Sociální demokrat proti Uhlovi
Gustav Krov: Uhl nám nebude vytvářet bejrutské zelené linie
Jeden z představitelů ústecké sociální demokracie na TV NOVA hovořil ve vztahu k dnes již slavné aféře kolem Matiční ulice o tom, že Petr Uhl je nebezpečný člověk. Na kameru to řekl Gustav Krov, člen zastupitelstva města Ústí n. L. a přední sociálně demokratický funkcionář v královském městě Ústí nad Labem. Proč proti Petru Uhlovi tak razantně vystoupil - zeptali jsme se zeptali Gustava Krova:
Před prázdninami roku 1998 se objevila v tisku informace o tom, že primátor podporuje myšlenku domkařů v Matiční ulici, aby byla postavena protihluková zeď, oddělující starousedlíky od činžovních domů, z nichž se šířil do okolí hluk, ale i odpadky. Jednalo se o sousedský spor, ale romští aktivisté a pan Uhl z toho udělali celoplanetární problém, který poškozuje obě strany.
Tedy i obyvatele tzv. domů pro neplatiče, proti kterým je plot určen?
Ano. Bylo to koncem srpna 1998. V kulturním domě Corso v Krásném Březně bylo jednání za účasti obyvatel z obou stran ulice. Sál byl plný, nebyli tam žádní romští aktivisté. Lidé se dohodli, že to je nejrozumnější řešení.
A potom začala velká aféra a ještě větší aréna...
Aréna v ústeckém městském divadle, kde se střetli ve sporu o plot v Matiční humanista Uhl a primátor Hruška měla ještě nepříjemnou předehru. Kolem šesté večer se na magistrátu sešel Uhl, jeho žena a deset romských aktivistů s vedením města, za sociální demokraty jsme tam byli tři a několik lidí, kteří se zabývali ve městě romskou problematikou. Podle mého názoru jsme se měli dohodnout na určitých regulích, aby Aréna probíhala kultivovaně a nebyly zbytečně vzbuzovány vášně. Opak byl pravdou.
Půl hodiny Uhl řečnil o lidských právech a OSN a poučoval nás, jak se mají bránit lidská práva a v druhé části se zaměřil na neštěmické zastupitelstvo a na sociální demokraty, kteří podpořili usnesení z 15. září a prohlásil, že porušili program sociální demokracie měli by vystoupit ze strany.
Jak na to reagovali lidé z ODS, kteří byli přítomni?
Byla to tak silná káva, že i naši političtí konkurenti z ODS tím byli pobouřeni, protože Uhl je vládní úředník, nestraník a něco takového si neměl dovolit.
Jak to bylo s blahopřáním ODS k vítězství ve volbách?
Aréna byla ve volbách zlomovou záležitostí. Podle mého názoru jsme všichni byli připraveni na to, že ČSSD vyhraje ve městě volby, resp. že bude mít tolik hlasů, aby s ní musel nutně každý počítat jako s rozhodující silou.
Vystupování Petra Uhla v Aréně všechno změnilo. Pan primátor Hruška sice není mediální hvězdou, je to tichý člověk, který si nepotrpí na medializaci, ale v Aréně stačilo chovat se slušně, zdrženlivě, nekřičet, hájit si v klidu své názory a v očích občanů v divadle a před televizními obrazovkami se stal ochráncem slušných lidí.
Průběh Arény byl pro nás tristní. Uhl je považován za člověka sociální demokracie a proto jeho kampaň negativně ovlivnila naše naděje na průběh voleb. Přede mnou seděl dnešní náměstek primátora Harciník a tak jsem se k němu naklonil a blahopřál jsem mu k vítězství v budoucích volbách.
A to mělo dohru i v sociální demokracii...
Po volbách nám chyběly dva mandáty, aby se bez nás nemohly ostatní strany obejít a někteří lidé to neunesli. Viděli se v jistých funkcích a najednou nic. Začali hledat důvody proč stínat hlavy. Jedna skupina se pokusila stát se exponentem pana Uhla a v jeho stínu prosazovat jeho zájmy. Ukázalo se ale, že není početná a také ničeho zvláštního schopna.
Jednání okresního výboru o tom, co doporučit zastupitelům městského zastupitelstva 17. června, tedy zda podpoříme usnesení o plotu v Matiční, či ne, i přes intervenci pana Uhla, který také přijel nás přemlouvat, dopadlo ve prospěch uvažovaného plotu. Nic jiného k řešení místního sporu není v realizovatelném stavu.
Proč jste proti Uhlovi ve funkci zmocněnce vlády pro lidská práva?
Protože dostal naší sociálně demokratickou vládu svým jednáním a nesprávnou interpretací toho, co se děje v Matiční ulici, do pasti, ze které se bude těžko dostávat. Neviním vládu z toho jak rozhodla o Matiční ulici, ale pana Uhla, protože vláda se rozhodovala na základě informací, které jí Uhl předložil.
Mluví se o tom, že prý tvrdě tlačil na vládu a oháněl se výborem CERD...
