středa 14. července

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Přehled událostí Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Železnice:
  • Ministr Peltrám měl těžký den (Jaroslav Veis) Výroční zpráva OSN o lidském rozvoji:
  • Český tisk zamlžuje informace: Jak totéž téma zpracovala Mladá fronta Dnes a Guardian (JČ)
  • Kanada nadále jako světová jednička? (Aleš Zeman)Romové v ČR a americký Helsinský výbor:
  • Helsinský výbor amerického Senátu vítá hlasování ohledně českého občanství Zdraví:
  • Čokoláda zabraňuje nemocem srdce
  • Vědecký klíč k nesmrtelnosti objeven? Reakce:
  • Rozbití Československa chtěli Slováci (Dalibor Žůrek)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|



  • Výroční zpráva OSN o lidském rozvoji:

    Český tisk zamlžuje informace: Jak totéž téma zpracovala Mladá fronta Dnes a Guardian

    Jan Čulík

    Zdá se mi, že způsob zpracování tohoto materiálu čelným britským a čelným českým deníkem vypovídá mnoho o přístupu českých novinářů ke skutečnosti. Proto se chci pokusit obě zpracování srovnat.

    Na katedře žurnalistiky fakulty sociálních věd Karlovy univerzity na nábřeží vedle Národního divadla učí paní profesorka Barbora Osvaldová české adepty novinářství žurnalistické práci. Jak? Že v seminářích srovnávají rozdíly mezi články typickými pro Lidové noviny, Právo či Mladou frontu dnes. Studenti se učí rozeznávat různé druhy neprofesionality, aniž by jim bylo ukázáno, že je to neprofesionalita.

    Škoda, že škola nesrovnává, jakým způsobem zpracovávají tatáž témata české a zahraniční sdělovací prostředky. Tak se o to pokusme alespoň skromně, na malé ploše, my.

    Nejprve list Guardian:

    Spojené národy útočí na rostoucí propast mezi bohatými a chudými

    Guardian, pondělí 12. července 1999

    Společné bohatství tří nejzámožnějších rodin na světě je větší než celkový roční příjem 600 miliónů lidí v nejméně rozvinutých zemích, uvádí zpráva OSN, která dnes vyšla, a "groteskní" propast mezi bohatými a chudými se prohlubuje.

    Hospodářská globalizace vytváří nebezpečnou polarizaci mezi multimiliardáři, jako je Bill Gates z Microsoftu, rodina Waltonů, kteří vlastní impérium Wal-Mart a sultán z Brunei - kteří celkem vlastní majetek v hodnotě 135 miliard dolarů - a milióny lidí, kteří byli zanecháni pozadu, konstatuje výroční zpráva OSN o lidském rozvoji.

    Ve zprávě uvádí Ted Turner, miliardář, který vlastní televizní stanici CNN: "Globalizace se rozvíjí překotně a schopnost světa tomu porozumět a reagovat na to je zpomalená."

    Organizace spojených národů požaduje, aby byla změněna globální hospodářská pravidla ve snaze odstranit nerovnosti mezi chudými a bohatými zeměmi. Také požaduje reprezentativnější systém světové vlády, který by dokázal umenšit záporný dopad ekonomických cyklů, když se hospodářství v jednu chvíli bouřlivě rozvíjí a v druhou chvíli je v krizi.

    Z údajů Organizace spojených národů vyplývá, že za poslední čtyři roky zdvojnásobilo 200 nejbohatších lidí na světě své bohatství na více než 1000 miliard dolarů. Počet lidí, kteří mají k dispozici a k životu denně méně než jeden dolar, zůstává stabilní - je jich 1,3 miliardy.

    "Globální nerovnost v příjmech a v životní úrovni dospěla groteskních rozměrů," uvádí zpráva.

    Před třiceti lety byl poměr množství majetku nejbohatší pětiny světového obyvatelstva a jeho nejchudší pětiny 30 ku 1. Do roku 1990 se nerovnost prohloubila na poměr 60 ku 1 a v současnosti je poměr 74 ku 1.

