Nejsem rasista, ale...
Po Čechách v současnosti koluje podivné rčení. Kdykoliv začne rozhovor o Češích a o Romech, mnoho lidí v České republice, jak se zdá, často používá obratu "Nejsem rasista, ale..." a pak mluví dál a často docela rasisticky.
Často užívají tito lidé pojem "rasista" v těchto případech ve významu "šiřitel nenávisti". Je také jasné, že jen velmi málo lidí překypuje nenávistí. Lidé zcela zjevně nechtějí, abych si o nich myslel, že jsou nenávistní, a to, že mluví s cizincem, jen zvyšuje jejich citlivost vůči této otázce.
Jsou v defenzívě. Často slyším, "Je absurdní tvrdit, že všichni češi jsou rasisté." Samozřejmě, že je to absurdní, a jak se pravidelně snažím vysvětlovat, takový výrok by sám byl rasistický.
Je daleko plodnější analyzovat slova a výroky a neposuzovat lidi, kteří ty výroky pronášejí. Neříkejme, že člověk je či není rasistický, říkejme, zda ten či onen výrok je či není rasistický.
Uvádím několik rasistických výroků, které často následují po větě, "Nejsem rasista, ale..."
1. "Nejsem rasista, ale ti cikáni prostě mají jinou mentalitu, než máme my." Tento výrok je rasistický, protože tvrdí, že mentalita určité osoby je založena na jejím etnickém původu. Filozofie typu "ten člověk se narodil jako Rom, a proto se chová určitým způsobem" je rasistický nesmysl.
2. "Nejsem rasista, ale cikáni jsou odlišní. Jsou přirozeně daleko hudebněji nadanější než jsme my." To je rasistický výrok, protože tvrtdí, že hudební nadání spočívá v rasovém nebo etnickém základě lidské bytosti. Pokud vím, zatím nebyl objeven žádný hudební gen a jeho objevení je velmi nepravděpodobné, vzhledem k tomu, co Darwin a ostatní definovali jako zákonitosti přirozeného výběru. (Vysvětlím to na okamžik trochu odborněji: Určitá genetická tendence existuje v určité populaci jen proto, protože v té populaci existoval a existuje silný tlak, aby ta genetická tendence žila. Hudebně nadaní jedinci by museli být v rámci této určité populace geneticky úspěšnější, aby docházelo k výběru lidí s hudebním genem a k rozšíření hudebního genu v rámci té populace. Jinými slovy, hudebně nadaní lidé přece nemají o nic více dětí než hudebně nenadaní lidé.)
3. "Nejsem rasista. Opravdu obdivuji přirozený hudební talent amerických černochů." Viz bod 2. Nikdo nemá hudební talent jen proto, že je černoch.
Všechny tyto výroky jsou rasistické, protože jsou rasově či etnicky deterministické. Jsou předsudečná tvrzení, že jednotliví člen skupiny X má určité mentální a společenské vlastnostni prostě jen proto, že je členem té rasové skupiny. Přesvědčení, z kterého pramení takovéto výroky, se nazývá rasismus.
Výrok "Nejsem rasista, ale..." ukazuje, že mnoho Čechů je v defenzívě a mají obavy, že "všichni lidé na Západě" považují "všechny Čechy" za rasisty. Toto přirozeně není pravda, ale ve velmi reálném smyslu nyní tito Češi na sobě pociťují bolest rasových předsudků: cítí na sobě, jaké to je, když vás druzí lidé posuzují prostě jen na základě vašeho etnického zázemí.
Je zajímavé, že tito Češi se hájí výrokem "Nejsem rasista" úplně stejně, jako se někteří Romové hájí výroky "Já nekradu a platím činži". V obou případech se mluvčí snaží rozbít stereotyp, který byl vybudován kolem skupiny, za jejíhož člena se považuje.
Je pozitivní, že výrok "Nejsem rasista, ale..." začíná být užíván v České republice stále častěji. Rostoucí popularita tohoto výroku ukazuje alespoň, že lidé považují rasisty za nevítané hosty. Teď ještě je zapotřebí lidem vysvětlit, co to ten rasismus ve skutečnosti je.
