Dluhy - věčné téma
Kdo s kým bude vládnout je jistě důležité, nicméně pro některé občany je důležitější například dostat mzdu za odvedenou práci.
Nyní se usmálo štěstí na zaměstnance Poldi ocel, když správce konkursní podstaty oznámil, že ještě do vánoc vyplatí 36 milionů korun dlužných mezd za dobu po prohlášení konkursu. Vzhledem k tomu že zmíněný konkurs byl obchodním soudem prohlášen 5. března 1997, musela být trpělivost dotčených tak značná že se asi nehodí říct ono "konec dobrý, všechno dobré". Navíc problém zákonů, které v ČR spíše ochraňují dlužníky než věřitele, úspěšně přetrvává a shodou okolností právě v pondělí vláda zamítla poslanecký návrh zákona o soudních exekutorech, který měl pomoci věřitelům domoci se svých nároků.
Byl to prý návrh špatný a vláda připravuje lepší. Je to píseň věčně zelená, anglicky evergreen: Příště pro změnu parlament shledá špatnou předlohu vládní. K radosti těch, kteří si půjčili a necítí potřebu dluh splatit ani po té, co jim to nařídil soud.
Připomeňme, že zákon o exekutorech slibovala sociální demokracie ve volební kampani, a dodejme, že se v ČR nenajde jediný politik, který by nahlas řekl, že nesplácet dluhy je normální a správné.
K nápravě doopravdy chybí drobnost: Domluvit se, jak by zákon měl vypadat, a pak ho odhlasovat. Zatímco ODS hlásí, že se nevzdává nápadu dát dohromady vládu, ve které by usedly čtyři z pěti parlamentních stran, přišel včera s rozumnějším nápadem poslanec Holáň.
Navrhuje vyzkoušet možnost domluvy napříč politickým spektrem v parlamentu nad schvalováním zákonů. Ukáže-li se, že je spolupráce možná, ať pak existuje společná vláda. Začít lze zákonem o soukromých exekutorech. Pokud se na něm nedomluví, alespoň zjistí, že společně vládnout nemá cenu.
2. listopadu 1999
