Ruští špióni v Praze znepokojují Severoatlantické společenství
Jak informovala firma Stratfor.com a britský deník Daily Telegraph, Česká republika se ani deset let po pádu komunismu "nedokázala zbavit ruské rozvědky v Praze". NATO proto nemůže Čechům důvěřovat a nemá jinou volbu, než před Českou republikou utajovat informace. Tím se stává Česká republika druhořadým členem Severoatlantického společenství. Nyní se začíná jednat o vstupu pobaltských zemí, Rumunska a Bulharska do NATO, ale Západ si bude muset dávat pozor, míní firma Stratfor.com.
Ruští špióni prý budují v Praze obrovskou špionážní síť, napsal v neděli 31. října Sunday Telegraph, a to právě v době, kdy je ČR včleňována do velící struktury NATO jako jeho nový člen.
Podle důvěrné zprávy české vlády, kterou má Sunday Telegraph k dispozici, jsou polovina z 63 ruských diplomatů a 104 další zaměstnanci ruského velvyslanectví v Praze plně chráněni diplomatickou imunitou, což jim poskytuje bezpečné okno na Západ. V Praze je podstatně více ruských diplomatů než v jiných nově přijatých členských zemích NATO, v Polsku a v Maďarsku.
V Británii, která má šestkrát více obyvatel než ČR, je na ruském velvyslanectví v Londýně je 47 diplomatů. Pražské sociálnědemokratická vláda, která má zájem pěstovat vřelé styky s Moskvou není nijak znepokojena, píše Sunday Telegraph. Ministři této vlády mají také podle Sunday Telegraphu poněkud obojaký postoj vůči NATO.
Když vypukla měsíc poté, co vstoupila ČR do NATO, válka o Kosovo, Praha spolupracovala s Řeckem a snažila se vypracovat mírový plán, přijatelný jugoslávskému prezidentu Slobodanu Miloševičovi. Praha se nyní stala regionálním centrem operací pro ruskou vojenskou rozvědku GRU.
Česká analýza poukazuje na velký objem komunikačního provozu mezi pražskou rezidenturou GRU a rezidenturami v Německu a v Rakousku. Prý z toho vyplývá, že pražská rezidentura koordinuje činnost ve velké oblasti.
Šestnáctistránkové shrnutí od kontrašpionáže zdůrazňuje, že se snaží ruští špióni vytvořit sítě mezi skupinami osob vysoké priority, včetně levicově orientovaných občanů, ctižádostivých mladých politiků, odborářů, podnikatelů s ruskými konexemi a studentů. Ruská špionáž prý také zřejmě kontaktuje policejní a armádní důstojníky.
Špiónům se dostává pomoci od celé řady "ilegálních" pracovníků - agentů bez diplomatické imunity. Jsou to prý bývalí důstojníci Rudé armády, kteří si v období studené války vzali Čechy a ruští podnikatelé. Česká zpráva dokonce podezřívá, že se moskevští špióni dali dohromady s ruskou mafií, aby překonali finanční problémy v důsledku rozpočtových škrtů, k nimž v Rusku došlo od ukončení studené války.
Špióni prý spolupracují v rámci firem, které mají legální a ilegální části. Jedna část firmy vydělává peníze a druhá provádí tajné špionážní operace. Zamestnanci ruského velvyslanectví aktivně získávají nové agenty a oživují sítě, které v Československu existovaly před osmi lety, než se sovětské jednotky odtamtud stáhly. Cílem špionáže je "udržovat, stabilizovat a postupně obnovit postavení Ruska v tomto regionu".
Sunday Telegraph cituje v této souvislosti západního "experta", Anatola Lievena z Mezinárodního ústavu strategických studií v Londýně. Ten uvedl, že jsou bývalé země Varšavské smlouvy pro Moskvu užitečným územím.
Za posledních deset let vyhostilo Německo 150 údajných ruských špiónů a Polsko 11. za totéž období požadovali Češi odchod jen jediného ruského diplomata a tomu bylo dovoleno odcestovat potají. "Oficiální nezájem o tyto problémy vyvolává znepokojení mezi prozápadními českými politiky," míní Sunday Telegraph a cituje Michala Žantovského, předsedu senátního výboru pro zahraniční věci: "Má BIS vůbec zájem na odhalování ruských agentů, anebo se prostě s jejich přítomností v této zemi smířila?"
