Britské listy

Pote, co malesicka spalovna ziskala svoleni s trvalym provozem, rozhodla se obcanska sdruzeni, odbornici a poslanci zastupitelstev zalozit nove obcanske sdruzeni po vzoru obcanskych komisi kontrolujicich napriklad ve Spojenych statech chod jadernych elektraren. Tak vznikla 1. rijna 1998 "Obcanska komise pro kontrolu malesicke spalovny".

Hlavnim ukolem komise je starat se o objektivni informovani obcanu o provozu Malesicke spalovny. Proto se komise rozhodla poslat otevreny dopis rediteli Prazskych sluzeb a.s. Ing. Lubomiru Nemejcovi, aby ji vysvetlil nektere udaje zverejnene v jejich clancich a otistenych v dennim tisku (HN 24.8.98, METRO 23.10.1998). Dopis by mel navodit diskusi o problemech kolem spalovny a mel by pokracovat i primym jednanim obou stran.

Plny obsah dopisu uvadime v priloze. Bude take zverejnen na Internetove strance komise http://www.ecn.cz/malesice .

Cinnost obcanske komise podporila nadace Partnerstvi v ramci programu "Pravo na informace" podporeneho WWF Norsko a Nadace pro rozvoj obcanske spolecnosti (NROS).

Příloha:

Malešická spalovna

Otevřený dopis k informačnímu letáku Pražské služby (HN 24. 8. 98, Metro 23.10. 98)

Informacniho letaku Prazske sluzby o Malesicke spalovne si cenime jako jednoho z prvnich projevu snahy informovat nejsirsi obcanskou verejnost, spolupracovat s ni a chapat ji jako kvalifikovaneho partnera k jednani o vecech tykajicich se zivotniho prostredi. Stejny cil ma i nase obcanske sdruzeni; proto vyuzivame prilezitosti a vyjadrujeme se k tvrzenim v letaku obsazenym. K vymene nazoru vyzyvame samozrejme odbornou i laickou verejnost.

Obecné připomínky

Letak je anonymnim textem Prazskych sluzeb. Uvitali bychom, kdyby do dialogu osobne vstoupili jejich odpovedni predstavitele a jmenovite i odbornici, kteri za publikovanymi tvrzenimi stoji.

Letak obsahuje nektera vyhranena a pomerne kategoricka tvrzeni, ktera nereaguji na zavazne pripominky obcanu a odbornych pracovniku publikovane v tisku jiz pred uvedenim spalovny do provozu. Doufame proto, ze se stane pocatkem diskuse, v niz budou zodpovezeny i nase nasledujici namitky.

Konkrétní sporné údaje letáku

1. Tvrzeni, ze spalovna je progresivnim ekologickym zarizenim.

Zadame dolozit, ktere technologicke prvky toto tvrzeni opodstatnuji. Bylo by velkym prinosem provest odborne porovnani technologie cisteni spalnych plynu skutecne moderni spalovny komunalnich odpadu ve Vidni (dosahovani emisnich limitu pro dioxiny na urovni 0,01 ng TEQ/m3) s technologii prazske spalovny uvedene do trvaleho provozu (mnozstvi emitovanych dioxinu je o vice nez dva rady vyssi). Pokladaji pracovnici, kteri informaci pro obcany koncipovali, spalovnu pracujici pri teplotach nizsich nez 900oC za technologii, ktera je podle soudu svetove odborne verejnosti perspektivni? V teto zasadni otazce ocekavame fundovanou odbornou odpoved.

2. Tvrzeni, ze vykon spalovny je limitovan vyhrevnosti spalovanych latek a moznostmi odberu tepelne energie. Nejmodernejsi spalovny, zvlaste pak o kapacitach srovnatelnych s Malesickou spalovnou, jsou vybaveny zarizenim pro konverzi tepelne energie v elektrickou s primou dodavkou do site, coz je pro ekonomiku spalovani odpadu vyznacnym prinosem. Je nutno obcanum zduvodnit: proc ma byt limit pro spalovani vyhrevnejsich odpadu prednosti teto spalovny; proc je vykon spalovny limitovan i odberem tepelne energie; proc toto zarizeni nebylo vybaveno jednotkou na primou premenu tepelne energie v elektrickou. Pri tomto vysvetleni ocekavame vyjadreni i k tomu, jak by bylo pripadne dovybaveni spalovny timto systemem ekonomicky vyhodne z hlediska skutecnosti, ze teplota vystupnich plynu kolisa kolem 850oC.

3. Tvrzeni, ze pro zivotni prostredi je priznive spalovani pouze smesneho komunalniho odpadu. Tato veta je z hlediska odbornych znalosti o spalovacich procesech zcela nepochopitelna, nebot cim homogennejsi a kaloricky stejnorodejsi jl palivo pro spalovani, tim homogennejsi je i spalne pole ve spalovacim prostoru. Obsahuje mensi pocet chladnejsich a naopak prehratych oblasti, jejichz existence vytvari priznive podminky pro vznik toxickych skodlivin a krajne nepriznive podminky pro optimalizaci rizeni spalneho procesu. Hovorit o smesnem odpadu z hlediska priznivosti pro zivotni prostredi je proto zavadejici, nebot rozhodujicim faktorem pro dobre spalovani je homogenita spalovanych latek bez ohledu na jejich puvod a slozeni. Provozovatele spalovny by se meli k teto otazce odborne vyjadrit a rici, zda funkce polypoveho jerabu v bunkru o obsahu 11 000 m3 je pro docileni homogenniho spalneho pole dostatecnou zarukou.

