Vláda poprvé uvažovala o možnosti nedostavět Temelín. Ačkoliv byla stavba Temelína zahájena již v 80. letech a měla původně stát 68 miliard korun, nyní se odhaduje, že celá stavba bude stát 85 až 91 miliard Kč. Stát poskytl garanci na úvěry za zhruba 12 miliard korun. - (V první polovině devadesátých let jsem o Temelínu připravil pořad pro Svobodnou Evropu. České úřady moc nevěděly, co vlastně činí a nebyly schopny předložit jasné a přesvědčivé cifry o výhodnosti Temelína a o nákladech na jeho stavu a likvidaci.)
Vláda vyzvala horníky, aby odvolali stávkovou pohotovost, protože prý jednají bez přímých informací od ní. Horníci chtěli, aby vláda odvolala své rozhodnutí z 18. března navrhnout do privatizace Mosteckou uhelnou společnost, Sokolovskou uhelnou a Severočeské doly. Hornické odbory varovaly, že tyto těžební společnosti může koupit zahraniční konkurence a uzavřít je, čímž ztratí desetitisíce lidí pracovní místa.Vláda chce privatizovat tyto doly ještě před volbami v červnu. Kde k tomu bere mandát, není známo. Pozoruhodně uvedl koncem minulého týdne ministr financí Ivan Pilip, že vláda doly rychle zprivatizovat musí, protože by jinak mohli být vytunelovány a stát by v nich po jejich "nepřátelském převzetí" ztratil vliv. To nemá vláda jiné nástroje, jak vydžusování dolů zabránit? Ministr průmyslu a obchodu Karel Kuehnl si nemyslí, že by noví majitelé dolů mohli doly zavřít a horníky vyhodit z práce. "Podmínky (soutěže) budou nutně takové, aby zůstal zachovaný předmět činnosti, aby byla zachovaná těžba, aby strategická surovina, jako je hnědé uhlí, byla nadále v naší zemi k dispozici, tzn., aby zůstala zachována i zaměstnanost," prohlásil ministr. - Obávám se, že vláda nemůže v tržním prostředí soukromému podniku nadekretovat, aby dále podnikal. Pokud příští soukromý majitel rozhodne, že z nějakých důvodů už těžit uhlí v ČR nechce, bude se asi vždycky moci vymluvit, že jsou české doly nevýdělečné, případně je přímo a záměrně přivést k bankrotu. - Obávám se také, že v evropském kontextu jsou uhelné doly asi dosti neperspektivním průmyslovým odvětvím. Určitě z britské perspektivy. V Británii bylo těsně po druhé světové válce několik tisíc uhelných dolů, dnes zbývají snad jen desítky.Vládne ostrá konkurence dolů z třetího světa. (Očekává se, že v Evropě se bude vyrábět spíše moderní elektronické zboží a budou se poskytovat kvalitní mezinárodní služby, spíše než by se těžilo uhlí.) Nevím, zda úsilí českých horníků o záchranu svých pracovních sil není ztraceno a zda by se vláda neměla už nyní dlouhodoběji začít zabývat plány na přeškolování zaměstnanců českých dolů.
