Jak se ale dál v ČR vzdělávat? Nejde to

Vážený pane Čulíku,

v deníku Právo jsem četla článek pana Jindřicha Gintera (viz Obsah zde napravo, JČ), "Bude z nás bezvýznamná země?" který se zabýval stavem dalšího vzdělávání v České republice.

S tímto problémem mám osobní zkušenost, a proto jsem se chtěla s někým podělit o svou trnitou cestu za rozšířením vzdělání.

Absolvovala jsem Pedagogickou fakultu UK, obor speciální pedagogika. Rok jsem pracovala ve školství, poté jsem odešla do příbuzného oboru, kde jsem využila svou specializaci. Teď, ve svých 28 letech, jsem si usmyslila, že bych si ráda rozšířila svou stávající aprobaci o obor biologie. Ta mne zajímala i na střední škole (maturitu jsem získala na zdravotnické škole), tak proč svůj zájem nekorunovat absolutoriem?

Má to však jeden velký háček. Žádná z fakult v republice, které jsem oslovila (pedagogické i přírodovědecké) neotvírají v posledních letech studium při zaměstnání a ani není možnost studovat jednooborové zaměření. Pro získání diplomu bych musela odejít z práce a vystudovat znovu celý obor v denním studiu.

Se svou žádostí o radu jsem se obracela na všechny možné instituce, nikde mi však jinak neporadili. Jedině, co bych mohla na univerzitě obsolvovat, je postgraduální studium (něco podobného jako dříve studium na kandidaturu věd), ale to bych mohla studovat pouze jako rozšíření svého již absolvovaného oboru.

Jak na mém případu vidíte, člověk je ve svém dalším vzdělávání determinován tím, co původně vystudoval. Jak mohu měnit desetkrát za svůj život zaměstnání, když nemám možnost vystudovat ani příbuzný obor, kterým bych si svou kvalifikaci pouze rozšířila, ne zásadně změnila?

S velkou pravděpodobností nic nezměním. Zkusím to tedy z druhé strany. Pokusím se absolvovat nějaký učební obor, který by mne zajímal a kde bych třeba mohla později využít i svou vysokou školu.

Mgr. Radmila Kramešová

Praha 10