4. Tvrzeni, ze dovoz odpadu z jinych mist absolutne nepripada v uvahu (v souvislosti s diskusi, zda spalovna neni predimenzovana). V soucasne dobe se zvazuje novelizace odpadoveho zakona tak, aby ekonomicke nastroje motivovaly trideni odpadu jiz u obcana. Moderni spalovny ve svete navic pred spalovanim vytriduji recyklovatelne komponenty odpadu: kovy, sklo, nespalitelne stavebni materialy, kompostovatelne slozky, nekde i papir. Do spalovny pak prichazeji ke spalovani prevazne plasty, obalove materialy, drevni hmota a jiny spalitelny material. Vetsina techto odpadu ma vysoky kaloricky obsah, takze naklady na spotrebu plynu se vyrazne snizuji a ekonomika konverze tepelne energie v elektrickou je u takto trideneho odpadu neporovnatelne vyssi. Je nutno obcanovi vysvetlit, jak si s timto vyvojovym trendem pri likvidaci komunalnich odpadu v zemich Evropy poradi stavajici zarizeni, at jiz z hlediska argumentu v bode 2., tak z hlediska kapacity spalovny 280 az 310 tisic tun odpadu rocne.

5. Tvrzeni o zanedbatelnem prirustku emisi dioxinu. Prof. Kotulan z brnenske Masarykovy university konstatuje, ze prirustek emisi polychlorovanych dibenzodioxinu a dibenzofuranu v ovzdusi, vyvolany emisemi Malesicke spalovny v jejim okoli, se jevi na zaklade rizikove analyzy ze zdravotniho hlediska jako zcela zanedbatelny. Obcane by meli vedet, zda tato analyza rizik vychazi pouze z rozptylove studie nebo i ze studie imisni zateze okoli na zaklade spadu pevnych casti z exhalovanych plynu v modelu respektujicim distribuci velikosti pevnych castic. Obcanske sdruzeni by uvitalo moznost zapujceni rozptylove studie firmy Agnos k posouzeni relevantnosti vyse uvedenych zaveru. 6. Tvrzeni, ze spalovna Malesice splnuje normy EU a nebyl prokazan skodlivy vliv na zivotni prostredi a na zdravi lidi. Letak uvadi, ze o skutecny vliv predevsim dioxinu na zdravi obyvatel se vedou spory, protoze dosud udajne neni seriozne prokazan tak velky rozsah ohrozeni, jak je bezne deklarovano. Cely usek textu letaku je bez uvedeni odborne fundovanych argumentu a pri anonymite autora prinejmensim odvaznym tvrzenim. Spalovna sice splnuje stavajici normy Evropske unie, ale letak zamlcuje, ze je pripraven material EU doporucujici prijeti v soucasnosti vedecky opodstatneneho emisniho limitu pro dioxiny a spalovny komunalniho odpadu ve vysi 0,1 ng TEQ/m3. Puvodci techto tvrzeni by meli odpovedet na otazku, z kterych odbornych pramenu cerpali, jestlize hospodarska a socialni rada pri Organizaci spojenych narodu v uzke spolupraci se Svetovou zdravotnickou organizaci predklada navrh protokolu k Umluve o dalkovem znecisteni ovzdusi latkami, mezi nez polychlorovane dioxiny nalezi, s maximalni snahou snizit zdroje techto latek. Vedecky spor o miru skodlivosti polychlorovanych bifenylu neni dosud uzavren. Vice nez desetilete kriticke hodnoceni vedeckych poznatku vsak jiz vedlo k zarazeni polychlorovanych dibenzodioxinu a dibenzofuranu do kategorie latek globalne nebezpecnych pro zivot na Zemi. To vyjadruje i vyse uvedeny protokol, ke kteremu se Ceska republika prihlasila a ktery bude muset respektovat i Malesicka spalovna.

K informaci zasláno:

1. RNDr. Milos Kuzvart - Ministr zivotniho prostredi
Vrsovicka 65, 101 00, Praha 10
2. CIZP - oddeleni ochrany ovzdusi, OI Praha
Kodanska 10, 10100, Praha 10
3. Ing.Petr Svec - namestek primatora hl. m. Prahy
Marianske namesti 2, 110 00, Praha 1
4. RNDr. Bohumil Kotlik - SZU
Srobarova 48, 100 00, Praha 10
5. OZP MC Praha 10
Vrsovicka 68, 101 00, P10
6. OZP MC Praha 14
Bratri Vencliku 1073, 198 00, Praha 14
7. OZP MC Praha 15
Bolonska 478/1, 109 00, Praha 15
8. MU Praha- Dolni Pocernice
Ceskobrodska 72, 190 12, Praha - Dolni Pocernice
9. MU Praha - Sterboholy
Ustredni 15, 102 00, Praha - Sterboholy
10. MU Praha - Kolodeje
K jizdarne 9, 190 16, Praha - Kolodeje