Růžová karta
Kdo v ČR někoho zaměstnává, platí za zaměstnance každý měsíc na tři úřady: Finančnímu úřadu (FÚ) daň ze mzdy, Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) důchodové pojištění a příslušné Zdravotní pojišťovně (ZP) zdravotní pojištění. Přihlásit zaměstnance do evidence těchto institucí vyžaduje spoustu času a kupu papírů. Totéž samozřejmě při odhlašování (při ukončení pracovního poměru).
Ze všech papírů mě nejvíce zaujala růžová karta, odborně ELDP, česky Evidenční list důchodového pojištění, na kterou pro OSSZ musí zaměstnavatel vyplnit, jak dlouho u něj pracovník pracoval a kolik si vydělal. Poprvé jsem kartu vyplnil rukou, přehnul, vložil do obálky a poslal na úřad. V zápětí zazvonil telefon, že se mám dostavit osobně. Na úřadě mě paní poučila, že zmíněná karta musí být vypsána na stroji a nesmí se přehýbat, protože by ji počítač nepřečetl. Když jsem úřednici sdělil, že psací stroj nemám, že dneska už má psací stroj jen Policie ČR, řekla, že jí to opravdu, ale opravdu nezajímá. Nicméně mi dovolila, abych kartu vypsal na jejím stroji s tím, že nesmím udělat chybu. Když se mi to asi na potřetí podařilo, ještě mě poslala domů pro razítko. Po hodině jsem přiběhl na úřad, orazítkoval a podepsal růžovou kartu a šťastně si potřásl s paní rukou.
Programátor Státní správy sociálního zabezpečení by měl jistě asi hodinu práce, kdyby na tisk růžové karty udělal prográmek. Úřednice by místo poučování a prohánění zaměstnavatelů sedla, zadala data a vytiskla. Jenže proč by to dělala? Úředníci tu přeci nejsou pro nás, ale právě naopak. A nějaké vyplňování po internetu? To jste se snad zbláznili!
