čtvrtek 1. července

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Přehled událostí Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Etika českého školství:
  • Jak se prodávají zkoušková zadání na Právnické fakultě UK(Jan Čulík)
  • Na pražské právnické fakultě se už ucho utrhlo (Michal Škop) Hrozba české demokracii:
  • Vyloučení Jana Křečka ze Syndikátu novinářů (Tomáš Pecina) Ideologická bigotnost politiků:
  • Ivan Langer: "Mediální zákon je také o konkurenci" (Milan Šmíd, Jan Čulík) Česká politika:
  • O odstupování (Jaroslav Veis, Český rozhlas, Radiožurnál) Svět:
  • Slovensko a Vatikán chtějí zabránit opatřením proti sexuálnímu útlaku žen (Guardian) Ocalan:
  • Turecko musí s Kurdy jednat (Guardian)
  • Moudré rozhodnutí tureckého soudu (František Roček) Reakce čtenářů BL na článek Jana Čulíka "Myšlení bolí":
  • Opravdu myšlení bolí? (Michal Žemlička)
  • Nesprávná dedukce (Richard Pleva)
  • Perly sviním? (Ludvík Vavřina)
  • Zveřejňujte statistiku jednotlivých článků BL (Daniel Tomek)
  • Předsudky (Vojtěch Polák) Ekologie v ČR:
  • Císařova varianta plzeňského obchvatu je právně neprůchodná (Děti Země)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Dopis Mezinárodní federaci novinářů v Bruselu

    Zrušte vyloučení Jana Křečka ze Syndikátu novinářů ČR

    Tomáš Pecina

    Pan Aidan White

    generální tajemník

    IFJ (Mezinárodní federace novinářů)

    266 rue Royale B-1210 Brussels Belguim

    28. června 1999

    Vážený pane generální tajemníku,

    rád bych vás upozornil na událost, která se zde v České republice odehrála minulý týden a která, jak se obávám, vytváří vážnou hrozbu demokracii ve sdělovacích prostředcích v této zemi.

    V březnu 1999, krátce předtím, než vstoupila Česká republika do NATO, během televizí přenášené ceremonie, při níž český prezident Václav Havel podepsal dokumenty o vstupu do Severoatlantického společenství, pan Jan Křeček, novinář a aktivista proti NATO, který byl ceremonii přítomen, připoutal na sebe pozornost televizních týmů tím, že zapískal na píšťalku a pak spálil malou vlajku NATO z umělé hmoty.

    Pana Křečka okamžitě zatkla policie a bylo proti němu zahájeno trestní řízení za chuligánství (za což může být občan v této zemi odsouzen až na dva roky do vězení).

    Za déle než jeden měsíc bylo trestní stíhání zastaveno, ale ve čtvrtek 24. června 1999 se rozhodl český "Syndikát novinářů", člen Mezinárodní federace novinářů, vyloučit pana Křečka kvůli jeho činu ze své organizace.

    Jak pravděpodobně víte, situace v české novinářské obci je stále ještě podstatným způsobem pod vlivem komunistického režimu útlaku, který vládl v této zemi po více než čtyřicet let. Podmínkou vstupu do novinářské obce byly absolutní podřízenost a absence odvahy a většina novinářů se snažila ze všech sil vyplnit všechna přání komunistického režimu a zacházela daleko dál, než co režim ve skutečnosti vyžadoval. Historie novinářství v této zemi z období před rokem 1989 je historií absolutního ignorování etických norem novinářského řemesla a častého osobního zbabělství. Nyní, o deset let později, většina materiálu, který se objevuje v českých sdělovacích prostředcích, stále ještě pochází od lidí, kteří byli novináři před rokem 1989.

    Byl jsem zděšen, když jsem si uvědomil, že se navrátil, alespoň v případě pana Křečka, tentýž ohavný způsob trestního stíhání spojeného s profesionálním ostrakismem, jaký praktikovali komunisté proti komukoli, kdo se odvážil vyjádřit odlišný názor. Osobně nesouhlasím s postojem pana Křečka a nepovažuji metodu, jaké užil, za přijatelnou; avšak pokud mají být takovýmto způsobem potlačovány menšinové názory, česká média se brzo octnou tam, kde byla v roce 1989 (je zajímavé, že vstup České republiky tou dobou schvalovalo méně než padesát procent jejích obyvatel, takže formálně vzato vyjadřoval pan Křeček většinové mínění, jenže takové, jaké české elity odmítaly).

    Prosím, využijte veškerého svého vlivu, formálního i neformálního, a pokuste se přesvědčit českou asociaci, aby změnila svůj názor. Jsem přesvědčen, že chápete význam a dopad případu pana Křečka a váš zásah bude dobrou službou věci demokracie v České republice.

    Děkuji vám za vaši pomoc.

    S pozdravem,

    Tomáš Pecina

    svobodný novinář, Praha

    Na vědomí:

    Syndikát novinářů ČR, paní Irena Válová

    Česká tisková kancelář

    Britské listy, pan Jan Čulík, University of Glasgow

    Konfrontace, pan Jan Křeček


    Mr Aidan White

    General Secretary

    IFJ (International Federation of Journalists)

    266 rue Royale

    B-1210 Brussels

    Belgium

    June 28, 1999

    Dear Mr General Secretary,

    I would like to draw your attention to an event that took place here in the Czech Republik last week, and which, as I fear, poses a serious threat to the media democracy in this country.

    In March 1999, shortly before the Czech Republic's joining of NATO, during a televised ceremony in which Czech President Václav Havel signed the accession documents, Mr Jan Křeček, a journalist and anti-NATO activist who was present at the ceremony, drew the attention of TV crews by making a noise on his whistle, and then burned a small plastic flag of NATO.

    Mr Křeček was immediately arrested by the police, and criminal proceedings for alleged hooliganism (which carries a maximum 2 years' prison sentence in this coutry) was initiated against him.

    After more than a month, the charges were dropped, but on Thursday June 24th, 1999, the Czech "Syndikát novinářů", a member of IFJ, decided to expel Mr. Křeček from the organization because of his act.

    As you will probably know, the situation of the Czech journalistic community is still significantly influenced by the oppressive Communist regime, which ruled the country for more than forty years. Absolute subservience and a lack of courage were the prerequisites of entry in the trade, and most journalists did their best to oblige the Communist Party and went far beyond what was actually required by the regime. The history of pre-1989 journalism in this coutry is that of complete disregard of ethical standards of the trade, and often of personal cowardice. Ten years later, most of the output in the Czech media is still produced by the people who were in the trade before 1989.

    I was horrified when I realised that the same hideous pattern of criminal prosecution along with professional ostracism practiced by the Communists against anyone who dared express a dissenting opinion was back, at least in Mr Křeček's case. Personally, I don't agree with his position and I don't consider the method he used acceptable; however, if any display of a minority opinion is suppressed in such manner, Czech media will soon be back where they were in 1989 (interestingly enough, the Czech Republic's joining of NATO was approved by less than 50 per cent of the population at the time, so that technically, Mr Křeček's was a majority opinion, though frowned at by the Czech elite).

    Please use all your powers, formal and informal, and try to persuade the Czech association to change its decision. I believe you understand the importance and impact of Mr. Křeček's case and your intervention will be a good service to the cause of democracy in the Czech Republic.

    Thank you for your assistance,

    Yours sincerely,

    Tomáš Pecina

    Free-lance journalist, Prague

    cc: Syndikát novinářů ČR, Ms Irena Válová

    Česká tisková kancelář

    Britské listy, Mr. Jan Čulík, University of Glasgow

    Konfrontace, Mr. Jan Křeček



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|