    Co se týče spotřeby, nejbohatší pětina lidí spotřebuje 86 procent zdrojů, zatímco nejchudší pětina lidí spotřebuje jen 1 procento. Téměř 75 procent telefonních linek na světě - které jsou životně důležité pro nové technologie, jako je internet - je na Západě, i když na Západě žije jen 17 procent z celkového světového obyvatelstva.

    Kanada se podle indexu lidského rozvoje OSN z hlediska kvality života opět umístila na prvním místě. Válkou zničená Sierra Leone je i nadále na posledním místě. Velká Británie v tabulce postoupila směrem nahoru o čtyři místa a je na desátém místě. Předstihla Francii, která je na místě jedenáctém.

    Globalizace je nyní něčím víc než jen obchodem a prouděním peněz, uvádí zpráva. Obyvatelé světa jsou na sobě stále více navzájem závislí, protože se zmenšují prostor i množství času, které mají lidé k dispozici.

    I zdánlivě izolovaná záležitost, jako byla v červenci 1997 devalvace thajské měny bahtu, dokáže vyvolat globální finanční paniku. Organizace spojených národů odhaduje, že nynější globální hospodářské potíže povedou k tomu, že se hodnota světového produktu v letech 1998 - 2000 sníží o 2000 miliard dolarů.

    "Svět rychle směřuje k větší integraci. Motorem je většinou filozofie tržního zisku a hospodářské výkonnosti," uvádí hlavní autor zprávy Richard Jolly. "Musíme však do rovnice včlenit lidský rozvoj a sociální ochranu."

    Velké technické vynálezy, jako je internet, dokáží nabídnout rychlou cestu k hospodářskému rozvoji, avšak v současnosti mají z nich prospěch jen bohatí a vzdělaní lidé. 88 procent uživatelů internetu žije na Západě, uvádí zpráva a dodává: "Ti lidé, kteří mají doslova dobré konexe (spojení) mají obrovskou výhodu nad chudými lidmi bez konexí, jejichž hlasy a obavy nejsou součástí globálního rozhovoru."

    Největší prospěch z globalizace mají zločinci, kteří nyní mohou využívat celosvětové trhy narkotik, zbraní a prostituce.

    Bosové ze zločineckého podzemí nyní vládnou organizacím, které mají globální dosah multinacionálních společností. Odhaduje se, že šest hlavním mezinárodních zločineckých syndikátů vydělává ze zločinnosti celkem ročně 1500 miliard dolarů.

    Vytvářejí nyní strategické aliance, spojují se do globální sítě a využívají výhod globalizace," varuje zpráva OSN.

    Ve snaze bojovat proti záporným důsledkům globalizace činí Organizace spojených národů celou řadu doporučení. Mělo by vzniknout mezinárodní podnikatelské fórum a mezinárodní odborové, ekologické a rozvojové skupiny, které by čelili nadvládě zemí skupiny G7 při globálním rozhodování. Měly by být zavedeny předpisy mezinárodního chování pro multinacionální společnosti a mělo by vzniknout mezinárodní právní středisko, které by pomáhalo chudým zemím při vyjednávání v mezinárodní obchodní aréně.


    Nejlépe se žije v Kanadě, Česká republika je ve čtvrté desítce

    Mladá fronta Dnes, úterý 13. července 1999

    (Poznámky Britských listů jsou uvedeny pod článkem podle číselných odkazů.)

    P r a h a, N e w Y o r k - Nejlépe se žije Kanaďanům (1), pak Norům, Američanům a Japoncům. Alespoň to tvrdí včerejší zpráva OSN (2) o lidském rozvoji. Česká republika se ocitla v seznamu 174 zemí světa na 36. místě (3) a oproti minulému roku si polepšila o tři příčky (4). Z východoevropských zemí nás (5) předstihlo o tři místa jen Slovinsko, zatímco Slovensko je 42., Polsko 44. a Maďarsko 47. Z dalších sousedů patří Němcům čtrnáctá pozice a Rakušané jsou šestnáctí.

