Jsou či nejsou geneticky modifikované potraviny zdraví škodlivé?

"Premiér - Frankenstein!!" křičely v úterý palcové titulky bulvárních britských deníků v reakci na to, že se britský ministerský předseda Tony Blair vyjádřil, že považuje geneticky modifikované potraviny za naprosto bezpečné. Jeden britský bulvární list přinesl na titulní straně dokonce i velkou, počítačově modifikovanou fotografii Tonyho Blaira s hlavou Frankensteina.

Situace se však dále zkomplikovala, protože jeden britský vědec, který se účastnil původních experimentů s vyživováním krys geneticky modifikovanými bramborami, které prováděl v aberdeenském ústavě Rowett Institute Arpad Pusztai, Pusztaiovy závěry odmítl. Více než 20 renomovaných vědců z několika zemí světa podepsalo prohlášení, v němž podpořili výsledky práce dr. Pusztaie a uvedli, že Pusztaiova práce byla dostatečně vysoké úrovně na to, aby její výsledky byly publikovány v uznávaném mezinárodním vědeckém časopise (peer reviewed journal), což je jediný způsob, jímž jsou přijímány v současnosti nové vědecké objevy.

Pusztai a kolegové dospěli k názoru, jak uvádí deník Guardian, že k snížení hmotnosti mozku krys a ke zvětšení tloušťky stěn jejich žaludku došlo v důsledku působení tzv. květákového mozaikového viru (cauliflower mosaic virus), což by mělo neblahé důsledky pro celý průmyslový sektor geneticky modifikovaných potravin.

Pusztai studoval vliv brambor, které byly "vybaveny" genem lektinu ze sněženky. Včlenil gen lektinu do brambor prostřednictvím působení květákového mozaikového viru.

Gen lektinu je sada instrukcí plodině, jak produkovat toxin. Některé jedy v rostlinách jsou velmi toxické, a některé jsou škodlivé jen pro některé organismy. Dosud se usuzovalo, že lektin ze sněženky je jedovatý pouze pro mšice, nikoliv však pro savce. Lektin, přidaný do brambory, by měl teoreticky zvýšit odolnost brambory vůči hmyzu.

Nestačí pouze přidat do chromozomu plodiny nový gen. Například geny pro tvorbu lidské kůže existují v každé lidské buňce, ale jsou pouze "zapnuty" v buňkách na povrchu těla. Všechny nově včleněné geny do nějaké plodiny potřebují katalyzátor. Květákového mozaikového viru užívají často genetičtí inženýři k tomu, aby uvedl nový gen v  plodině do provozu.

Před pěti lety vzniklo mezi vědci znepokojení, že součinností na první pohled neškodného katalyzátoru a na první pohled prospěšného genu by mohly vzniknout nebezpečné důsledky: například, kdyby se do plevele omylem včlenila odolnost anebo kdyby nový gen vyvolal v nové plodině nepředvídatelné důsledky.

John Gatehouse, biolog z univerzity v Durhamu, vyjádřil názor, že záporné důsledky, pozorované na Pusztaiových krysách, neměly prý téměř určitě nic společného s genetickým pozměněním brambor, jimiž byly krmeny. Dr. Gatehouse, jeden ze tří šéfů vládou Pusztaiova britskou vládou financovaného projektu, se domnívá, že krysy onemocněly pravděpodobně v důsledku vysoké koncentrace různých toxinů v bramborách, k níž došlo proto, že byly brambory vypěstovány z kultur tkání. Gatehouse konstatoval, že prostudoval nezveřejněnou "alternativní zprávu", kterou napsal dr. Pusztai v reakci na kritiku, zaměřenou vůči němu od oficiálního vedení Rowett Institutu, a zjistil, že prý tato alternativní zpráva obsahuje "vážné problémy". "Zdá se mi, že bylo předčasné výsledky tohoto průzkumu zveřejňovat."

Do kontroverze vstoupil premiér Tony Blair a konstatoval, že by mu nevadilo jíst geneticky pozměněné potraviny. Britské veřejnosti to připomnělo vystoupení někdejšího konzervativního ministra zemědělství Johna Gummera, který před lety tvrdil, že je "naprosto bezpečné" konzumovat britské hovězí, a vnucoval vlastní dceři před novináři hovězí karbanátek. (Pak následovalo obrovské trauma tzv. "nemoci šílených krav", kdy bylo v Británii usmrceno a spáleno několik miliónů těchto zvířat.)

Mluvčí premiéra Blaira konstatoval, že prý premiér nebude do kontroverze zatahovat vlastní děti, a vyjádřil pevné přesvědčení, že britská vláda neustoupí před nátlakem, aby bylo na geneticky modifikované potraviny zahájeno moratorium.

Informované kruhy uvedly, že každý britský pokus zakázat dovoz už tří licencovaných geneticky pozměněných potravin - rajského protlaku, kukuřice a soji - okamžitě vyvolá se Spojenými státy obchodní válku.

Většina čelných britských biologů je podle průzkumu deníku Daily Telegraph přesvědčena, že geneticky modifikované potraviny,. které jsou v prodeji v britských supermarketech, jsou zdraví neškodné a neváhají je jíst. Avšak jen polovina dotazovaných britských vědců plně podpořila myšlenku, aby se v Británii geneticky modifikované plodiny pěstovaly na komerční bázi. Polovina vědců požaduje, aby bylo na užívání geneticky modifikovaných plodin zavedeno moratorium, nebo si přeje, aby byl předen proveden další výzkum.

Vědci jsou zejména znepokojeni, jaký záporný vliv na životní prostředí může mít komerční pěstování geneticky modifikovaných plodin. Obávají se, aby do plodin nově včleněné geny nemohly přejít i do dalších rostlin.

Malá, ale podstatná menšina vědců, na něž se obrátil deník Daily Telegraph, nejí geneticky pozměněné potraviny.

Profesor Semir Zeki z University of London konstatoval: "Vzhledem k tomu, že nás vláda také ujišťovala, že je hovězí stoprocentně bezpečné, jen šílenec by věřil tomu, co nám nyní tvrdí vládní mluvčí."

Jiný vědec, John Burn z Newcastle University, uvedl: "Domnívám se, že americký průmysl geneticky modifikovaných plodin velmi špatně chápe britské a evropské postoje v této věci. Bylo by rozumné zavést na další pěstování geneticky modifikovaných plodin moratorium, když už pro nic jiného, tak proto, že reakce veřejnosti povede k dalšímu vandalismu, a to nepomůže nikomu." Burn se domnívá, že riziko je však přeháněno.

Jiní vědci, i když nepodpořili myšlenku moratoria, doporučovali opatrnost: "Bude nutno velmi dlouho a velmi chladně zkoumat zásadní otázky," pravil genetik profesor Steve Jones z University College v Londýně. Dotazovaní vědci nepodpořili skupinu "21 mezinárodních vědců", kteří minulý týden vyvolali kontroverzi, když vyjádřili svou podporu výsledkům výzkumu aberdeenského vědce Arpada Pusztaie.