Svět plný Rumlů
Po loňských všeobecných volbách v České republice se Jan Ruml stal symbolem nezralosti českých politiků.Tvrdošíjně odmítl podpořit jakoukoliv realistickou vládu, protože nenávidí šéfa sociálních demokratů Zemana i šéfa ODS Klause. Tak se stalo nemožným vytvořit stabilní vládu, která by se mohla spolehnout na většinu v parlamentu. Toto osobní hašteření mezi českými politiky dokázalo, že není Česká republika dosud normální, západní demokracií.
Události minulého týdne však naopak ukazují opačným směrem: Česká republika se stala docela normální, "západní" demokracií. Zdá se totiž, že byl Západ zaplaven Rumly. Ve Spojených státech soudí senát prezidenta za to, že spáchal strašlivý zločin, tím, že prohlásil, že se orální sex nerovná sexuálnímu vztahu. Takové zločiny skutečně velmi silně zastiňují Reaganovy malé nedostatky, že totiž porušil zákon a protizákonně vyvážen zbraně to Íránu, takže tam ve válce zahynuly milióny lidí. Pak použil peníze, vydělané těmito protizákonnými prodeji na nákup dalších zbraní, které poskytl skupinám "contras" v Nicaragui, aby tam zemřely další tisíce lidí. Samozřejmě, Reagan věděl, že kongres schválil zákon, zakazující poskytování vojenské pomoci skupinám "contras", ale na zákoně přece nezáleží, když je možno usmrtit tisíce lidí a nechat celou zemi upadnout do naprosté chudoby.
Samozřejmě rozdíl v zacházení s Reaganem a Clintonem nespočívá v tom, že by Američané považovali orální sex za něco horšího než hromadné zabíjení, rozdíl je v tom, že Clinton je Demokratický prezident, který čelí Republikánskému kongresu. Republikánům se v posledních volbách moc nedařilo, ale pokud by se jim podařilo ochromit nynějšího prezidenta z Demokratické strany, doufají, že budou v příštích volbách úspěšnější. Kromě toho, mnoho Republikánů nemá Clintona rádo. Týká se to i těch republikánských podnikatelů, kteří financovali vyšetřovatele Kennethe Starra. Podle některých zpráv nenávidí tito Republikáni Clintona proto, že spáchal neodpustitelný zločin, spočívající v tom, že má černošské přátele, přestože žil na rasistickém Jihu. Tak je pro Republikány motorem jejich postojů a činnosti nenávist a vlastní sobecký zájem stejně, jako je tomu pro Jana Rumla.
Nyní se vraťme do Evropy. Evropská unie se utápí ve skandálech ohledně toho, jak organizuje Evropská komise svou politiku. Zmizely miliardy dolarů, kamarádi a příbuzní politiků dostali v Bruselu oficiální místa, a tak dále. Vím z osobní zkušenosti, že Evropská unie vytvořila takovou byrokracii, na jakou by Ruml a jeho staří přátelé z ministerstva vnitra byli hrdi. Například, když jsem zažádal na podzim 1997 o grant na přestěhování do Prahy, kde jsem toho roku učil, dostal jsem odpověď až v únoru 1998! Šéf komise pro vzdělávání je jedním z vedoucích činitelů EU, kteří byli obviněni z korupce.
A jak na to reagoval Evropský parlament? Klub socialistických poslanců se dohodl s křesťanskými demokraty, takže Evropská komise přežila parlamentní hlasování o důvěře. Proč chtěli socialisté, aby komise přežila a nikdo nemusel rezignovat? Odpověď je zjevná: oba obvinění ministři byli socialisté. Ano na pravici i na levici je spousta Rumlů.
Po takovémto týdnu v politice je nyní otázka: je Česká republika teď připraveno pro Evropu, anebo je nyní Evropa připravena pro Českou republiku?
