pátek 2. července

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Přehled událostí Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Zamyšlení k nadcházejícím svátkům - reportáž z místa činu:
  • Jak byl popraven Jan Hus (Petr z Mladoňovic)
  • Stížný list české šlechty proti popravě Jana Husa (2.září 1415) Česká novinářská obec:
  • Syndičce Ireně Válové: uvažujte ku prospěchu novinářského stavu o rezignaci (Tomáš Pecina) Česká politika:
  • Viděno z ulice (Jaroslav Veis, Český rozhlas) Podnikání v ČR:
  • Nezájem o zakázky? (Vratislav Kuška) Nostradamus:
  • Bude v neděli konec světa? Svět:
  • Henry Kissinger: Udělal jsem, co jsem udělal (Rozhovor deníku Guardian) Ústí nad Labem:
  • Sociální demokrat proti plotozdi aneb Miloševič sedí v Praze (František Roček)
  • Sociální demokrat proti Petru Uhlovi: Rozhovor s Gustavem Krovem (František Roček)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Bude v neděli konec světa?

    Docela vážně očekávají podle Nostradamova proroctví konec světa dne 4. července 1999 lidé v Japonsku. Podle průzkumů veřejného mínění věří 20 až 40 procent Japonců, že francouzský astrolog Nostradamus, který předpověděl, že tento měsíc bude konec světa, měl pravdu. Podrobněji se tímto očekáváním zabýval například deník Independent.

    V Japonsku o tom vyšlo více než třicet knih, v celkovém nákladu deseti miliónů výtisků. O blížícím se konci světa se tam také hovoří v televizních diskusních pořadech, v časopisech a na mnoha internetových stránkách.

    Na japonském venkově rodiny kontrolují zásoby ve svých podzemních bunkrech. Na internetu najdete stovky debatních stránek, kde se lidé ptají, jestli by se o víkendu měli vystěhovat z New Yorku - jako by Armageddon případně postihl jen velká americká města.

    Nakolik máme věřit francouzskému lékárníkovi, doktoru a astrologovi Michelu de Nostredame ze šestnáctého století? Jeho proroctví vyvolávají děsivá očekávání už čtyři sta let. A o nadcházejícím víkendu se dvě z nich shodují.

    Podle prvního proroctví přistane na planetě Zemi jakýsi Velký král Teroru a vyvolá všeobecnou válku. Má k tomu dojít v sedmém měsíci roku 1999. Nostradamus zveřejnil stovky proroctví, ale jen asi v deseti případech uvedl datum. Toto je jedno z nich.

    Druhým Nostradamovým proroctvím je, že se očekává jakási strašlivá událost v onen den, který je svátkem velkého orla. V horečné představivosti moderní mysli to může znamenat jen jediné - Spojené státy a svátek 4. července.

    Když dáte obě proroctví dohromady, vyjde vám, že v neděli 4. července bude konec světa.

    Je samozřejmě velmi lehké se tomu všemu posmívat. Minulou neděli přinesly britské nedělníky spoustu drzých článků, které jednak hověly našemu primitivnímu strachu z budoucnosti i našemu skeptickému pohrdání vším, co nelze vědecky prokázat.

    Nostradamus vyhovuje lidské potřebě organizovat chaos v pořádek, vytvářet smysl z událostí neorganizované existence.

    Nostradamus napsal 1141 proroctví. Všechna jsou obsažena ve veršovaných čtyřverších a jsou rozdělena do deseti knih, známých jako "staletí". Prodalo se od nich dohromady více výtisků než jakékoliv jiné knihy kromě bible.

    Potíž je, že jsou tato proroctví neobyčejně neúplná. Nabízejí dokonalý palimpsest, prázdný pergamen , na nějž si každá doba píše svou interpretaci budoucnosti.

    Nostradamovi současníci věřili, že dokázal úspěšně předpovědět všechno - od počasí až po okolnosti úmrtí francouzského krále v souboji. Císař Napoleon viděl v Nostradamových proroctvích svá vlastní vítězství. Goebbels v nich viděl důkazy Hitlerových triumfů a úspěchu jeho tisícileté říše. Jiní v Nostradamovi objevili předpovědi velkého požáru Londýna v roce 1666, francouzskou a ruskou revoluci a válku v Perském zálivu.