    Zpráva, kterou OSN vydává pravidelně každý rok, vychází z údajů o tom, jak žijí obyvatelé jednotlivých zemí: jak je postaráno o jejich zdraví, vzdělání, kolik si vydělávají nebo třeba kolika let se pravděpodobně dožijí muži či ženy, a z řady dalších informací, jež dohromady vypovídají o stylu a kvalitě života. (6)

    "Cílem zprávy v nynější debatě o globalizaci je položit důraz na lidské starosti a zájmy, nesoustřeďovat se pouze na toky financí," říká Richard Jolly, jeden z autorů zprávy OSN.

    A jaký je tedy vlastně život na zemi, zvláště když už v říjnu překročí počet jejích obyvatel hranici šesti miliard? Žije se na zemi čím dál lépe, či naopak? (7) Celosvětově se nadále poměrně rychle rozšiřuje propast mezi bohatými a chudými, přičemž tyto rozdíly prohlubuje i technologický pokrok spojený s pokračující informační revolucí. (8)

    Dvě stě nejbohatších lidí světa je stále bohatších: jen mezi léty 1994 až 1998 svůj majetek zdvojnásobili. "Mají více peněz, než činí součet příjmů těch nejchudších 40 procent světové populace," konstatuje Jolly. (9) Rozdíly v příjmech mezi pěti nejbohatšími zeměmi a pěticí těch nejchudších- afrických- států, které třeba v roce 1960 byly v poměru třicet ku jedné, narostly v roce 1997 čtyřiasedmdesát ku jedné (10).

    Jen to, co Tanzanie (celkově na 156. místě) platí na úrocích za své předchozí úvěry, převyšuje devětkrát její výdaje na zdravotní péči a čtyřikrát částky věnované na základní školství. Jen jedna pětina světového obyvatelstva žije v zemích s nejvyšším příjmem, a přitom v této skupině států se produkuje 86 procent světového hrubého domácího produktu, 82 procent světového exportu a 68 procent přímých zahraničních investic. A kontrolují 74 procent všech telefonních linek planety, stejně jako 97 procent patentů na světě.

    Zpráva ukazuje na statistikách, že například vysoký příjem není vždy nutnou podmínkou pro postavení žen ve společnosti. Česká republika, Slovinsko a Bahamy nabízejí lepší podmínky pro ženy, než by se dalo očekávat podle jejich příjmů. To je podle zprávy ilustrace toho, že "rovnoprávnosti lze dosáhnout v různých kulturách". Jen 33 zemí z celkového počtu 174 zaznamenalo v letech 1980 až 1996 roční růst na jednoho obyvatele ve výši nejméně tří procent.

    Během tohoto období růst na hlavu klesl v 59 zemích, zejména v subsaharské Africe a v někdejších komunistických zemích včetně bývalého SSSR. Zpráva se kromě jiného zabývá i organizovaným zločinem. Odhaduje, že celosvětový ilegální obchod s drogami v roce 1995 dosáhl obratu kolem 400 miliard dolarů, což je více, než činil podíl železářského, ocelářského a automobilového průmyslu ve světě. (13) Jedním z možných ukazatelů kvality života je i turistika: jestliže v roce 1980 se turistická výměna týkala 260 milionů lidí, v roce 1996 to bylo již 590 milionů.

    Jak si povšimla agentura Reuters, i v rámci bohatých zemí existují značné disproporce. Například, jestliže očekávaná délka života v Dánsku činí 76 let, třináct procent dánské populace se nedožívá šedesátky. V Irsku je 23 procent obyvatel funkčně negramotných a v superbohatých Spojených státech žije téměř pětina populace pod tamní hranicí bídy. Ostatně Británie, Irsko a USA vykazují vyšší podíl chudých než ostatní industrializované země. (11)

    Nejbohatší část světa již žije plně informační revolucí, která je zase pro ty nejchudší dosud téměř nedostupná. Výmluvně o tom hovoří několik čísel: pokud v roce 1930 přišel tříminutový telefonát z New Yorku do Londýna na 245 dolarů (v dolarech roku 1990), pak loňská cena činila jen 35 centů (zhruba dvanáct korun). (12)

