Britské listy

Je základním principem novinářské práce, že se anonymy nezveřejňují, ani se na ně nikterak nereaguje. Nemá-li totiž jejich autor dostatek slušnosti, aby prokázal the courage of his own conviction, odvahu svého vlastního přesvědčení, jeho výroky jsou bezcenné.

Je politováníhodným rysem dnešní české současnosti ("uštědřím nenápadnou, podlou ránu z úkrytu a budu v zátiší čekat, co to bude dělat"), že některé sdělovací prostředky berou anonymní útoky vážně.

Tak jsem byl zklamán, že anonymní útok publikoval Ondřej Neff v Neviditelném psu, údajně ve veřejném zájmu. Jakému veřejnému zájmu mohla však publikace tohoto konkrétní adresou nepodloženého a tedy neověřitelného textu v ČR posloužit? Kromě vyvolávání bulvárních emocí?

Ještě pozoruhodnější bouří ve sklenici vody je skutečnost, že na anonymní text, zveřejněný Neviditelným psem, reagoval v NP dopisem šéf zpravodajství ČT Zdeněk Šámal. On jako novinář neví, že na anonymy se nereaguje?

Pohleďte: Zdeněk Šámal odmítá mnoho měsíců reagovat na konkrétně formulované, kritické, adresné otázky, týkající se nekvalitního zpravodajství České televize, za něž má Šámal v České televizi odpovědnost. Jde o otázky, které byly předloženy zcela veřejně a otevřeně a jejich odesílatel, Tomáš Pecina, je znám. Tyto věcné otázky jsou ignorovány, na anonymní dopis Šámal odpovídá. Nejsou to trochu podivné priority?

Vím proč. Na otázky Tomáše Peciny nemá totiž Šámal přesvědčivé odpovědi.

Na anonymní text je lehko reagovat. Je lehké ho bagatelizovat. V případě anonymního útoku je možné, že veřejnost Šámalovu odpověď přijme. V případě věcných, dosud nezodpovězených otázek Tomáše Peciny, by byla taková emocionální reakce daleko méně přesvědčivá.

Inteligentní manažer kritiku vyhledává.

Západní podniky platí za kritické připomínky od nezávislých komentátorů velké peníze, protože vědí, že kritika je zdrojem zlepšování a inovací a udržení náskoku před konkurencí.

Šámal mj píše:

Před několika dny zpravodajství dostalo k dispozici výsledky diváckých ohlasů na nedávné změny. (...) Přes padesát procent diváků vítá všechny změny, k nimž v rámci zpravodajství došlo. Sledovanost zpravodajství za poslední měsíc vzrostla přibližně o pět procent. (...) Opravdu nemám tyhle lidi [tj. kritiky "nového režimu" v České televizi] rád. Kvůli nim jsme ve zpravodajství léta naprosto ignorovali zásady televizní novinařiny, proměnili zpravodajství v přehlídku žvanících hlav v šedých oblecích, mixovaných fasádami pražských úřadů a lavicemi konferečních sálů, to vše v hranicích archaických znělek. Když jsme v létě viribus unitis budovali studio v newsroomu, tihle lidé chodili po staveništi a stěží skrývali v očích naději na to, jaký nastane průšvih, který ty cápky z vedení dočista znemožní. (...) K autorovi anonymu bych měl závěrem jedinou prosbu: “Přijď mi to říci do očí, jestli se nebojíš."

Jistě že větší množství diváků změny od 1. září ve zpravodajství ČT vítá. Zpravodajství se sice nezlepšilo, spíše zhoršilo, ale přijalo celou řadu povrchních bulvárních praktik, jimiž se podle vzoru televize Nova Česká televize snaží zmanipulovat nepříliš znalého diváka, aby nabyl alespoň povrchního dojmu, že je zpravodajství záživnější.

(Studio v newsroomu za obrovské finanční prostředky nebylo podle vzoru Novy zapotřebí vůbec budovat - stačilo by bývalo na newsroom namířit kameru a záběr newsroomu promítnout na pozadí záběru s hlasateli, pomocí tzv. blue screen - jak to dělá při vysílání hlavních večerních zpráv třeba BBC, kde hlasatelé při čtení zpráv sedí v naprosto virtuálním studiu.)

Zdeněk Šámal končí výzvou anonymovi: "Přijď mi to říci do očí, jestli se nebojíš." Dokázal by ale v rámci veřejné diskuse, která by mohla plodně někam vést, přijmout kritiku svého podřízeného a nevyhodit ho ze zaměstnání? Existuje v současnosti tak vstřícná a konstruktivní atmosféra v České televizi, že to Šámala může opravňovat k tomu, aby mohl - ruku na srdce - poctivě anonymovi prezentovat tuto svou výzvu?

A ještě jednu věc. Ondřej Neff píše ve včerejším vydání Neviditelného psa, že několikatýdenní éra, kdy letos na jaře vedl zpravodajství České televize Ivan Kytka, byla "katastrofální". Britské listy přinesly od jara letošního roku množství materiálu, jímž se pokusily celou problematiku krátkodobého působení Ivana Kytky ve funkci šéfa zpravodajství ČT osvětlit z mnoha stran. (Nynější vedení ČT se bohužel diskuse odmítlo účastnit.)

Ondřej Neff má přirozeně právo na vlastní názor. Bylo by však záhodno, kdyby svůj výrok o "katastrofálnosti" působení Ivana Kytky ve funkci šéfa zpravodajství ČT podložil fakty.

Jan Čulík