Zpráva ze zasedání Výboru pro odstranění rasové diskriminace (výbor CERD) kde došlo k projednávání otázky fyzické izolace Romů v Matiční ulici, z 11. 3. 1998 v Ženevě mluví jednoznačně. Uhl tam tvrdil, že se jedná o porušování lidských práv. Viním pana úředníka Uhla, že si z Matiční udělal vlastní politický byznys a použil případu k vlastnímu zviditelnění. Nejde mu o to řešit konkrétní případ na místě. Sám to přiznal, když v červnu na okresním výboru řekl, že mu nejde o konkrétní řešení, ale to co je nad tím... o všeobecné otázky humanity.
Zůstaňme chvíli u červnové návštěvy pana Uhla na okresním výboru.
Dozvěděl se, že v ten den je schůze okresního výboru a bude se jednat i o Matiční, shodou okolností ještě bylo i zasedání okresního výboru. Telefonicky se pozval a přijel. Asi hodinu jsme diskutovali. Čtvrt hodiny se snažil vysvětlit důvody svého chování a v diskuzi se potom vyjádřili prakticky všichni členové okresního výboru. Nikoho nepřesvědčil, že mu jde skutečně o věc, a ne o jeho mediální obraz. Diskuze byla velmi ostrá a Uhl odjel nespokojen, protože mu šlo o to, abychom hlasovali proti plotu v Matiční, aby se ukázalo, že mezi zastupiteli v té věci není jednota.
Vy jste se v TV NOVA potom velice tvrdě vyjádřil k panu Uhlovi...
Váhal jsem, jestli mám na toto téma v médiích vystupovat. V aréně jsem nevystoupil v diskuzi, protože jsem respektoval svoji vládu a jejího úředníka Uhla, ale byla to - z hlediska blížících se voleb - chyba. Pokud okresní výbor potvrdil to, co si myslím i já, neviděl jsem důvod, proč bych nevystoupil. A hovořil jsem o tom, že panu Uhlovi nejde v této věci o konkrétní řešení problému, ale o politický byznys. Přitom se jedná o typický sousedský spor.
A co dál? Proč vládě vadí dvoumetrový plot?
Zhruba čtrnáct dnů před jednáním vlády byl vysloven návrh, že by všichni mohli souhlasit s kompromisem, že to bude plot s brankou. Mluvil o tom myslím Rychetský. Když jednání vlády probíhalo, podle jedné verze se ukázalo, že to je málo, nestačí to jako kompromis, podle druhé verze Uhl vůbec vládě neřekl, že došlo v Ústí ke kompromisu.
Uhl tedy zatajil, že bylo dosaženo kompromisu?
Nemohu to přímo dokázat, ale z jeho řečí na okresním výboru v červnu to vyplynulo. A nejen to. Při červnové návštěvě okresního výboru hovořil o jednání výboru pro lidská práva v ®enevě a říkal, že nás tam bránil, že nemluvil o tom, že by se tu udělalo nesprávné rozhodnutí! Na to jsem reagoval, protože v Ústeckém deníku vyšly citace ze zápisu jednání ženevské komise, kde je uveden protiklad toho, co nám Uhl tvrdil. Pro mne z toho vyplývá, že se buď vyjádřil velmi nepřesně nebo prostě lhal...
A co dál?
Vláda musí zvážit, zda tento pán může dál zastávat funkci, která je mu svěřena. Řešení romské problematiky je velmi citlivá záležitost a záleží do značné míry na důvěře a vůli něco řešit. Musí se dělat drobné kroky, které mají konkrétní výsledek: nulté ročníky základních škol, zájmové kroužky, řešení otázek samosprávy apod. Je to spousta drobné práce a velké námahy a to vše lze snadno rozrušit a křehké vazby a nadějné výsledky zničit. Takový způsob chování, jaký má pan Uhl, může vést - řečeno s jistou nadsázkou - k tomu, že v Matiční můžeme mít za chvíli zelenou linii jako v Bejrutu a to si snad nikdo nepřeje a doufám, že ani velký Petr Uhl...
Proto okresní výbor zaslal vládě neveřejný dopis, ve kterém vysvětluje náš pohled na věc.
Uhla podpořila také studie nadace Havlových...
Četl jsem ji a domnívám se, že byla napsána na objednávku prezidentské kanceláře. Předpokládám, že výsledkem analýzy mělo být potvrzení obav pana prezidenta a možná dalších lidí z bujení rasismu v Ústí nad Labem...
Co je pro vás v kauze Matiční ulice nejdůležitější?
Vysvětlit vládě co Uhl podporuje a jak poškodil dobré jméno města i vlády. Proti běžnému dvoumetrovému plotu nelze nic namítat.
Poznámka JČ: Základním nedostatkem tohoto rozhovoru je podle mého názoru, že interviewující novinář v podstatě zastává tentýž názor jako osoba, kterou interviewuuje. Jenže novinář musí vždycky zastávat přesně opačný postoj, než interviewovaný politik, a tlačit ho ke zdi obtížnými otázkami z opačné strany politického spektra, aby byl problém pořádně objasněn. Výše uvedené otázky měl autor rozhovoru dávat spíše Petru Uhlovi, na Uhlova kritika se měl obracet otázkami, s jakými by se na něho obracel někdo jako Petr Uhl.