    Každoroční zprávu sestavuje už deset let rozsáhlý autorský tým, v jehož čele stojí Mark Malloch Brown, ředitel tohoto programu světové organizace, a Richard Jolly, hlavní koordinátor tvorby zprávy. Vedle patnácti autorů jednotlivých částí zprávy se na její konečné podobě dále podílí přes třicet konzultantů. Informace o situaci v jednotlivých zemích získávají jak z oficiálních vládních i nezávislých zdrojů, tak od nejrůznějších mezinárodních institucí včetně organizací v rámci OSN. Zpráva vzniká tak, že autoři shromáždí množství statistických údajů. K nim přidají podklady od předních odborníků na sociální záležitosti a také výsledky práce celého týmu, který v průběhu roku shromažďuje informace o vývoji po celém světě. První verze je podkladem pro diskusi, jsou do ní doplňovány nové, aktuálnější údaje a podle potřeby jsou využívány další zdroje. Zpráva je poté vytištěna ve více než 100 000 výtiscích v 10 různých jazycích. (15)

    Pavel Pošusta, Milan Kruml

    (Odstavce jsou Britských listů.)


    Srovnejme tedy podrobněji, jak na totéž téma psaly Guardian a MFD

    Jan Čulík

    Všimněte si zaprvé, že britský článek v Guardianu vždycky vychází z konkrétních, individuálních informací, které posléze zobecňuje. Jak se k tematice staví MFD? Její chyby označuji čísly:

    1. Úzkoprsý, útěšně bulvární zájem o bohatství ("když budu psát a číst o bohatých lidech, třeba na mě taky odlesk jejich bohatství padne") bez snahy porozumět důvodům, které vedou ke vzniku bohatství a uvažovat o opatřeních, která vznik bohatství mají stimulovat (což je podstatou zprávy OSN).

    Britský článek v Guardianu sice zaznamenal, že Kanada je považována z hlediska "kvality života" podle indexu lidského rozvoje OSN za nejlepší zemí, ale už nepovažoval za nejdůležitější parasiticky vyjmenovávat i druhou a třetí nejbohatší zemi, abychom se také mohli v jejich bohatství ohřát.

    Mladou frontu Dnes na prvním místě zajímá kdo je bohatý.

    Deník Guardian naproti tomu seriózně a lidsky na první místě zajímá, kdo je chudý a jaký je drastický, stále rostoucí rozdíl mezi bohatými a chudými v dnešním světě - což je také zásadním jádrem zprávy OSN.

    Z tohoto hlediska informuje Guardian o zprávě OSN věcněji, přesněji a "dokumentárněji" a nezkresluje zprávu směrem k bulváru.

    2. V relativistickém prostředí České republiky je třeba údaje zpochybňovat. Neexistují autority. To je zdánlivě velmi příjemné, neboť nikdo nemusí respektovat žádné normy. (Ve skutečnosti je to velmi nepříjemné a hospodářsky i politicky v dlouhodobé perspektivě ničivé.)

    Guardian píše, že zpráva OSN fakta "uvádí" či "konstatuje". Presumpce neviny. Dokud jsme někomu nedokázali, že lže, považujeme jeho informace za pravdivé. Benefit of the doubt.

    MFD naproti tomu hned v druhé řádce článku zprávu zpochybní:

    "Alespoň to tvrdí včerejší zpráva OSN..."

    Slovo "tvrdit" se používá v českých médiích dnes už skoro jako synonymum ke slovu "konstatovat". Ve skutečnosti má zpochybňující podtext. Že by to dělali novináři záměrně?

    3. Čeští novináři jsou posedlí tím, co si o ČR myslí svět. Je to snad výrazem komplexu méněcennosti, že se pořád, hned zpočátku ptáme, "jak na tom jsme"? Je to také součástí pěstovaného komplexu české malosti - "malé" české společenství se musí pořád definovat vůči vnějšku defenzívně?

