pondělí 27. července

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Česká televize:
  • Otázka pro ministra kultury Pavla Dostála: Má být projekt Jakuba Puchalského neveřejný? (Jan Čulík) Nevyřešené skutečnosti v České televizi:
  • Spolupracuje či nespolupracuje Bezouškova soukromá firma Hroch s Českou televizí? (Tomáš Pecina)
  • Natáčí Pavel Bouda reportáže z Bruselu "zadarmo" nebo ne? (Tomáš Pecina, JČ)
  • Nedělní pořad V pravé poledne moderoval Karel Kuehnl (Jan Čulík) Deník Právo a praktická zkouška jeho kritické odvahy:
  • Rudolf Dengler, zástupce šéfredaktora deníku Právo, odmítl materiál o České televizi Česká politika:
  • Názorové konflikty, determinace a dědictví roku 1968: K návrhu programového prohlášení Zemanovy vlády (JČ) České noviny:
  • Slovo: Klaus, Mertlík, sociální demokraté a vládní ovlivňování ústřední banky (JČ)
  • Nad sobotní názorovou stránkou Mladé fronty Dnes a Lidových novin



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Nedělní pořad V pravé poledne moderoval Karel Kuehnl

    Pořadu V pravé poledne se v neděli 26. 7. účastnili za ODS poslanec Vlastimil Tlustý, za Unii Svobody poslanec Karel Kuehnl a za sociální demokracii ministr financí Ivo Svoboda a ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr.

    Toto nejnovější vydání pořadu V pravé poledne opět výmluvně dokázalo, že čeští politikové mohou být spokojeni. Nemusejí se bát chodit do České televize.

    Česká televize se stala pasívní, poslušnou platformou pro vyjadřování názorů politiků. Tyto názory zůstávají unchallenged, bez inteligentní kritické opozice od schopných moderátorů ČT.

    Jedinou rolí moderátora Miroslava Dittricha bylo, že vždy na několik minut dopředu taktně a skromně určil téma. Reportáže, uvozující Dittrichovy otázky, byly přijatelné (i když je možno do jisté míry pochybovat o tvrzení reportérky ČT, že sílící koruna je známkou dobrého vývoje české ekonomiky).

    Po taktním určení tématu pak televize prostě nechala politiky hovořit o tom, o čem chtějí. Takže mohli studio volně využívat jako prostředku reklamy pro své politické cíle. Někteří to dělali efektivněji než jiní.

    V této situaci zazářil bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Kuehnl, bývalý reportér a komentátor z českého vysílání Svobodné Evropy. Kuehnl má dlouholetou zkušenost z reportérské práce. Mnohokrát v rozhlase moderoval debaty. Umí ve sdělovacích prostředních vystupovat. Bylo jasně vidět, že jako novinář, podáním, prezentací, erudovaností, rychlostí reakcí, nápaditostí i otázkami o hodně převyšuje Miroslava Dittricha. Dittrich se nezmohl většinou na nic jiného, než na  přednášení předem připravených otázek a na snahu přidržet se předem daného tématu. (Je nutno mu přiznat toto úsilí udržet v pořadu alespoň rámcovou tematickou strukturu. Bohužel, v některých částech byl pořad opět nesmírně nudný. Diváka to silně lákalo televizi vypnout. Zůstal jsem u obrazovky až do konce jen proto, že by bylo neférové pořad hodnotit na základě shlédnutí jen jeho části.)

    V určitých částech pořadu Kuehnl V pravé poledne skoro převzal a hrál roli účinného moderátora, který dával sociálně demokratickým politikům inteligentní, věcné, kritické a podnětné otázky.

    Potíž byla, že Kuehnl nebyl nezávislý: vystupoval v pořadu jménem Unie svobody a jménem minulé vlády Josefa Tošovského. Proto jeho otázky nebyly objektivní. Bylo by bývalo zapotřebí jiného Kuehnla, který by dával stejně zaostřené, podnětné a inteligentní otázky i jemu.

    Vzhledem k tomu, že se Unie svobody možná bude muset rozloučit s výraznější politickou rolí, třeba by mohl Jakub Puchalský Kuehnla přesvědčit, aby vzal moderování pořadu V pravé poledne na sebe.

    Nevím však, zda je Puchalský takového kalibru, aby dokázal Kuehnla uhlídat a zajistit, aby Kuehnl skutečně vystupoval jako objektivní novinář. Už jako reportér Svobodné Evropy totiž nebyl Kuehnl nezávislý. Ve svých komentářích nadržoval tehdejší klausovské vládní koalici.

    V pořadu se hovořilo nepříliš informovaně, dosti zmateně a povrchně o nutnosti reformy důchodového zabezpečení. Nikdo neřekl ani jediné slovo o tom, že se celý důchodový systém octl v krizi právě v důsledku toho, že začátkem devadesátých let Václav Klaus volně rozdal podniky, které tvořily úspory občanů na stáří a důchodovou pohledávku uvalil na pracovně činné občany formou zvýšených daní. Viz linky na této stránce BL.

    Právě proto má nyní České republika jedno z nejvyšších daňových zatížení, jak uvedl Vlastimil Tlustý za ODS.

    Zajímavé je, že nyní, jak jsou v opozici, činitelé ODS začínají otevřeně hovořit o problémech, jako je tento, které ovšem jejich vláda způsobila. Dělají, jako by je Klausova vláda vůbec nezavinila a předhazují je teď jako problémy nové sociálně demokratické vládě.

    Ivo Svoboda ani Miroslav Grégr nevystoupili v pořadu V pravé poledne přesvědčivě. Jejich projevy byly většinou směsicí verbálních mlhavostí, z nichž neutkvělo v paměti skoro nic.

    Velmi efektivně využil kromě Karla Kuehnla nevýrazného moderování Miroslava Dittricha také Vlastimil Tlustý. Skoro po celou dobu pořadu mlčel, počkal si až skoro na jeho závěr, asi, aby si diváci jeho vystoupení pamatovali, a pak - aniž se jeho výroky Dittrich pokusil uvést na pravou míru - přednesl docela výřečnou stranicko-politickou reklamu pro ODS. Odsoudil ČSSD za to, že zvyšuje daně, zcela pominul, jak přiznala nakonec i třeba MFD, že je to nutnost, kterou zavinila Klausova vláda, a odmítl myšlenku, že by v ČR byla "spálená země". Viz prý obchodní bilance za červen 1998, která je vyrovnaná - to ukazuje, že je situace dobrá. (Otázka je, zda nepoklesl v červnu vývoz vůči minulému roku právě proto, že lidé už nemají na nákup zahraničního zboží peníze.)

    Karel Kuehnl zdůraznil za sebe a za vládu Tošovského, že produktivita českého průmyslu nyní roste rychleji než české platy,a tak má prý ČSSD z hospodářského hlediska nyní zásluhou právě Tošovského vlády dobrou výchozí pozici. Kuehnl se ovšem nezmínil například o potřebě restrukturalizace zastaralých podniků a jejich zařízení, ani třeba o absenci životně důležité systematické poradenské pomoci pro podniky, jak se dostávat na zahraniční trhy.

    Miroslav Dittrich mu to nepřipomenul. Jeho reakcí na Kuehnlovo extempore bylo: "Takže uvidíme".

    Jan Čulík


    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|