Varšava řeší dilema
Polsko v rozporu s požadavky EU ztěžuje vyhnancům koupi vyvlastněných nemovitostí.

V posledních měsících se vnitropolitický tlak na polskou vládu trvale zvyšoval, a tak nyní došlo k rozhodnutí, které Evropská unie asi nepodpoří. Vláda dokončila novelu zákona o nabývání půdy, jež by měla německým vyhnancům výrazně ztížit možnost získat zpět jejich původní majetek, i kdyby si ho chtěli koupit. Podle navrhovaného zákona se bude předkupní právo vztahovat pouze na polské občany. Dosud se v zákoně, jimž se ruší vyvlastnění z komunistické doby, hovoří všeobecně o dřívějších vlastnících.

S odvoláním na dosud platné ustanovení požádalo v minulých letech několik desítek tisíc německých vyhnanců polské úřady ve svých nyní polských rodištích o vrácení svých nemovitostí, o které přišli po druhé světové válce, zejména ve Slezsku, Pomořansku a Mazursku. Tento příval žádostí - jenom na polském vyslanectví jich v Kolíně dostávají denně několik tisíc - přinutil úřady, aby urychlily zápis nynějších uživatelů do pozemkových knih. Před katastrálními úřady na mnoha místech, z nichž německé obyvatelstvo po druhé světové válce uteklo nebo bylo vyhnáno, stojí lidé ve frontách. Polská vláda prohlásila v roce 1945 tehdy převzatá východní německá území za státní majetek. Poláci, kteří se tam usídlili - mezi nimi přibližně dva miliony tzv. repatriantů ze Sovětským svazem anektovaných území - dostali pouze nájemní smlouvy.

U Poláků vyvolalo hlasitou reakci a široký okruh obyvatel v nejvyšší míře znejistilo, že nová předsedkyně Svazu vyhnanců (BdV) Erika Steinbachová navíc vyzvala spolkovou vládu, aby od Varšavy vyžadovala vrácení nemovitostí nebo aspoň odškodnění, přestože Bonn její požadavky nepodporuje. Z této atmosféry profitují především nacionalistická seskupení, která chtějí zabránit vstupu Polska do EU.

Ve Varšavě vědí velmi dobře o požadavku Bruselu, že v případě vstupu Polska do EU musejí mít občané EU, tudíž i němečtí vyhnanci, právo kupovat nemovitosti. Připravovaný zákon by proto neměl omezovat obchod, nýbrž pouze předkupní právo. Podle právních expertů jak v Německu, tak v Polsku, zákon problém nevyřeší. Němečtí vyhnanci by se mohli obracet na evropské soudy s odvoláním na mezinárodní právo, s cílem dosáhnout prohlášení, že vyhnání bylo protiprávní. Lze sice pochybovat, zda tato šance prakticky existuje, ale teoreticky tu je.

Varšavě hrozí v souvislosti s novelou zákona další konflikt: Pokud se bude vztahovat pouze na polské občany, budou postižení i židé, které antisemitské kampaně vedení komunistické strany donutily k emigraci. Jewish Restitution Commission požaduje, aby bylo stejné právo přiznáno i židům, kteří byli polskými občany. Očekává se, že varšavská vláda na to přistoupí. Jeden problém přesto zůstává zatím nevyřešen: Co s nemovitostmi německých židů v bývalých východních oblastech, které byly vyvlastněny nebo nuceně vykoupeny za nacistů?

Thomas Urban