Předseda exulantské Společnosti pro vědy a umění dostal v Praze ceny Gratias agit 98
U prilezitosti 650. jubilea Univerzity Karlovy, v ramci Tydne zahranicnich Cechu, usporadalo ceske Ministerstvo zahranicnich veci dne 2. cervence 1998 v Cerninskem palaci mimoradnou konferenci o pritomnosti a budoucnosti ceskych komunit v zahranici. Po uvodnim projevu Pavla Tigrida a Jana Lorenze nasledovaly prezentace predstavitalu ceskych spolku a organizaci v zahranici, ktere byly na konferenci pozvany. Prvnim mluvcim na programu byl predseda SVU Dr. Miloslav Rechcigl, ktery promluvil na tema "Smysl a prace Spolecnosti pro vedy a umeni. Mezniky v jejim vyvoji a pusobnosti." Po prezentacich nasledovalo slavnostni prijeti ucastniku konference ministerstvem zahranicnich veci, v cele s ministrem Jaroslavem Sedivym a jeho namestkem Otto Pickem.
Po obede v Toskanskem palaci byla udelena vybranym osobam a organizacim ministrem Sedivym cena Ministerstva zahranicnich veci "Gratias agit" za sireni dobreho jmena Ceske republiky v zahranici. Tato cena byla zrizena v roce 1997 a ministr zahranicnich veci ji udeluje fyzickym osobam anebo organizacim v CR i v zahranici, ktere svou dlohoudobou cinnosto nad ramec svych profesionalnich povinnosti cilevedome prispely nebo prispivaji k sireni dobreho jmena CR v zahranici.
Mezi laurety letosni ceny byl predseda SVU dr. Miloslav Rechcigl. V duvodove zprave se uvadi, ze se Rechcigl narodil v roce 1930 v Mlade Boleslavi. V americkem exilu zije od unora 1950. Vystudoval na Cornell University v Ithace v New Yorku, kde ziskal tri univerzitni diplomy, vcetne ekvivalentu inzenyrskeho diplomu z biochemie a doktoratu z filozofie. Ihned po vzniku SVU v roce 1956 se Dr. Rechcigl zapojil do jeji cinnosti a od pocatku pusobi v tech nejvyssich funkcich. Celkem petkrat byl zvolen predsedou a je jim i v soucasne dobe po valnem shromazdeni, ktere se konalo v roce 1996 v Brne.
SVU je kulturni, nezavisla a neziskova organizace sdruzujici vedce, pedagogy, umelce, spisovatele a ostatni jednotlivce z celeho sveta, kteri vzhledem ke svemu puvodu nebo z duvodu profesionalniho zajmu maji vztah k Ceskoslovensku - dnes k Ceske republice a ke Slovenske republice - a chteji sirit ceskou vedu, kulturu a umeni a propagovat cesky a slovensky prinos do svetove vedy, kultury a umeni.
SVU ma pobocky na celem svete. V uplynulych ctyriceti letech usporadal 18 svetovych kongresu, z nichz tri se konaly na pude Ceske republiky. V roce 1998 se kona 19. kongres ve Slovenske republice.
Krome kongresu usporadala SVU radu tematickych konferenci z nejruznejsich oblasti. Posledni se konala 1997 v Temple v Texasu na tema "Kulturni dedictvi a budoucnost Cechoanericanu". Vysoka odborna uroven zajistuje temto konferencim velky ohlas. Dokladaji prinos osob ceskeho puvodu svetove vede a kulture a prinaseji hodnoty a informace, s nimiz se celosvetove vazne pracuje. Po sametove revoluci se vsech techto akci ucastni i zastupci ruznych orhganizaci z Ceske republiky.
Rozhodujici je vsak konstatovani, ze na organizaci a uspechu vsech akci SVU ma velkou zasluhu a osobni podil Dr. Rechcigl. Prave z jeho iniciativy se rozvinula cinoroda spoluprace SVU s Akademii ved Ceske Republiky, Narodnim - Naprstkovym muzeem, Cs. ustavem zahranicnim i odborem kulturnich a krajanskych vztahu MZV CR.
V produktivnim veku se vedle cinnosti SVU zabyval zejmena vedeckou cinnosti v ramci sve specializace "biochemie a vyziva." Po radu let pusobil jako vyzkumny biochemik v americkych federalnich ustvech pro zdravi v Bethesde ve statu Maryland. V roce 1969 presel na federalni Ministerstvo zdravotnictvi jako zvlastni poradce pro otazky zdrave vyzivy. V roce 1970 prijal obdobne misto v Americke agenture pro mezinarodni rozvoj pri Ministerstvu zahranicnich veci ve Washoingtonu a brzy pote byl jmenovan vedoucim vyzkumneho grantoveho oddeleni pro otazky rozvojovych zemi. Je autorem znacneho poctu vedeckych praci a odbornych publikaci.
Krome toho se ovsem zabyva studiem historie Cechu. Moravanu, Slezanu a Slovaku na americke pude a bohate o svych studiich publikuje. Vydal dva obsirne sborniky The Czechoslovak Contribution to World Culture (1964) a Czechoslovakia Past and Present (1968). V soucasne dobe je k tisku pripraven dalsi rozsahly svornik, ktery ma vyjit za prime financni podpory predsedy Senatu. V tomto smyslu ma krajanska Amerika v Rechciglovi dustojneho pokracovatele dila, ktere zapocal na pocatku stoleti Dr. Tomas Capek, dila, ktere mapuje krajanskou historii od 17. do 20. stoleti. Mezi etnografy je Rechciigl povazovan za predniho znalce Moravskych bratri v USA. Svoji mimoprofesni badatelskou cinnosti nejenze vyrazne prispel k lepsimu poznani americkych Cechu, ale znacnou merou se zaslouzil i o zmapovani archivnich pamatek v USA. Prave tato skutecnost byla dostatecnou zarukou, aby MZV CR v r. 1998 poskytlo ustredi spolecnosti pro vedy a umeni grant za zachranu ceskeho kulturniho dedictvi.
Tiskova sluzba SVU
