Pokračování diskuse o česko-německých vztazích
Ještě o kováři a kováříčkovi (odpověď Mattthiasu Roeserovi)
Tez ja vitam zivou, avsak ne vasnivou diskuzi o nemecko-ceskych vztazich (BL 16.2. 1998) . Panu Roeserovi vyjadruji nadale obdiv za jeho velmi zdvorile vedenou a zajimavou debatu, navic vedenou ve spisovne cestine. Je fascinujici srovnavat ceska a nemecka prislovi. To, ktere z nasich spolecnych stredoevropskych tradic pouzil MR zni v nemcine: "Besser zum Schmied als zum Schmiedel gehen" (Lepe jit ke kovari nez ke kovarickovi). Zna nekdo trefny anglicky ekvivalent?
Domnivam se, ze neni zahodno, a ani nelze, redukovat vztahy cesko-nemecke na vztahy cesko-sudetonemecke. Nebylo tomu tak ani v minulosti. Ale jiste lze v ramci teto vedome redukce tyto vztahy diskutovat, coz muze byt oboustranne uzitecne.
Seznam 19 ceskych ucastniku Diskusniho fora je nasledujici (dle CTK z 5/2/98 a bez jednoho, dosud nenavrzeneho, zastupce CSSD): Predseda: Pavel Tigrid, poradce prezidenta republiky. Dale: Zdenek Susa, zastupce evangelicke cirkve; Daniel Herman, zastupce katolicke cirkve; Tomas Kraus, Federace zidovskych obci v CR; Vladimir Hlavaty, Cesky svaz bojovniku za svobodu; Oldrich Stransky, Sdruzeni osvobozenych politickych veznu; Miroslav Klen, Kruh obcanu vyhnanych v roce 1938 z pohranici; Karel Horak, Svaz nucene nasazenych; Jiri Payne, ODS; Petr Prihoda, KDU-CSL; Petr Charvat, ODA; Vaclav Houzvicka, Ustav mezinarodnich vztahu; Jan Kren, Cesko-nemecka komise historiku; Walter Piverka, zastupce nemecke mensiny v CR; Karel Holomek, zastupce romske mensiny v CR; Jacques Rupnik, politolog; Barbara Koepplova, vedkyne zabyvajici se medialni sferou; Ludmila Rakusanova, novinarka a Pavel Cernoch, odbornik na EU.
Tvrzeni, ze se sudetskymi Nemci je ze strany CR tvrdohlave odmitana jakakoliv diskuze (M.R . odpovida Andrew Stroehleinovi) mi pripada nepresne. Na ruznych vladnich a nevladnich urovnich bylo tech setkani od r. 1989 vcelku dost. Pripomenu jen nemala uznani, kterych se dostalo prof. Ferdinandu Seibtovi (Palackeho medaile, cestny doktorat KU v r. 1994 a medaile CR za zasluhy 1. stupne v r. 1995) a pocty, ktere obdrzelo Collegium Carolinum v Praze. Dale napr. akce Seliger-Gemeinde a Ackermann-Gemeinde, ktere kladne prispely k mnohym schuzkam a debatam a ktere byly z ceske strane vstricne prijaty. Sudetonemecky dum v Mnichove navstivila rada ceskych vedcu a politiku a nekolik z nich se stalo cleny prestizniho sboru Collegium Carolinum (ktere neni ryze sudetske, ale ke kteremu ma mnoho sudetskych Nemcu blizko). Ze vztah se Sudetendeutsche Landsmannschaft je problematictejsi je znamo, ale je toto zavineno jen nezajmem z ceske strany?
Faktem je, ze nekteri funkcionari SL v cele s panem Neubauerem prikre odmitli pracne sestavenou cesko-nemeckou deklaraci, pri ktere doslo ke kompromisum na obou stranach, a tak ztezi lze ocekavat, ze pan Neubauer bude napr. souhlasit s tim Bodem 4, ze "obe strany nebudou zatezovat sve vztahy politickymi a pravnimi otazkami pochazejicimi z minulosti" (M. R. odpovida Jirimu Jirovcovi).