    Nebo by lidi článek nečetli, kdybych hned na začátku nebyla slova Česká republika, protože nás vnější svět nezajímá, i když bezpochyby určuje vývoj v ČR, a z českého hlediska je vnější, česky nemluvící a na českém teritoriu nežijící obyvatelstvo podružné a neautentické?

    Informace o tom, "jak si stojí Česká republika", jsou v článku v MFD hned ve třetí větě, jako druhá nejpodstatnější informace (hned poté, co nám bylo bulvárně sděleno, kdo je nejbohatší).

    V Guardianu je informace o tom, "jak si stojí" Velká Británie, až v šestnácté větě, v devátém odstavci článku. Editoři Guardianu považovali celou řadu jiných informací, globálnější pohled, předvídání světového vývoje, analýzu celkových trendů, za  důležitější, než z kontextu vytržený fakt, kde zrovna v seznamu zemí světa se vyskytuje jejich země.

    4. Oblíbenost metafor, zejména mrtvých. Čeští novináři nemohou hovořit a psát jasně a stručně, konkrétními slovy, nevyhýbavě. Lyrizují svůj text (včleňují do něho emocionální kontext) prostřednictvím metafor, nikoliv však nových. Používají mrtvé fráze.

    MFD píše, že ČR si "polepšila o tři příčky" na pomyslném žebříku či žebříčku - Guardian uvádí, bez zaobalovacích kudrlinek, že Británie postoupila nahoru o čtyři místa a je na desátém místě v tabulce.

    5. Nacionalistické "náš" namísto objektivního "český". Český novinář se ztotožňuje se se společenstvím, o němž píše. Vyvolává to opět defenzívní dojem: My Češi jsme se obranně seskupili dohromady a ostražitě ze srocení pohlížíme ven, jaká je situace.

    MFD:

    "Z východoevropských zemí nás předstihlo o tři místa jen Slovinsko..."

    Britský deník naproti tomu napsal, správně, neosobně a objektivně:

    "Velká Británie v tabulce postoupila směrem nahoru o čtyři místa a je na desátém místě. Předstihla Francii, která je na místě jedenáctém."

    6. V následujícím odstavci charakterizuje MFD mnohomluvně, složitým a nepřehledným souvětím s vedlejšími větami, samu rozbíranou zprávu OSN:

    "Zpráva, kterou OSN vydává pravidelně každý rok, vychází z údajů o tom, jak žijí obyvatelé jednotlivých zemí: jak je postaráno o jejich zdraví, vzdělání, kolik si vydělávají nebo třeba kolika let se pravděpodobně dožijí muži či ženy, a z řady dalších informací, jež dohromady vypovídají o stylu a kvalitě života. "

    Je to možná do určité míry potřebné a omluvitelné, pokud čtenáři v ČR institucí výročních zpráv OSN o lidském rozvoji neznají. Jenže v novinách musí autor článku vždycky zvažovat mezi výběrem informacípřehledností, jasností a záživnosti.

    Mnohdy bývá méně více.

    Guardian informuje o těchto zprávách každoročně a pravidelně, takže stručných několik slov, že jde o zprávu OSN "o lidském rozvoji" postačuje.

    7. Slova a věty mezi odkazy (6) a (7)v v MFD jsou jen prázdnou, dezorientující slámou: to, co je v nich obsaženo, se dalo vyjádřit pádněji, jasněji a stručněji. Řečnické otázky jako:

    "A jaký je tedy vlastně život na zemi, zvláště když už v říjnu překročí počet jejích obyvatel hranici šesti miliard? Žije se na zemi čím dál lépe, či naopak? "

    jsou zbytečné. Citát z Richarda Jollyho je prázdný a nepotřebný, protože opakuje, co už bylo řečeno v předchozích větách :

    "Cílem zprávy v nynější debatě o globalizaci je položit důraz na lidské starosti a zájmy, nesoustřeďovat se pouze na toky financí,"

    Srovnejte ho s tím, co od Richarda Jollyho cituje Guardian. Když Jollyho cituje Guardian, citované věty zdá se mi něco sdělují. Je to příbuzné jeho výrokům v MFD, ale je to vyjádřeno daleko jasněji:

    "Svět rychle směřuje k větší integraci. Motorem je většinou filozofie tržního zisku a hospodářské výkonnosti. Musíme však do rovnice včlenit lidský rozvoj a sociální ochranu."

