Nezávislost ČT
Rezignace Ivana Kytky rozvířila debatu o míře nezávislosti ČT. Poněkud ukvapeně zareagoval Jan Čulík. Namísto věcné diskuse poslal Úřadu pro demokratické instituce své Znepokojení . V něm obhajoval pana Kytku (možná nejlepšího českého novináře). Dále uvedl, že na ČT je vyvíjen blíže neurčený politický tlak. To je vážné obvinění, bohužel bez jediného důkazu. Zmiňuje pouze, že kdosi z ministerstva obrany odmítl přijít do televize, protože se nechtěl bavit s panem Baštou (což je mimochodem škoda, protože Bašta dobře pobaví, kdykoliv se na obrazovce objeví). Neshledávám v tom nic nedemokratického, žádný politický nátlak, když pracovník ministerstva odmítne veřejně vystoupit (a nemusí ani uvádět důvod). Nelze mu to nařídit, nelze ho do jedenadvacítky přivést v poutech. Korunu všemu dal A.Stroehlein, když to hned vytroubil do světa.
Neupírám panu Čulíkovi právo psát cokoliv kamkoliv, ale mám na vývoj v ČT jiný názor. Pan Puchalský byl jmenován za nepříliš čitelných okolností. Kdyby pravidelně vystupoval na obrazovce, odpovídal na dotazy a vhodně informoval o zamýšlených změnách, jistě by nalezl mezi diváky pochopení. Obávám se však, že otevřeně neinformoval ani pracovníky ČT.
Provést i malé změny bez podpory spolupracovníků a bez vysvětlení pro diváky, je velmi odvážné. Natož podstatné změny (v podstatě rekvalifikace) v přístupu lidí ke zpravodajství. Navíc se domnívám, že to byly změny možná správné, ale vytržené ze širších souvislostí a nerespektující "česká specifika". To nemohlo dobře skončit. Nešlo tady o politické tlaky, ale o neznalost prostředí a neznalost psychologie práce vedoucího pracovníka a jeho vztahu k podřízeným. Přesně popsal problém pan Martin Čarek.
Zcela neadekvátně zareagovala parlamentní komise pro sdělovací prostředky. Důvod k jednání - pokles zájmu diváků o 2% - je úsměvný. To je procento běžné chyby každého průzkumu. I když žádný tlak komise nevyvíjela, naopak, bylo to údajně trapné jednání rychle ukončené, je s podivem, že se vůbec sešla. Stálo by jistě za zveřejnění, jaké jsou pravomoce parlamentní komise. Jak máme zkušenosti z jiných parlamentních komisí, jsou zbytečné, neboť nikdy nic nevyřešily.
Má-li hrát zpravodajství skutečně roli "hlídacého psa demokracie", musí být na politických stranách nezávislé. Na druhou stranu by však měla být ČT na takové úrovni, aby to byl pes s politickou kulturou, ne odvázaný ze řetězu. Že takového psa nelze vychovat přes noc a že bude nutno použít jiných metod, je dnes již panu Puchalskému zřejmé.
Petr Jánský
