Britské listy

V roce 1996 získal film Jana Svěráka Kolja cenu Český lev '96 od české filmové a televizní akademie, cenu Zlatý glóbus of American Foreign Press Association a cenu Americké filmové akademie za nejlepší cizojazyčný film. Po mnoha letech, kdy česká kinematografie v mezinárodním filmovém podnikání téměř vůbec nefigurovala, úspěch filmu Kolja přišel jako překvapení a jako připomínka toho všeho podstatného, co česká kinematografie dokázala v šedesátých letech. Proč se náhle stal Kolja tak úspěšným? Co viděli kritikové na Koljovi, co jim chybělo na ostatních českých filmech? V tomto eseji budu zkoumat, proč Kolja mezinárodně proslul a zda je jeho úspěch oprávněný.

Proč získal Kolja mezinárodní uznání?

Není pochyb o tom, že byl Kolja dobře napsaný, dobře režírovaný, dobře natočený a dobře zahraný film, ale není to zdaleka jediný český film z devadesátých let, který splňuje tato měřítka. Jen dva předchozí filmy Jana Svěráka, Obecná škola a Jízda, splňují tytéž předpoklady, nemluvě o filmech jiných českých režisérů. Obecná škola byla dokonce nominována v roce 1992 na cenu Americké filmové akademie v kategorii nejlepšího cizojazyčného filmu. Líčí příběh chlapce, který vyrůstá na české venkově. Film je v tradici Truffautových 400 ran. Film je velmi krásně natočen a zaslouží si místo ve světové kinematografii. Nicméně se mu skoro nepodařilo vyvolat mezinárodní pozornost: znají ho jen fajnšmekři, kteří chodí do kin filmového umění. Ve filmu Kolja přijal Svěrák nový přístup k natáčení, a to vysvětluje úspěch tohoto snímku.

Kolja vypráví příběh nespokojeného starého mládence Louky, který byl donucen hrát na cello na pohřbech, poté co řekl něco nesprávného v nesprávný čas v Československu před sametovou revolucí. Louka kromě hraní na cello opravuje náhrobky a spí s manželkami jiných mužů. Jeho přítel hrobník (asi vhodně z hlediska jeho profese) přesvědčí Louku, aby se formálně provdal za Rusku, která se snaží dostat se do Československa. Po svatbě odejde Loukova nová manželka se svým přítelem do Německa a Loukovi zůstane její malý chlapec. Jak se dá očekávat, Louka se musí hájit před Stb, která zjistí, že sňatek byl jen formální. Původní antipatie mezi Loukou a Koljou je nakonec ve filmu rozptýlena, zatímco citové pouto mezi Loukou a Klárou, jednou z Loukových milenek na část úvazku, začíná sílit. Právě když už se zdá, že paní Zubatá ze sociálky Kolju Loukovi odebere a dá ho do sirotčince, komunistický režim se poslušně rozloží. Koljova maminka se pro něho vrátí, Louka může zase hrát v orchestru a Klára s ním otěhotní (pravděpodobně se oba do sebe zamilovali).

Proč byl Kolja tak úspěšný? Promluvil k širokému publiku. Panoráma Prahy v roce 1989 a skutečnost, že film pocházel ze země, kterou znají určité kruhy zájemců o kinematografii, Koljovi zajistilo zájem návštěvníků kin filmového umění, i když tato skutečnost nemá příliš mnoho společného s masovou popularitou tohoto filmu.

Daleko důležitější je, že Koljův úspěch je důsledkem toho, že se jeho autoři přidržovali formule hollywoodského filmu. Svěrák natočil sentimentální příběh, který se vyhnul tomu, aby byl příliš prosáklý emocemi anebo příliš líbivý. Film obsahoval povinný milostný vztah, boj mezi dobrem a zlem (dobrý Louka proti Stb a sociálním službám) a končil šťastně. K popularitě filmu přispělo podstatně i to, že jednou ze dvou hlavních postav byl atraktivní malý chlapec. Je dobře známo, že využívání dětí a zvířat v reklamách je pro odbyt výrobků neobyčejně efektivní. Za posledních deset let získalo Oscara za nejlepší cizojazyčný film celkem pět snímků s dětmi v hlavní roli! Kromě toho, film dodržoval omezení hollywoodské formule, protože netrápil diváka nevyřešenými otázkami či znepokojujícími tématy: byl to film, po jehož shlédnutí se divák cítil dobře.

Avšak když pohlédneme podrobněji na konflikty ve filmu Kolja, zjistíme, že i když Svěrák pro svůj "hřejivý" rodinný film využil hollywoodské formule, včlenil do něho hlubší význam, který by nutně v konvenčním hollywoodském filmu být nemusel. V Koljovi byly čtyři hlavní body napětí, které ilustrovaly to, co chtěl Svěrák říci. Zaprvé byly ve filmu potíže mezi Loukou a Koljou a mezi Loukou a Klárou (nebo, obecněji, Loukovo hledání partnera), to byly problémy individuálního charakteru. Během filmu jsou tyto problémy vyřešeny: Louka a Kolja se začnou mít rádi a Louka a Klára se stanou milostnou dvojicí.

