ceskeho obcana a jeho obavy z kompetentnosti vlastni vlady.
P.S. Slovo "slaboduchy" jsem pouzil velmi neochotne, ale nic vystiznejsiho me nanapadlo. Doufam, ze vetsina ctenaru nebude muj jazyk povazovat za odklon od velmi civilizovane formy, jiz se BL vyznacuji.
Tem zbyvajicim pak doporucuji, aby si dopis MR jeste jednou pozorne precetli.
