Nenahraditelnost
Letoví dispečeři dospěli k názoru, že jsou nenahraditelní a nepřišli do práce. Pokud jsou doopravdy nenahraditelní, je to chyba firmy, která kdyby měla dost zaškolených profesionálů, nemusela by zaměstnance přeplácet.
Pokud se ovšem dispečeři mýlí a nahraditelní jsou, dopustili se chyby oni: Budou si muset najít jiné zaměstnání ve kterém sice nebudou trpět přesčasovou prací, ale nehrozí jim ani plat letového dispečera.
Po té, co se ministr dopravy vzdal zprostředkování ve sporu mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci se totiž zdá, že dispečeři jsou stejně nahraditelní jako kdokoli jiný. Management řízení letového provozu slíbil situaci vyřešit do deseti dnů, což je zřejmě doba potřebná na uzavření kontraktů s dispečery ze zahraničí.
Co vedlo české dispečery k tomu, že ohrozili svou kariéru? Zřejmě špatně pochopili, proč se s nimi jedná v rukavičkách. Bylo tomu tak proto, že drželi prst na spoušti. Ve chvíli, kdy tu spoušť zmáčkli, způsobili škodu, která opatrné vyjednávání s nimi činí zbytečným. Dispečeři, kteří se považovali za elitu (a nikdo jim to neměl odvahu vyvracet) teď zřejmě budou překvapeni, když uslyší, že brali desítky tisíc za práci, kterou může klidně dělat cvičená opice.
Přesně těmito slovy se o dispečerech k mému překvapení vyjádřil jeden novinář specializující se na problematiku letectví. Tvrdil mi, že řeči o náročnosti této profese jsou pouze mýtem.
V příštích dnech se uvidí, zda měl pravdu. Pokud ano, mělo by to být pro každého, kdo si připadá nenahraditelný poučením. Příliš si o sobě myslet je nejlepší způsob jak ztratit slušně placenou práci. Vedle leteckých dispečerů jsou zde i jiné rádoby elity a elitní jedinci, jejichž nedůležitost dobře vynikne, když místo užitku začnou působit škodu.
(Vysílá se ve čtvrtek 30. září ráno.)
