Vědci zjišťují, že je vesmír plný vody

Evropští vědci, kteří využívají ultrastudeného teleskopu na oběžné dráze kolem země, objevili v mezihvězdném prostoru velké množství vody. Objev vyvolává nové otázky ohledně pravděpodobnosti života ve vesmíru. Přináší také nové odpovědi ohledně toho, proč byl možný vznik života na Zemi.

Vědci s překvapením zjistili, že v mrazivé atmosféře Jupitera, Uranu, Neptuna a Saturnu existují vodní páry. Také oznámili, že objevili vodu v atmosféře záhadného měsíce Saturnu jménem Titan - který v roce 2004 má navštívit evropsko-americká sonda. Identifikovali dokonce mrak vodních par v souhvězdí Orion, které je jen asi ve vzdálenosti asi jednoho světelného roku.

Vodík je základním stavebním prvkem vesmíru. Hvězdy produkují velké množství kyslíku. Proto by voda neměla být ve vesmíru překvapením. Vodní páry byly občas krátkodobě zahlédnuty i na povrchu Slunce a v březnu potvrdili Američané, že existuje voda na Měsíci.

Avšak zjištění, že ve vesmíru existuje obrovské množství vody - objem vody, která existuje jen v galaxii Mléčné dráhy, se rovná hmotnosti desetitisiců Sluncí - astronomy velmi překvapilo. Vodu ve vesmíru ve velkém množství objevila infračervená laboratoř Evropského úřadu pro výzkum vesmíru.

Pomocí spektroskopů našli vědci ve vesmíru pozoruhodné množství organických molekul, včetně kyanidu vodiku, alkohola a formaldehydu. Ale voda je první podmínkou pro vznik života. Experiment infračervené laboratoře Evropského úřadu pro výzkum vesmíru znovu potvrzuje, že může existovat život na jiných planetách. Dalším krokem bude hledat samotné známky života: koncentraci kyslíku nebo ozónu v atmosféře vzdálených planet.

Nový objev také potvrzuje rostoucí přesvědčení, že na Zemi se voda dostala prostřednictvím komet, směsice prachu a ledu, která je pozůstatkem vzniku hvězd.

Více než tisíc astronomů z Evropy, z Japonska a ze Spojených států využívají infračervený teleskop, který byl umístěn na oběžnou dráhu v roce 1995. Dosud byl teleskop využit k 26 000 samostatným pozorováním.

Očekávalo se, že vesmírná infračervená laboratoř Evropského úřadu pro průzkum vesmíru bude fungovat jen 18 měsíců, avšak je stále funkční, už 29. měsíc. Vyrobit infračervený teleskop tohoto druhu bylo obrovským technickým problémem: Má-li totiž být schopen identifikovat infračervené paprsky (tj. teplo) , teleskop sám musí být studenější než jakýkoliv předmět, který zkoumá. Průměrná teplota vzdálených vesmírných prostor je -270 stupňů Celsia. Tak musel být teleskop ochlazen tekutým héliem, takže je jeho teplota jen těsně nad absolutní nulou (-273 C).

Infračervený dalekohled na oběžné dráze kolem země zkoumal mraky prachu a sledoval vznik slunečních soustav. Hleděl také hluboko do centra ultrazářivých galaxií. Zaznamenal, jak se dvě galaxie srazily, a jak v jedno z nich absorbovala černá díra zárivý mrak hvězdného prachu.