    8. Až skoro v třetině článku se MFD dostává k jádru sdělení, které mělo být hned v  první větě nebo v titulku:

    "Celosvětově se nadále poměrně rychle rozšiřuje propast mezi bohatými a chudými".

    Srovnejte s tím titulek článku v Guardianu:

    "Spojené národy útočí na rostoucí propast mezi bohatými a chudými.".

    Formulace MFD o tom, že se propast mezi bohatými a chudými rozšiřuje jen "poměrně rychle" je komická, vzhledem k tomu, že, jak uvádí Guardian, poměr mezi množstvím bohatství nejzámožnějších 20 procent světového obyvatelstva a nejchudších 20 procent byl v roce 1969 30 :1, v roce 1990 60:1 a nyní je 74:1.

    Hromadění adverbií je špatný styl. Čeští autoři to dělají dost často: nechtějí se k ničemu vyjádřit otevřeně a rovnou. Své výroky raději relativizují, aby případně, kdyby jim chtěl někdo nadávat, mohli z toho vyklouznout.

    Tak je drastický růst nerovnosti mezi obyvateli světa z hlediska českého novináře raději jen "poměrně rychlý".

    9. A nyní naše forte: prezentace statistik. Autoři článku v MFD se v číslech ale utopí a čtenáře zmatou.

    MFD:

    "Dvě stě nejbohatších lidí světa je stále bohatších: jen mezi léty 1994 až 1998 svůj majetek zdvojnásobili. "Mají více peněz, než činí součet příjmů těch nejchudších 40 procent světové populace," konstatuje Jolly."

    Srovnejte prezentaci těchže údajů v Guardianu:

    "Za poslední čtyři roky zdvojnásobilo 200 nejbohatších lidí na světě své bohatství na více než 1000 miliard dolarů. Počet lidí, kteří mají k dispozici a k životu denně méně než jeden dolar, zůstává stabilní - jsou jich 1,3 miliardy"

    "Mají více peněz, než činí součet příjmů těch nejchudších 40 procent světové populace" ?? To má být hlavolam?

    MFD podává ve srovnání s Guardianem informaci nekonkrétně. Guardian to uvádí jasně, protože udává konkrétní příjem těch nejbohatších a nejchudších lidí.

    Důležitou věcí také je, že Guardian udává statistiky v cifrách.

    Potřebujete-li v článku uvést několik číselných dat za sebou, dá přece rozum, že když např. napíšete "40, 112 a 250" , je to přehlednější, než když napíšete slovy "čtyřicet, sto dvanáct a dvě stě padesát".

    10. To je hlavní problém hned s další formulací MFD, nad níž se člověk taky musí zastavit a  přemýšlet, aby jí porozuměl. (Většina čtenářů se nebude obtěžovat a tuto část článku přeskočí.) Kromě zašmodrchanosti údajů a čísel psaných slovy čtenář ještě škobrtne o zbytečná slova jako "třeba" :

    "Rozdíly v příjmech mezi pěti nejbohatšími zeměmi a pěticí těch nejchudších - afrických- států, které třeba v roce 1960 byly v poměru třicet ku jedné, narostly v roce 1997 čtyřiasedmdesát ku jedné. "

    Srovnejme s formulací z Guardianu:

    "Před třiceti lety byl poměr množství majetku nejbohatší pětiny světového obyvatelstva a jeho nejchudší pětiny 30 ku 1. Do roku 1990 se nerovnost prohloubila na poměr 60 ku 1 a v současnosti je poměr 74 ku 1."