    Problém je, že to všechno závisí na přístupu čtenáře stejně jako na Nostradamově vysoce mnohoznačném textu. Zmínka o válce v Perském zálivu je například založena na Století 5, čtyřverší 33, kde je uvedeno, že velký diktátor musí být zkrocen "le noir l'ireux" ("zuřivým černým"). Interpretuje se to tak, že Saddam Husajn byl poražen americkým generálem Schwarzkopfem, jehož jméno německy znamená černá hlava.

    Právě na tak velmi chabém základu jsou činěny mnohé jiné závěry o Nostradamovi. V jiných případech je přání otcem myšlenky: moderní Američané nacházejí v Nostradamovi zmínky o New Yorku, avšak doktor z Provence daleko pravděpodobněji hovořil o blízkém Villeneuve-sur-Lot nebo o Villanova d'Asti v severní Itálii. Jiné chybné interpretace jsou založeny na neznalosti polatinštěné francouzské kultury ze 16. století. Nejznámější překlad Nostradama do angličtiny, od Eriky Cheethamové, překypuje množstvím školáckých chyb, které jsou ještě znásobeny tím, že nebyla schopna přečíst po sobě vlastní ručně psané poznámky.

    Kromě toho, skoro všechny moderní překlady Nostradama jsou založeny na nedokonalých verzích původního textu. Podle britského čelného odborníka na Nostradama, Petera Lemesuriera, se to týká i předpovědi ohledně nadcházejícího víkendu.

    Hlavní část (Století 10, čtyřverší 72) zní:

    L'an mil neuf cens nonante neuf sept mois

    Du ciel viendra un grand Roy d'effraieur

    Resusciter le grand Roy d'Angolmois,

    Avant apres Marse regner par bon heur.

    Tradičně se to překládá takto:

    V sedmém měsíci roku 1999

    přijde z oblohy velký Král hrůz

    vzkřísí velkého krále Angolmoise

    Předtím a potom bude šťastně vládnout válka.

    Diskuse se dosud soustřeďovaly na to, zda znamená Angolmois vládce Francie anebo zda je to anagram slova znamenajícího "Mongolové". Erica Cheethamová to interpretovala jako příchod třetího Antikrista, před druhým Kristovým příchodem a koncem světa.

    Jiní adepti argumentují, že se navrátí Džingischán anebo Attila Hun.

    Problém je, že všechny tyto interpretace jsou založeny na textech z let po roku 1605, a v nich chybí apostrof. V původních verzích z roku 1555, 1557 a 1568 je v  originále místo "d'effraieur" napsáno "defraieur". Takže ten král není králem hrůz, ale král, který utrácí, kupuje úplatky, a ustupuje soupeřům. "A kromě toho, výraz 'du ciel' jinde v Proroctví neznamená "z oblohy", ale spíše "z nebe", což navozuje určitou božskou autoritu," vysvětluje Lemesurier. "A slovo "Mars" nemusí vůbec znamenat boha války, ale prostě to může znamenat "březen". Polovážně Lemesurier konstatuje, že celé proroctví se může týkat i návratu Romana Prodiho, bývalého italského premiéra a budoucího předsedy Evropské unie, na politickou scénu, než příchodu konce světa.

    Další ranou teoriím o konci světa je Lemesurierovo čtení Století 1, čtyřverší 58, podle něhož dojde v Den orla k určité katastrofě. Je pravda, uznává, že by to mohlo znamenat letošního 4. července katastrofu pro Spojené státy. Ale taky by to mohlo znamenat, že v blíže nespecifikované budoucnosti se v italském městě Aquileia narodí císařským řezem siamská dvojčata.

    Nostradamus také pracoval podle starého juliánského kalendáře, který je o 13 dní pozadu ve srovnání s naším, takže "sedmý měsíc" začíná až našeho 14. července, což by znamenalo, že se obě předpovědi už nesejdou v den 4.7.

    Potíž je, že Nostradamovi stoupenci interpretují historii zpět od současnosti. Namísto toho, aby se snažili porozumět, co jeho výroky mohly znamenat z pohledu 16. století dopředu, vycházejí tito lidé od událostí 20. stoleté a vyhledávají je ve čtyřverších. Pak dojdou k tomu, že Nostradamus předpověděl všechno, co se stalo nedávno - smrt princezny Diany, chemické zbraně Saddáma Husajna, nevěru Billa Clintona.

    Nikdo nehovoří o množství Nostradamových proroctví, která se nikdy nesplnila - jako například islámská invaze Evropy, kterou neustále předpovídal a k níž nikdy nedošlo.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|