Bude z nás bezvýznamná země?
Kdo umí, ten umí, kdo neumí, ten čumí, říká lidová moudrost. České republice se bohužel může stát, že v důsledku dosavadního přístupu státu ke vzdělávání bude za pár let jen tím, kdo "čumí". Lidé na Západě jsou totiž stále více nuceni doplňovat si vědomosti bez ohledu na věk - jinak končí na dlažbě. To, že někdo získal před lety diplom, zdaleka není zárukou, že "umí". Informace dnes rychle stárnou.
Naše vlády dosud tvrdily, že za vzdělání si každý odpovídá sám, že záleží pouze na něm a stát má mít v tomto ohledu minimální slovo. Nemůže přece vodit každého za ručičku do školy. Kus pravdy v tom je, jenže ne tak docela. Svět se mění.
Například český internetový deník Britské listy uvádí: "Vlády rozvinutých zemí se obávají nepřehledného a apokalyptického ekonomického vývoje. V důsledku rozvoje komunikačních technologií se ruší vzdálenosti a pro firmy je jednoduché zakládat továrny v jiných zemích světa." Podle londýnského sociologa Iana Agnella nikdo v podstatě neví, jakým způsobem se bude ekonomika ve světě nadále rozvíjet. Proto přežijí jen země se vzdělaným obyvatelstvem, schopným komunikovat bez ohledu na vzdálenosti. Sociologové na Západě upozorňují, že pro stát nebude ani tak důležité, zda vládne pravice nebo levice, ale jak země dokáže pronikat na mezinárodní obchodní kolbiště. Rozmach nadnárodních koncernů je toho důkazem.
Jeden český sociolog k tomu řekl: "Ukazuje se proto, že pro zemi jsou mnohem významnější lidské zdroje (tedy na jaké úrovni je potenciál z masa a kostí) než například zdroje přírodní. Čím více je národ gramotný, tedy umí nejen číst a psát, tím větší šanci má obstát ve světové ekonomické konkurenci."
Právě Britské listy zveřejnily průkopnický projekt britské labouristické vlády. Ta se snaží stimulovat vzdělávání u lidí, kteří už dávno opustili školský systém. Chce poskytnout miliónu britských dospělých, každému jednotlivě, 150 liber (asi 8000 Kč) na doplnění vzdělání. Podmínkou je, že částku sami doplní 25 librami (kolem 1400 Kč). V Anglii si za takové peníze lze koupit roční kurs účetnictví s maturitou nebo intenzívní kurs pro sekretářky. Britští labouristé jdou ve svých představách ještě dále: Ten, kdo sám bude dále investovat do sebevzdělávání, získá daňové úlevy a dotace. Pro české uši nevídaná věc - vláda vám ještě zaplatí za to, že půjdete do školy!
Britský ministr školství David Blunkett vysvětluje: "Mladí lidé budou v nové ekonomické situaci měnit za život až desetkrát svou profesi. Stojíme na hranici nového vzdělávacího věku. Vzdělávání je klíčem k prosperitě." Britská vláda proto hodlá podpořit školství navíc částkou pět miliónů liber, uvádějí Britské listy.
O tom, jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR, vypovídá jeden z našich předních odborníků na školství, Jaroslav Čerych. Podle něho v ČR nedošlo k trendu běžnému v západních zemích, kde od 60. let roste účast starších studentů na vzdělávání.
V současnosti se třeba na trhu práce ocitly tisíce maturantů teoretiků a absolventů rodinných škol. Zní to ostře, ale většinou jsou k ničemu, nenajdou uplatnění, vytvářejí tlak na sociální výdaje. I samotné školy jsou mnohdy na pokraji finančního kolapsu, například na Kladensku žádají město dokonce o odpuštění nájmů, protože nemají peníze. Do toho se přidávají protesty vysokoškoláků, zatím spíše lokálního charakteru, proti neprůhlednému hospodaření kolejí a proti tomu, že stále více za ně musí platit, i když mnohdy neodpovídají úrovní ani garsonce čtvrté kategorie.
Je vidět, že vzdělávání se citelně týká vlády, nejen jednotlivce. Stát musí říci, co chce. Jde navíc o to, jak rozvíjet lidské zdroje i poté, kdy člověk opustí školu. Ke vzdělávání se moudrá vláda neotočí zády. Každá se přece dušuje, že jí jde o prosperitu.
Pokud se nezmění přístup budoucí vlády ČR ke školství, zůstaneme malou, tranzitní zemí s levnou pracovní silou bez většího ekonomického významu - byť jsme uprostřed Evropy. Smůla je, že republika zchudla a na projekty jako v Británii může na dlouho zapomenout. Nezáleží však pouze na penězích, ale i na politických krocích, ať už je dělá pravice, nebo levice.