    11. Následující část článku v MFD je "informační smršť", kdy je čtenář množstvím statistických údajů zahlcen. Vypovídací schopnost mají takto bezcílně vrhaná čísla zdá se mi jen malou:

    "Jen to, co Tanzanie (celkově na 156. místě) platí na úrocích za své předchozí úvěry, převyšuje devětkrát její výdaje na zdravotní péči a čtyřikrát částky věnované na základní školství. Jen jedna pětina světového obyvatelstva žije v zemích s nejvyšším příjmem, a přitom v této skupině států se produkuje 86 procent světového hrubého domácího produktu, 82 procent světového exportu a 68 procent přímých zahraničních investic. A kontrolují 74 procent všech telefonních linek planety, stejně jako 97 procent patentů na světě.

    Zpráva ukazuje na statistikách, že například vysoký příjem není vždy nutnou podmínkou pro postavení žen ve společnosti. Česká republika, Slovinsko a Bahamy nabízejí lepší podmínky pro ženy, než by se dalo očekávat podle jejich příjmů. To je podle zprávy ilustrace toho, že "rovnoprávnosti lze dosáhnout v různých kulturách". Jen 33 zemí z celkového počtu 174 zaznamenalo v letech 1980 až 1996 roční růst na jednoho obyvatele ve výši nejméně tří procent.

    Během tohoto období růst na hlavu klesl v 59 zemích, zejména v subsaharské Africe a v někdejších komunistických zemích včetně bývalého SSSR. Zpráva se kromě jiného zabývá i organizovaným zločinem. Odhaduje, že celosvětový ilegální obchod s drogami v roce 1995 dosáhl obratu kolem 400 miliard dolarů, což je více, než činil podíl železářského, ocelářského a automobilového průmyslu ve světě. Jedním z možných ukazatelů kvality života je i turistika: jestliže v roce 1980 se turistická výměna týkala 260 milionů lidí, v roce 1996 to bylo již 590 milionů.

    Jak si povšimla agentura Reuters, i v rámci bohatých zemí existují značné disproporce. Například, jestliže očekávaná délka života v Dánsku činí 76 let, třináct procent dánské populace se nedožívá šedesátky. V Irsku je 23 procent obyvatel funkčně negramotných a v superbohatých Spojených státech žije téměř pětina populace pod tamní hranicí bídy. Ostatně Británie, Irsko a USA vykazují vyšší podíl chudých než ostatní industrializované země. "

    Připomíná to trochu komunistický režim, kdy vládní úřady taky chrlily statistiky, aby zabránily přehlednému hodnocení trendů. Dnešní čeští novináři to snad nedělají schválně. Ale to, oč ve zprávě OSN hlavně jde, jim úplně uniklo. Je to jako s učením v českých školách: umíme opakovat fakta, ale neumíme je seřadit či sdělovat tak, aby bylo jasné, o co vlastně jde. - Proč psát "například vysoký příjem"?

    12. O informačních technologiích a jejich dopadu na světový hospodářský a lidský rozvoj píše MFD takto:

    "Nejbohatší část světa již žije plně informační revolucí, která je zase pro ty nejchudší dosud téměř nedostupná. Výmluvně o tom hovoří několik čísel: pokud v roce 1930 přišel tříminutový telefonát z New Yorku do Londýna na 245 dolarů (v dolarech roku 1990), pak loňská cena činila jen 35 centů (zhruba dvanáct korun). "'

    Skutečně je v tomto oddílu článku pokles cen telefonních služeb bez dalšího vysvětlení tím nejdůležitějším údajem? Proč "již žije", proč "zase pro ty nejchudší", proč "dosud téměř nedostupná". (Tato malá slovíčka čtenáře matou.)

    Srovnejme s Guardianem:

    "Velké technické vynálezy, jako je internet, dokáží nabídnout rychlou cestu k hospodářskému rozvoji, avšak v současnosti mají z nich prospěch jen bohatí a vzdělaní lidé. 88 procent uživatelů internetu žije na Západě, uvádí zpráva a dodává: "Ti lidé, kteří mají doslova dobré konexe (spojení) mají obrovskou výhodu nad chudými lidmi bez konexí, jejichž hlasy a obavy nejsou součástí globálního rozhovoru."

