NATO zahájilo ve středu večer letecké útoky proti Jugoslávii

NATO ve středu večer zahájilo rozsáhlé letecké útoky proti vojenským cílům v Jugoslávii, poté, co prezident Slobodan Miloševič odmítl mírový plán velmocí pro Kosovo.

Velké exploze osvětlily noční oblohu nedaleko Bělehradu, provinční hlavní město Kosova Prištinu, město Novi Sad v severním Srbsku a hlavní letiště přímořské jugoslávské republiky Černá Hora.

Byla to první útočná akce proti suverénnímu státu za celých padesát let historie NATO. Ve Washingtonu konstatoval prezident Bill Clinton, že je cílem leteckých útoků prý "zabránit brutální represi" etnické albánské menšiny jugoslávskými vojsky v srbské provincii Kosovo.

Většina řadových Američanů ale vůbec neví, kde Kosovo leží a podle průzkumů veřejného minění si, jak uvedla televize BBC, Američané nemyslí, že jsou letecké útoky na Jugoslávii nutné pro prosazování zahraničně politických amerických zájmů.

Prezident Clinton znovu vystoupil v noci ze středy na čtvrtek v americké televizi, aby přesvědčil Američany, že zásah v Jugoslávii byl nutný.

Útoky byly zahájeny asi ve 20 00 hodin středoevropského času. Přerušily mrtvolné ticho jugoslávských měst s prázdnými ulicemi. Podle jugoslávské tiskové kanceláře Tanjug bylo v městě Priština zassaženo hlavní komerční a vojenské letiště.

V Bělehradu došlo k velké explozi nedaleko velké srbské vojenské základy v Batajnici.

Američtí vojenští činitelé konstatovali, že americké válečné lodi a bombardéry B 52 odpálili na srbské cíle střely s plochou dráhou letu. Střely typu Tomahawk s hlavicemi o váze 455 kg byly odpáleny z lodí ve Středozemním a Jaderském moři a silnější střely s plochou dráhou letu byly vypáleny z bombardérů B 52, které startovaly ze základny v Británii.

Prezident Clinton konstatoval, že akce má tři cíle: ukázat, že NATO myslí svou opozici vůči agresi a podporu míru vážně, odstrašit Miloševiče, aby dále útočil na civilisty tím, že ho donutí, aby za tyto útoky zaplatil cenu, a poškodit schopnost Srbska vést v budoucnosti válku.

Ale útoky vyvolaly naprostou konsternaci v Rusku, což je tradiční přítel pravoslavného Srbska. Prezident Jelcin konstatoval, že je "hluboce šokován" a Moskva požádala o okamžité svolání Rady bezpečnosti OSN.

Vatikán také vyjádřil velké zklamání. Charakterizoval letecké útoky jako "porážku pro lidstvo".

Před útoky si Bělehraďané nakoupili potraviny a svíčky, z obavy, že dojde k přerušení dodávky vody a elektřiny.

Miloševič konstatoval, že je prý správné odporovat umístění zahraničních vojsk na srbském území. Srbsko považuje Kosovo za kolébku srbské národnosti.