středa 14. července O B S A H Co je nového v České republice: Přehled událostí Odkazy: Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Železnice: Ministr Peltrám měl těžký den (Jaroslav Veis) Výroční zpráva OSN o lidském rozvoji: Český tisk zamlžuje informace: Jak totéž téma zpracovala Mladá fronta Dnes a Guardian (JČ) Kanada nadále jako světová jednička? (Aleš Zeman)Romové v ČR a americký Helsinský výbor: Helsinský výbor amerického Senátu vítá hlasování ohledně českého občanství Zdraví: Čokoláda zabraňuje nemocem srdce Vědecký klíč k nesmrtelnosti objeven? Reakce: Rozbití Československa chtěli Slováci (Dalibor Žůrek) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Dalibor Žůrek

Celý článek pana Čulíka budí dojem, že se jedná jen o dobrou vůli, při které se dají všechny problémy lehce překlenout.

Jako vždy, kdy jde peníze ( a o ty jde, jak víme, vždy až v první řadě ), není nikdy jednání jednoduché.

Navíc hrozí nebezpečí, že opozice v kterémkoli státě si to vezme za téma, a bude se z výsledku jednání snažit udělat zrazení státních a národních zájmů vládní garniturou.

Obě strany vědí, že reálné vyřešení tohoto problému je obtížné, a žádné jednání nepovede k tomu, že by kterákoli strana cokoli získala. Buď proto, že není reálné, aby někdo dluhy uznal, ( z výše uvedených vnitropolitických důvodů - a ani v jedné zemi není situace taková, aby umožnila vládám riskovat ) a i kdyby je uznal, není schopen je zaplatit.

Za těchto okolností je nejlepší se touto záležitostí vůbec nezabývat a tiše ji ignorovat..

Také bych neřekl, že se nejsme schopni domluvit na běžných sousedských vztazích, alespoň celní unie je rozhodně dobré opatření, sahající vysoko nad běžné sousedské vztahy.

Dalším takovým velmi dobrým opatřením je dohoda o vzájemném umožnění studia v partnerské zemi.

V hospodářské oblasti se samozřejmě obě vlády snaží o vlastní prospěch. Bylo by nelogické, pokud by tomu bylo jinak.

Jsou některé neekonomické problematické záležitosti mezi oběma zeměmi, aly ty jsou problémem spíše procedurálním. Jestliže našim parlamentům a vládám trvá nekonečně dlouho řešení našich interních problémů, je bláhové čekat, že v mezinárodním rozměru to bude lepší. V odpovědi bylo několik dalších nepřesností. Němci - výhrady jsou jen k Sudetským Němcům, problémy s našimi těšínskými Poláky nestojí za řeč. Možná si stěžují na nízké dotace do kultury, ale kdo už si dnes na ně v ČR nestěžuje. Mezi námi a Poláky z Polska existují běžné předsudky, jako mezi jinými sousedními národy. Raději se neptejte Rakušanů, co si myslí o Češích.

Co se týče homosexuálů, četl jsem kdysi nějaký průzkum, podle kterého prokazujeme vysokou schopnost tolerace vůči této skupině našich spoluobčanů (snad větší než jiné národy) a v jednom večerním pořadu Radiožurnálu to potvrdil i prezident SOHO .

Na otázky,které jsou obsaženy v zákonu o partnerských vztazích panují různé názory i v jednotlivých zemích EU.

Nejdůležitější, co bylo řečeno, se mi zdá "Takže špatne česko-slovenské vztahy, je to jistě hlavně vinou politiků. Ti neumějí vyjednávat ve veřejném zájmu a způsobili i rozbití Československa proti vůli jeho občanů."

Tento předpoklad je naprosto špatný.

Ponechme stranou, co chtěli nebo nechtěli Češi, protože pro otázku udržení Československa je to naprosto nepodstatné. ( Pokud bychom ovšem nechtěli Slovensko ve federaci udržet násilím ).

Podstatné je to, co chtěli Slováci. A ti byli nejednotní. Velká část chtěla samostatnost. Další velká část chtěla sice federaci, ale ve formě spíše konfederace. Představovali si prakticky samostatné Slovensko, se samostatnou ekonomickou politikou. Federace měla být spíše nějakou slupkou jablka.

A to bylo prakticky nemožné. Jen malá část Slováků byla pro federaci v dosavadní formě. A to rozhodlo.

Proto bylo rozdělení jedinou možností.

Nejsem teoretik, který dobu rozdělování prožil někde v dálce. V letech 1978 - 1992 jsem žil na Slovensku a dobu rozdělování jsem prožíval dost intenzivně. A stýkal jsem se s běžnými lidmi, často s nimi diskutoval. Vím, že mezi běžnými, tzv. průměrnými Slováky existovaly i určité pocity hořkosti vůči Čechům, někdy oprávněné, někdy neoprávněné.

Proto si myslím, že tentokrát nešlo o selhání politiků. Naopak se domnívám, že šlo o " hvězdné dny" Václava Klause a ODS, že se podařilo dosáhnout mírového a klidného rozdělení.

Nemysleme si, že Balkán je až tak daleko, i když střílení nehrozilo. Úplně by stačily hospodářské obstrukce, které by si oba státy dělaly navzájem. A o těch se pan Mečiar zmiňoval ještě za doby premierování pana Pitharta.