    13. O šířícím se vlivu mezinárodního zločinu má MFD jen tuto jedinou, pasívně faktografickou větu, která neanalyzuje nic, ani nepředvídá nebezpečí budoucího vývoje:

    "Zpráva se kromě jiného zabývá i organizovaným zločinem. Odhaduje, že celosvětový ilegální obchod s drogami v roce 1995 dosáhl obratu kolem 400 miliard dolarů, což je více, než činil podíl železářského, ocelářského a automobilového průmyslu ve světě."

    Proč "kromě jiného"? (Je to banální. To je snad samo sebou, že ve zprávě asi budou kromě tohoto oddílu i nějaké další informace?) Není srovnávání obchodu s narkotiky s železářským a ocelářským průmyslem poněkud matoucí? Co je jeho účelem v článku MFD? Ohromit čtenáře? Není snad důležitější předvídat trendy?

    Srovnejme s Guardianem:

    "Největší prospěch z globalizace mají zločinci, kteří nyní mohou využívat celosvětové trhy narkotik, zbraní a prostituce.

    Bosové ze zločineckého podzemí nyní vládnou organizacím, které mají globální dosah multinacionálních společností. Odhaduje se, že šest hlavním mezinárodních zločineckých syndikátů vydělává ze zločinnosti celkem ročně 1500 miliard dolarů.

    Vytvářejí nyní strategické aliance, spojují se do globální sítě a využívají výhod globalizace," varuje zpráva OSN."

    14. Informace o tom, který byrokrat zprávu OSN vypracoval, jak se sestavuje a dokonce v kolika výtiscích a v kolika jazycích (!!) vychází, jsou podružné. Připoomínají komunistické televizní zpravodajství o tom, že "vláda zasedala". O procedurálních otázkách se ve zprávách nereferuje: hrozí nebezpečí, že zahltí skutečné informace. Umění psát zprávu je uměním výběru informací a jejich interpretace.

    Nejenže článek v MFD odsunul hlavní jádro zprávy, která měla být na začátku, kamsi doprostřed textu a zahltil ho bezvýznamnými dezorientujícími podrobnostmi, ale pominul důvod, proč zprávu OSN vydala - totiž její důležitá doporučení.

    Máme-li se o nich dovědět, musíme citovat jen Guardian. MFD si ani nepovšimla doporučení OSN vytvořit mezinárodní právní centrum pro obchodní vyjednávání chudých zemí v mezinárodní podnikatelské aréně, které by přece bylo velmi cenným nástrojem pro krachující ekonomiku České republiky:

    Guardian:

    "Ve snaze bojovat proti záporným důsledkům globalizace činí Organizace spojených národů celou řadu doporučení. Mělo by vzniknout mezinárodní podnikatelské fórum a mezinárodní odborové, ekologické a rozvojové skupiny, které by čelili nadvládě zemí skupiny G7 při globálním rozhodování. Měly by být zavedeny předpisy mezinárodního chování pro multinacionální společnosti a mělo by vzniknout mezinárodní právní středisko, které by pomáhalo chudým zemím při vyjednávání v mezinárodní obchodní aréně."

    Mnohokrát jsem psal v Britských listech, že se ve světě hovoří o nejnovějších trendech a předvídají se možná nebezpečí i katastrofické možnosti vývoje - lidé o nich debatují a připravují se na ně. Poukazoval jsem na to, že se tyto informace do České republiky nedostanou.

    Z výše uvedeného drobného konkrétního příkladu je snad zřejmé proč.

    I v takovéto zdánlivě podružné věci, jako je mezinárodní zpráva OSN, dokážou noviny jako MFD pečlivě vyfiltrovat ze zprávy všechno důležité a ostatní zamlžit, takže se čtenář nedoví s nadhledem nic.

    Jan Čulík



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|