Dopis od ministra školství Jana Sokola
Týdeník Respekt z tohoto týdne cituje ministra školství Jana Sokola (viz příspěvek Marka Houši) v tom smyslu, že je nutno zajistit, aby v ČR nebylo příliš vysokoškolsky vzdělaných lidí bez uplatnění, neboť z těch lidí se posléze stávají "levicoví nespokojenci". Přesně napsal týdeník Respekt toto, v tomto článku Martina Kontry Extremisté s diplomem": Největším nepřítelem rozšiřování univerzit je ovšem sám ministr Jan Sokol (KDU-ČSL): "Počty vysokoškolských studentů jsou dostatečné. Už teď to je čtvrtina populace." Důvod je podle Sokola jednoznačný. Pro více vzdělaných lidí u nás není práce. "Uvědomte si, že nejnebezpečnější skupinou ve společnosti je nezaměstnaná inteligence. V Evropě stála vždy v čele všech levicových bouří," varuje veřejnost s vážnou tváří ministr. - Britské listy požádaly ministra Sokola o objasnění jeho názorů v této věci a o vysvětlení jeho reformy vysokého školství. Ve čtvrtek přišla tato odpověď, v pátek ráno pak druhá: (JČ)
11. června 1998
Vážený pane,
omlouvám se za zpožděnou odpověď, ale byl jsem pár dní mimo ČR. Nevím přesně, které výroky máte na mysli. Jde-li o článek Petra Holuba a Martina Kontry, užasl jsem nad mírou zlé vůle, s níž se dají věci překroutit.
Pokud jde o vysoké školy, vyvrcholilo mé působení zatím přijetím zákona 111. Své představy či spíše ideály jsem před časem publikoval v Lidových novinách.
Zhruba řečeno jde o přizpůsobení spíše anglosaské organizaci s děleným studiem, důrazem na volbu přednášek, na vlastní studium a mezinárodní výměny.
Další podstatný krok je omezení nárůstu počtu studentů na cca 2% ročně, protože bez jakýchkoli investic nemůžeme v dosavadním trendu pokarčovat: letos nastoupí na VŠ asi 22% populačního ročníku a za daných poměrů nevyhnutelně klesá kvalita výuky.
Budete-li v Praze, rád si s Vámi o těchto věcech pohovořím.
Srdečně Váš
Date: Fri, 12 Jun 1998 08:10:38 +0200
Vážený pane Čulíku,
pořád ještě nemám dost času, abych Vám pořádně odpověděl. Výroky o
nezaměstnané inteligenci, které p. Kontra tak zneužil (stále nechápu, kde se
bere ta zlovolná nenávist - jsou to opravdu jen volby?), znamenaly prostě
to, že každý, kdo si vybírá studijní obor, má myslet i na to, čím by se
jednou chtěl živit a uživit. Chce-li opravdu studovat třeba dějiny umění,
nikdo mu v tom nesmí a ani nemůže bránit. Měl by si však uvědomit, že
zaměstnání v tomto oboru je velice málo a že s ním tedy nemůže počítat.
Skutečná tragédie jsou desetitisíce lidí, kteří poctivě cosi studují (zatím
hlavně na středních školách, ale i na VŠ to už začíná), a pak se zničeho nic
dozvědí, že o ně nikdo nestojí. V Evropě se to navíc pokládá za jakousi
pohanu, musí-li vysokoškolák dělat něco jiného - a v postkomunistických
společnostech, které na to nejsou zvyklé, je to dvojnásob nebezpečné.
Je také potřeba připomínat, že studuje-li 20 až 40% mladých lidí, je
problém jejich budoucího zaměstnání docela jiný, než když studovalo 1%: 30%
populace se nemůže živit vědou!
Zatím zdravím, Váš
Sokol
Zveřejňujeme dnes celý zákon 111/1998 Sb o vysokých školách - viz zdejší OBSAH. Rádi budeme publikovat názory čtenářů na tento zákon. (Nenatáhne se jako součást Kompletních Britských listů.) JČ