Druhými dvěma dilematy ve filmu jsou instituční konflikty, totiž Loukovy problémy s Stb a s paní Zubatou, a zde je situace zcela jiná. Tyto problémy jsou vylíčeny jako v podstatě neřešitelné individuálním úsilím. Louka dochází k závěru, že jediným možným řešením je emigrovat. Nakonec ty problémy zmizí, protože se rozloží komunistický režim. Svěrák říká divákovi: konflikty mezi jednotlivými lidmi jsou řešitelné, ale konflikty s institucemi řešitelné nejsou. Řečeno jednodušeji: jednotlivec má přednost před institucí.

Kolja také nerespektuje hollywoodský model v tom, že postavy tohoto filmu nejsou čistě černobílé. Vidíme to, když film zpochybňuje všeobecný český odpor vůči Rusům: Zpočátku pociťuje Louka vůči Rusům všeobecně silné antipatie, prostřednictvím vztahu ke Koljovi dospívá k názoru, že ne všichni Rusové jsou špatní. Dokonce i příslušníci Stb nakonec cinkají klíči na Václavském náměstí. Mávají na Louku s tím, že podporují politické změny. Nezměnili se ze záporných postav v kladné, jen se ukázalo, že to jsou trochu složitější postavy než typičtí filmoví zloduši. Možná jsou jen oportunisty, ale nicméně film ukazuje, že nic nelze brát tak automaticky, jak to na první pohled vypadá.

Je úspěch filmu Kolja zasloužený?

Kdy je úspěch filmu zasloužený? Když je film dobře napsaný, dobře režírovaný, dobře natočený, dobře zahraný a když přináší něco nového. Film může mít první čtyři vlastnosti, ale přesto bude naprosto nevýznamný, pokud nezkoumá nové teritorium. Dobrý film musí přinášet divákovi něco nového esteticky, jako Godardův Víkend, anebo intelektuálně, jako film Má večeře s Andrém od Louise Malla, anebo obojí, jako je tomu u filmů of Felliniho a Antonioniho. V těchto případě je využíváno média filmu k tomu, aby se autor zabýval univerzálními či význačnými tématy provokativním anebo myšlenkově stimulujícím způsobem. Americký film Singin' in the Rain nebyl provokativní ani esteticky, ani intelektuálně, ale byl vrcholem žánru amerického hollywoodského muzikálu. Je to bláznivě zábavná komedie s fantastickými tanečními výkony a vynikajícími písněmi - v tomto smyslu byl tento film "novátorsky" zábavný.

Jakým způsobem odpovídá Kolja této definici dobrého filmu? Kolja nepřináší nic nového ani esteticky ani intelektuálně. Zároveň to však není bezvýznamná pěna. Kromě toho, že je Kolja filmem, po jehož shlédnutí se lidé "cítí dobře", obsahuje tento film také univerzální poučení. Skutečnost, že se Svěrákovi podařilo toho dosáhnout a zároveň natočit řemeslně dobrý film si zaslouží uznání, a toho se Svěrákovi také dostalo. Na druhé straně, poučení ze Svěrákova filmu je návratem do dob komunismu, kdy režim neměl důvěru ve vlastní občany, a tak si lidé byli nuceni vytvořit dva různé životy, jeden veřejný a jeden soukromý, a ty dva životy se musely vést odděleně. Češi utíkali po invazi Varšavského paktu o víkendech na chatu.Kolja ilustruje pocit bezmoci tváří v tváři autoritářským vládním strukturám, dál to ale už ve filmu nikam nevede. Hrdina filmu Kolja, Louka, se dostaví k revoluci, která se odehraje zcela samočinně. K revoluci Louka sám nijak nepřispěje, sám ji nevytvoří. Šťastný konec po revoluci už toto vyznění nijak nemění. Pasivita a konformnost tváří v tvář nepřekonatelným překážkám, to je celkový dojem, který vytvořil Svěrák. Nadto je toto poučení tak dobře skryto v bažině hollywoodského modelu, že je téměř nepřístupné. Pokud si režisér přál svým filmem podvrátit hollywoodský model, učinil to tak nenápadně, že je to téměř nepostřehnutelné. Nepřál si však útočit na hollywoodský model. Cílem filmu Kolja bylo jen, že to bude film čistě pro zábavu, nikoliv film, plný hlubokých významů. Kolja dosáhl mezinárodního uznání, protože plně respektoval hollywoodskou formuli. Skutečností je, že je film intelektuálně a esteticky konformní a dokonce stojí na hranici povrchnosti. Proto je jeho úspěch nezasloužený. Film Kolja nepřinesl nic nového.

Musíme uznat, že se Svěrákovi podařilo využít zavedenou formuli hollywodského rodinného filmu k tomu, aby natočil český film, který po mnoha letech získal celosvětovou chválu. Celkem vzato však Kolja nepůsobí na diváka jako výzva, ani nijak neobohacuje světovou kinematografii. Kolja je zapomenutelný film, jehož hlavní dobrou vlastností je to, že vyvolal zájem o českou kinematografii. To může v budoucnu přinést dobré výsledky.