M.R. pise k me reakci: "Skutecny postoj Sudetonemecke strany (v dobe pred Mnichovskou dohodou - A. Z.) je dosud problem pro historiky." Jiste nejake nove detaily ohledne aktivit SdP mohou vyjit najevo, ale predpokladam, ze zadny solidni historik neprokaze loajalitu SdP vuci CSR v predmnichovskem obdobi. Proc se radsi mladi nemecti historici nezabyvaji osudy nacisty zrizene "Sudetske zupy" po Mnichovu, na kteryzto namet je toho znamo velmi malo? Jestli nekde existuje neprobadane misto v cesko-sudetskych vztazich, pak je to prave toto uzemi a toto dejinne obdobi!
Nepresne mi pripada tvrzeni, ze to byli nemecti aktiviste, kteri selhali ve vlade. Selhali snad svoji podporou u sudetskych volicu, ale nikoliv svoji loajalitou k republice. Socialni demokrate v cele s Wenzelem Jakschem projevovali Benesove vlade CSR loajalitu az do Mnichova. Jakschuv predchudce dr. Ludwig Czech zahynul coby politicky a rasovy vezen v terezinskem koncentraku. Jine je, co psal W. Jaksch po Mnichove a jeho cela cinnost v londynskem exilu, ale i toto je dnes jiz vcelku shodne objasneno z obou stran (napr. spisy Johanna Bruegela, Friedricha Prinze a Vaclava Kurala).
O neblahem Mnichovu a jeho hodnoceni tez, temer po 60 letech, nevyjde najevo moc noveho. Nic podstatneho, co jiz nebylo mnohokrate dukladne zpracovano nejen Nemci a Cechy, ale i britskymi, francouzskymi a americkymi historiky. Co zaujme, je obhajovani neobhajitelneho panem Neubauerem (alespon v clanku z r. 1991)!
Odmitam pouzivat terminu "Sudetak", ktery je v cestine jednostranne pejorativni. Ale ani vyraz "Sudetendeutsche" se mnohym Nemcum, kteri bydleli po generace na uzemi dnesni CR nelibil; z osobni korespondence vim, ze mnozi v Cechach davali prednost terminu "Deutschboehme". Jak znamo, termin "Sudety" je dosti umely, a byl poprve pouzit nekdy na prelomu 20. stoleti. Bezne se zacal pouzivat az po konci prve svetove valky. Mnichovska konference pak toto uzemi dosti kontraverzne vymezila na mape cervenou carou. Cesi, Moravane, Slezane a sudetsti Nemci jsou znacne pokrevne smiseni, Napr. matka Konrada Henleina byla Ceska a jmenovala se za svobodna Dvorackova. Casto je tez uvadena absurdita, ze naciste dle svych obludnych rasistickych zakonu dosli k prekvapivemu zjisteni, ze statisticky je prece jen ta ceska "rasa" jaksi "lepsi" nezli "rasa" sudetska!
Je mi znamo, ze Johann Bruegel a Ferdinand Seibt nejsou u vedeni SL dobre zapsani. V Jakschove knize "Europas Weg nach Potsdam" je Bruegel oznacen za odpadlika. Snad p. Roeser zna pro toto duvod. Mimochodem zesnuly prof. Bruegel pochazel z Brna, takze byl nemecky Moravan, ne Cech. Malokdo se zaslouzil o cesko-nemecke porozumeni prave jako on. Je tristni, ze jeho uzkostlive presny a solidni dvojdilny spis "Tschechen und Deutsche" nebyl dosud do cestiny prelozen.
Zaverem okrajova poznamka. Nesdilim nazor, ze polsko-nemecke vztahy jsou zcela neproblematicke ve srovnani se vztahy cesko-nemeckymi. Jiste nebude nahodne, ze polsko-ceske vztahy po r. 1989 nebyly lepsi "od doby Jageloncu", jak se v recnicke nadsazce pred nekolika lety vyjadril pan Milan Uhde. Ale to je na jinou debatu.
