Jak Jiří Jírovec nerozumí zákonu o dvojím občanství
Mnoho pisatelu se nyni vyjadruje
o dvojim cesko-americkem obcanstvi, aniz by vedeli,
o cem vlastne mluvi.
Typicky, v Britskych listech ho Jiri Jirovec prirovnava to k "Vyprodanemu stadionu .
Svuj clanek zacina Jiri Jirovec konstatovanim, že kolem dvojiho obcanstvi vladne "chaos", a jde az tak daleko, ze cituje jakysi zakon, aniz by uvedl
datum (1993 ?) jeho prijeti a jeho platnosti a pise, ze
"podle mého názoru to byl nikoli citovany zákon sám, ale
jeho nedodrzování, které vytvorilo skupinu privilegovanych
jedinců, kteří ceské obcanství protizákonne získali.,
Jestlize mluvi o chaosu, tak by mel nejdrive vyzvedet, kdo takovy chaos
zpusoboval. Jiz 26. rijna, 1991 jsme se na to ptali prezidenta
Vaclava Havla pri jeho oficialni navsteve US. Ten predal
odpoved svemu odbornikovi, tehdy svemu oficialnimu mluvcimu
Michalu Zantovskemu, ktery nam, jmenem tehdejsi hlavy statu"
vysvetlil (mimo jine), ze
"V ceskoslovenskem zakonnem systemu neni nic co by branilo
dvojimu obcanstvi . Nasledovalo dalsi dlouhe vysvetleni.
(K tomu chci pripomenout, ze otazky pro prezidenta Havla musely byt
predany pisemne predem, aby si z nich vybral, na co chce odpovedet"
a aby odpoved byla predem podrobne zpracovana.)
Bezpodstatne obvineni, ze ti Cechoamericane, co dvoji obcanstvi maji
je "protizakonne ziskali", je dalsim bludem pana Jirovce. Zapomina,
ze vetsina techto lidi, co dvoji obcanstvi maji, ho nikdy nazpatek
neziskali, ale maji ho proto, ze ceske obcanstvi nikdy neztratili.
Pan Jirovec se snazi obracet (zneuzit) slova (prave tak jako se o to
snazil pan Rychetsky o slovech US vyslance Clarka), ze
"To se ovsem podle Nezávislych elektronickych novin právě děje. Podle jejich
zprávy se budou o občanství moci přihlásit lidé (a jejich děti), kteří pozbyli občanství československé mezi 25. únorem 1948 a 28. březnem 1990 ".
Za prve to nejsou "Nezavisle elektronicke noviny", ale jmenuji se Newyorske listy.
Za druhe to neni "podle jejich zpravy", ale podle oficielni zpravy Ceske
vlady ze 17. unora 1999, kterou Newyorske listy (s velkym obdivem)
pretiskly. Hned pod ni je spojeni na clanek o tom v Mlade fronte"
ktera, hlavne cituje prohlaseni Jiriho Payneho.
V kazdem pripade jsme vdecni, ze pan Jirovec jde nejdrive si precist
noviny o rozhodnuti ceske vlady do New Yorku, nez aby si nejdive
precetl ceske noviny doma. To asi o necem vypovida!
Uz jsem cetl mnoho takovychto clanku a tak nutno uvazit, jaky je
duvod k temto jednostrannym zkroucenym a nepodlozenym uvaham.
Prozatim, stale po mnoha letech, vede uvaha (fejeton) z mistrovskeho pera Martina Komarka
uverejnena v Mlade Fronte Dnes v unoru, 1996, nebot
nejlepe vysvetli co je v hlave techto lidi.
Josef Schrabal je redaktorem Newyorských listů.
Poznámka JČ: Ale já bych řekl, že výše zmíněný článek Martina Komárka je parodie, není myšlen vážně a xenofobii vůči Čechům žijícím v zahraničí naopak zesměšňuje.
