pátek 5. listopadu

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Česká republika:
  • Ombudsman, česká pravice a civilizační zvyklosti (Ivan Hoffman)
  • Václav Havel: "Glorifikovali jste si mě sami, tak mi teď nic nevyčítejte" (New York Times) Desáté výročí pádu komunismu:
  • Hněvivá kontroverze kolem oslavy pádu berlínské zdi Dokumenty čs. rozvědky:
  • KGB plánovala zavraždit papeže a odposlouchávat Vatikán Rasismus a tolerance:
  • Sesame Street učí na Blízkém východě snášenlivosti
  • Ad: Obava Západu před islámem nemůže být výmluvou za rasismus (Robert Fisk, BL 4.11. 99) (Jaroslav Teplý) Česká politika:
  • Zmatek v poslanecké sněmovně (Dana Cihelková)
  • K rostoucím preferencím komunistické strany (Jiří Jírovec) Věda:
  • Stane se biomasa palivem budoucnosti? (Antonín Slejška) Děti Země:
  • Utajená čtvrteční plavba k vodním dílům na Labi



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Stane se biomasa palivem budoucnosti?

    Antonín Slejška

    Není to tak dávno, co nejenom na Internetu, hořel spor o dostavbě či nedostavbě Temelína, který vrcholil před rozhodnutím vlády, jež se přiklonila na stranu zastánců dostavby. Pak postupně tato debata ustupovala jiným tématům, až se ustálila na dnešním občasném zopakování již dávno známých argumentů. Avšak na pozadí tohoto 'téměř mlčení' probíhala a probíhá na všech stranách usilovná práce (chtělo by se říci každodenní, drobná, masarykovská ). Temelín se dostavuje, stejně jako se připravují a uskutečňují rozličné projekty v oboru obnovitelných energií. Stát si více uvědomil důležitost podpory decentralizovaných řešení využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) a tuto podporu zintenzívnil. Nevládní organizace zvýšily svou odbornost a velké energetické společnosti je přestaly podceňovat (mám dokonce takový dojem, že se tu a tam rodí i nové druhy spolupráce).

    Přejděme však ke konkrétnějším informacím:

    • Nevládní organizace podporující jednotlivé druhy OZE se sdružily do Asociace pro využití obnovitelných zdrojů energie.
    • Byla vypracovány Studie o energetické efektivnosti pro Českou republiku, která mimo jiné ukazuje, že pro nejbližší dobu bude ekonomicky nejvýhodnějším OZE biomasa, k čemuž je však třeba podotknout, že v konkrétních případech může být výhodnější jiný druh OZE či jejich kombinace.
    • Pro pěstování biomasy pro energii by mělo být vyčleněno 200 tisíc ha (připomeňme, že odhady rozlohy neobdělávaných zemědělských půd v ČR se pro rok 2000 pohybují od 700 do 1.200 tisíc ha).
    • Výše podpory ze Státního fondu životního prostředí např. na obecní výtopnu na biomasu může v současnosti dosáhnout až 80% celkových nákladů (např. 40% nevratná dotace a 40% půjčka s nízkým úrokem; viz směrnici MŽP o poskytování finančních prostředků ze SFŽP).

    Existují samozřejmě i problémy, např.:

    • Uhelné doly obviňují biomasu, že svým 0,6%-ním podílem bere práci jejich horníkům. Avšak na vině je spíše intenzivní plynofikace, kterou mnozí odborníci považují za stejně nebezpečnou (ne-li více), jako bylo svého času masivní zavádění přímotopů. Zemní plyn je sice velice příjemným palivem pro domovní kotlík, ale jeho cena bude pravděpodobně rychle růst. Navíc peníze za něj vydané jdou z větší části mimo hranice naší republiky a podílí se nemalou měrou na deficitu českého zahraničního obchodu (při využívání OZE zůstávají doma).
    • Zemní plyn je často považován za ekologické palivo, ale přitom hlavní viník zintenzivňujícího se skleníkového efektu - CO2 - je při jeho spalování produkován jen v o trochu menší míře než u ostatních fosilních paliv. Biomasa je z tohoto hlediska neutrální, jelikož při jejím spalování je produkováno jen tolik CO2, kolik jej bylo při pěstování biomasy fixováno prostřednictvím fotosyntézy. Navíc část biomasy zůstává na poli ve formě kořenového systému a opadaného listí.
    • Kotle pro spalování biomasy bývají dražší než např. kotle na uhlí, jelikož biomasa více zplynuje, a proto potřebuje větší prostor pro dohořívání (má delší plamen).
    • Palivo na bázi biomasy může mít rozdílné vlastnosti podle vlhkosti či zdroje biomasy* (EU však již zahájila standardizační proces, ke kterému se ČR připojila).
    • Není vytvořen dostatečně stabilní trh pro biomasu, takže zatímco někde může být biomasa cenově velmi výhodná, někde dokonce zdarma či za odvoz, tak jinde může být cena neúměrně vysoká či kolísat. Avšak se zvyšujícím se podílem biomasy na energetickém trhu se budou ceny rychle stabilizovat.
    • Množství biomasy není dostatečné pro pokrytí energetických potřeb státu - tento nedostatek je řešen narůstajícím úsilím o efektivnější hospodaření s energií a využívání dalších OZE (cílem zastánců OZE však není úplné vytlačení fosilních zdrojů a jaderné energetiky, ale zpomalení a zefektivnění jejich využívání).

    Pro úplnost uvedu ještě výhody biomasy, které zatím nebyly zmíněny:

    • uchování dnes neobdělávaných půd v zemědělském fondu a využívání zemědělských půd v tzv. marginálních oblastech;
    • snížení nezaměstnanosti v regionech;
    • vyšší energetická nezávislost obcí a decentralizace energetiky.

    Pokud se chcete o problematice energetického využívání biomasy dozvědět víc, podívejte se na web CZ BIOMu či zajděte na některý z jeho seminářů. Nejbližší se koná 18. listopadu v Praze.

    Pod pojmem biomasa jsou v tomto článku myšleny pouze ty druhy biomasy, které jsou vhodné pro spalování - zejména: odpadní dřevo, sláma a kůra a cíleně pěstované energetické rostliny či rychle rostoucí dřeviny ve formě štěpky, briket, pelet, polínek, pilin (blíže viz http://biomasa.zde.cz)



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|