K příspěvku Táni Zajícové: Čulík měl reagovat ad rem, ne ad hominem
Když mi před několika dny poslala Táňa Zajícová svůj text o možnosti začlenění východoevropských zemí do skupiny NAFTA, odpověděl jsem, že je to zajímavá věc, ke které bych rád poslal svůj polemický příspěvek, ale protože se tato diskuse odehrává na nedemokratické půdě Neviditelného psa (kde mám již dlouhou dobu čest patřit k přísně zakázaným autorům), omezuil jsem se na velmi stručnou e-mailovou odpověď.
Přesto bych chtěl říct, že mám výhrady ke způsobu, jakým na tento příspěvek reagoval Jan Čulík.
Chápu, že Čulík může být pohoršen "ultrapravicovou" deformací pisatelčiných názorů, ale to ho nezbavuje povinnosti argumentovat ad rem, nikoli ad personam. Podobně je nekorektní vytýkat autorce, že dostatečně nevarovala, že prezentované názory jsou marginální, eventuálně extremistické. Je totiž pravda, že každý převratný nápad byl na začátku absolutně marginální (existuje pouze v mysli svého autora); představa, že je Země kulatá, byla nepochybně ve své době naprosto nekonvenční. Samotná idea začleňování středoevropských zemí do NAFTy mi ovšem nepřipadá příliš praktická. I v informační společnosti bývá tu a tam potřeba něco (nebo někoho) přepravit z místa na místo, a ať se nám to líbí nebo ne, doprava z Prahy do Mnichova je stále více než řádově levnější než doprava z Prahy do San Franciska.
