Stane se biomasa palivem
budoucnosti?
Není to tak dávno, co nejenom na Internetu, hořel
spor o dostavbě či nedostavbě Temelína, který vrcholil před
rozhodnutím vlády, jež se přiklonila na stranu zastánců
dostavby. Pak postupně tato debata ustupovala jiným tématům,
až se ustálila na dnešním občasném zopakování již dávno
známých argumentů. Avšak na pozadí tohoto 'téměř mlčení'
probíhala a probíhá na všech stranách usilovná práce (chtělo
by se říci každodenní, drobná, masarykovská ). Temelín se
dostavuje, stejně jako se připravují a uskutečňují rozličné
projekty v oboru obnovitelných energií. Stát si více uvědomil
důležitost podpory decentralizovaných řešení využívání
obnovitelných zdrojů energie (OZE) a tuto podporu zintenzívnil.
Nevládní organizace zvýšily svou odbornost a velké
energetické společnosti je přestaly podceňovat (mám dokonce
takový dojem, že se tu a tam rodí i nové druhy spolupráce).
Přejděme však ke konkrétnějším
informacím:
- Nevládní organizace podporující jednotlivé druhy OZE
se sdružily do Asociace pro využití obnovitelných
zdrojů energie.
- Byla vypracovány Studie o energetické efektivnosti pro
Českou republiku, která mimo jiné ukazuje, že pro
nejbližší dobu bude ekonomicky nejvýhodnějším OZE
biomasa, k čemuž je však třeba podotknout, že v konkrétních
případech může být výhodnější jiný druh OZE či
jejich kombinace.
- Pro pěstování biomasy pro energii by mělo být vyčleněno
200 tisíc ha (připomeňme, že odhady rozlohy neobdělávaných
zemědělských půd v ČR se pro rok 2000 pohybují od
700 do 1.200 tisíc ha).
- Výše podpory ze Státního fondu životního prostředí
např. na obecní výtopnu na biomasu může v současnosti
dosáhnout až 80% celkových nákladů (např. 40%
nevratná dotace a 40% půjčka s nízkým úrokem; viz směrnici MŽP o poskytování finančních prostředků
ze SFŽP).
Existují samozřejmě i problémy, např.:
- Uhelné doly obviňují biomasu, že svým 0,6%-ním
podílem bere práci jejich horníkům. Avšak na vině
je spíše intenzivní plynofikace, kterou mnozí
odborníci považují za stejně nebezpečnou (ne-li více),
jako bylo svého času masivní zavádění přímotopů.
Zemní plyn je sice velice příjemným palivem pro
domovní kotlík, ale jeho cena bude pravděpodobně
rychle růst. Navíc peníze za něj vydané jdou z větší
části mimo hranice naší republiky a podílí se
nemalou měrou na deficitu českého zahraničního
obchodu (při využívání OZE zůstávají doma).
- Zemní plyn je často považován za ekologické palivo,
ale přitom hlavní viník zintenzivňujícího se
skleníkového efektu - CO2 - je při jeho
spalování produkován jen v o trochu menší míře
než u ostatních fosilních paliv. Biomasa je z tohoto
hlediska neutrální, jelikož při jejím spalování je
produkováno jen tolik CO2, kolik jej bylo při
pěstování biomasy fixováno prostřednictvím
fotosyntézy. Navíc část biomasy zůstává na poli ve
formě kořenového systému a opadaného listí.
- Kotle pro spalování biomasy bývají dražší než
např. kotle na uhlí, jelikož biomasa více zplynuje, a
proto potřebuje větší prostor pro dohořívání (má
delší plamen).
- Palivo na bázi biomasy může mít rozdílné vlastnosti
podle vlhkosti či zdroje biomasy* (EU však již zahájila
standardizační proces, ke kterému se ČR připojila).
- Není vytvořen dostatečně stabilní trh pro biomasu,
takže zatímco někde může být biomasa cenově velmi
výhodná, někde dokonce zdarma či za odvoz, tak jinde
může být cena neúměrně vysoká či kolísat. Avšak
se zvyšujícím se podílem biomasy na energetickém
trhu se budou ceny rychle stabilizovat.
- Množství biomasy není dostatečné pro pokrytí
energetických potřeb státu - tento nedostatek je
řešen narůstajícím úsilím o efektivnější
hospodaření s energií a využívání dalších OZE
(cílem zastánců OZE však není úplné vytlačení
fosilních zdrojů a jaderné energetiky, ale zpomalení
a zefektivnění jejich využívání).
Pro úplnost uvedu ještě výhody biomasy, které zatím
nebyly zmíněny:
- uchování dnes neobdělávaných půd v zemědělském
fondu a využívání zemědělských půd v tzv.
marginálních oblastech;
- snížení nezaměstnanosti v regionech;
- vyšší energetická nezávislost obcí a decentralizace
energetiky.
Pokud se chcete o problematice energetického využívání
biomasy dozvědět víc, podívejte se na web CZ BIOMu
či zajděte na některý z jeho seminářů. Nejbližší se koná 18. listopadu v Praze.
Pod pojmem biomasa jsou v tomto článku myšleny
pouze ty druhy biomasy, které jsou vhodné pro spalování -
zejména: odpadní dřevo, sláma a kůra a cíleně pěstované
energetické rostliny či rychle rostoucí dřeviny ve formě
štěpky, briket, pelet, polínek, pilin (blíže viz http://biomasa.zde.cz)
